Rodičovský příspěvek od začátku roku 2020 stoupne z dnešních 220 tisíc na 300 tisíc korun. Rozhodli o tom poslanci, když schválili návrh ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD). Novela zákona o státní sociální podpoře teď zamíří do Senátu.
Zvýšení se týká nejenom rodin, které začnou čerpat příspěvek v roce 2020, ale i těch, které ho už sice začaly dostávat dřív a k 1. lednu 2020 ho stále ještě budou čerpat. Smůlu mají jenom ty rodiny, které příspěvek vyčerpaly nebo vyčerpají do konce letošního roku, přestože mají dítě do čtyř let.
Celková výše příspěvku se mění poprvé za posledních dvanáct let. Maláčová při projednání ve sněmovně zmínila, že dnes si za 220 tisíc rodiny koupí 80 procent toho, co v roce 2008.
Poslanci zároveň schválili jeden z pozměňovacích návrhů pirátské poslankyně Olgy Richterové. Konkrétně zvýšení maximální částky příspěvku, kterou můžou čerpat ti, kdo nedosáhli na peněžitou pomoc v mateřství: ze současných 7600 na 10 000 korun měsíčně. Rodičovskou tak lidé bez mateřské, typicky podnikatelky nebo studentky, budou moci vyčerpat stejně jako dosud nejrychleji za 30 měsíců. (Smazali jsme původní chybnou informaci o tom, že 10 000 Kč se zároveň stane novým měsíčním minimem pro ty, kteří nárok na mateřskou měli.)
Poslanci naopak ani tentokrát nevyužili možnost nastavit systém, který by rodičovský příspěvek zvyšoval automaticky třeba podle vývoje průměrné mzdy. Pravidelnou každoroční valorizaci navrhovali Piráti, vládní koalice ale takovou změnu odmítla. Podle Maláčové je návrh Pirátů příliš komplikovaný a administrativně náročný. Ministerstvo práce navíc chystá další změny rodičovské od poloviny roku 2022, do kdy musí unijní státy zavést nově dohodnutá evropská pravidla.
Celková výše rodičovského příspěvku stoupne i pro rodiče vícerčat, a to z dosavadních 330 tisíc na 450 tisíc korun.
Zatímco doteď dává stát na rodičovský příspěvek celkem kolem 24 miliard korun ročně, zvýšení přijde rozpočet ročně na dalších 8,6 miliardy, spočítalo ministerstvo.
Příspěvek teď pobírá kolem 280 tisíc rodin, díky schválenému zvýšení si podle Maláčové přilepší zhruba čtyři pětiny z nich. U nejčastějšího čerpání do tří let věku dítěte budou rodiny čerpat asi 9700 korun místo nynějších zhruba 7000 korun.
Nevyčerpejte ho předčasně
Ministryně práce Jana Maláčová původně navrhovala, aby na vyšší rodičovský příspěvek měly nárok všechny rodiny, které budou mít k 1. lednu 2020 dítě do čtyř let věku – tedy včetně těch, které dávku kompletně dočerpají ještě před účinností novely.
Nakonec ale s hnutím ANO – silnějším partnerem ve vládní koalici – dohodla méně nákladný kompromis, aby mohla zároveň podruhé v řadě zvýšit důchody v průměru o 900 korun: příspěvek na začátku příštího roku stoupne jenom těm, kteří ho z dřívějška stále ještě budou k 1. lednu pobírat. Plus samozřejmě všem, kteří jej začnou čerpat nově.
Každý, kdo začne rodičovský příspěvek nově čerpat po začátku roku 2020, dostane vždycky 80 tisíc navíc, a to automaticky.
Jiná je situace u rodin, které 1. leden zastihne už během čerpání příspěvku. Ty budou muset počítat. Dál pro ně totiž platí základní omezující pravidla – stejná pro každý rodičovský příspěvek.
První pravidlo říká, že příspěvek lze čerpat maximálně do čtyř let věku dítěte. Druhé pak limituje jeho měsíční výši v závislosti na předchozím příjmu rodičů. Maximální výše měsíční rodičovské může dosáhnout 70 procent výdělku, z něhož se počítala peněžitá pomoc v mateřství (mateřská). Maximálně tak můžete měsíčně čerpat tolik, kolik jste dostávali na mateřské.
Zjednodušeně platí: čím dřív budou dítěti po začátku roku 2020 čtyři roky a čím nižší předchozí příjmy rodina měla, tím menší „přídavek“ od státu dostane.
Jak počítat: Co udělat pro vyšší rodičovský příspěvek? Tady je návod
Limit pro jesle stoupne
Schválená novela obsahuje i další změny. Zvýší se především limit týkající se jeslí nebo mateřské školy. Nově budou moci být děti do dvou let v jeslích, školce nebo v obdobném školském zařízení 92 hodin měsíčně, aniž by rodiny přišly o rodičovský příspěvek. Dosud byl limit pouze 46 hodin měsíčně.
„Změna pomůže rodičům lépe sladit rodinný a pracovní život. Ti, kteří se budou chtít vrátit dříve do práce, alespoň na poloviční úvazek, budou moci,“ říká Maláčová. Předchozí ministryně Michaela Marksová chtěla už v roce 2016 tento limit úplně zrušit. Stát by tak přestal sledovat, kolik času tráví děti v jeslích. Místo „celodenní a řádné péče“ by se tak zkoumala jen podmínka řádné péče. Změna ale nakonec neprošla. Podmínky pro školku uvolnil už dřív ministr Jaromír Drábek, u dětí nad dva roky limit zrušil.
Rodičovský příspěvek se také bude započítávat do příjmů pro nárok na všechny dávky státní sociální podpory, které na výši příjmů závisí. Skončí také povinnost dokládat na úřad práce, kde se rodičovský příspěvek vyřizuje, příjem obou rodičů. Schválený návrh počítá s tím, že bude na rodičích, který z nich příjem doloží.
Zásadnější změny za tři roky
„Do tří let náš čekají změny v souvislosti s evropskou legislativou a já nechci rodinám s malými dětmi ještě víc komplikovat už tak dost zašmodrchaný příběh zvaný rodičák,“ vysvětlila Maláčová, proč byla sama proti pozměňovacím návrhům.
Do poloviny roku 2022 totiž Česko musí – stejně jako další členové Evropské unie – zohlednit směrnici o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem. Ta má mimo jiné přinést do systému víc pružnosti.
Rodičovská dovolená u dětí do osmi let by podle EU měla trvat nejméně čtyři měsíce – s touhle podmínkou nebudeme mít problém, už teď totiž může v Česku dosahovat až čtyři roky.
Podle směrnice by ale nově každý z rodičů měl čerpat aspoň dvě měsíce bez možnosti přenést takové volno na druhého partnera. Ve zbytku rodičovské by se mohli libovolně střídat.
Státy mají zavést také „otcovské poporodní volno“ v délce aspoň deseti dnů. Česko už takovou možnost zavedlo od roku 2018, v praxi tedy půjde jenom o prodloužení ze současných sedmi dnů.
Zmíněné změny na úrovni EU se vládní i opoziční politici pokusí využít k výraznějším úpravám dosavadního systému. Ministryně Maláčová by ráda, kdyby se výše rodičovského příspěvku nově odvíjela od předchozího příjmu – podobně jako peněžitá pomoc v mateřství. Už by tedy nešlo o dávku, jejíž celková výše je doteď v zásadě pro všechny stejná.
Jiří Hovorka
O osobních financích píše od roku 2009. Začínal v Měšci, pak se stejným tématům věnoval v Aktuálně.cz, po sloučení s vydavatelstvím Economia se jeho texty objevovaly i v Hospodářských novinách. Dlouhodobě se věnuje důchodům,... Další články autora.
Petr Kučera
Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem