Zdroj: Pleska / Midjourney
Novela zákona o ochraně spotřebitele před rokem sjednotila pravidla pro to, jak mají obchodníci určovat slevy. Je podle vás novela efektivní? Jak se s ní řetězce popasovaly?
Každý svým způsobem. Za sebe si myslím, že ta úprava úplně efektivní není. Ještě tři nebo čtyři měsíce nazpět jsme u České obchodní inspekce narazili na problémy s interpretací výrobků, které podléhají rychlé zkáze nebo s krátkou dobou spotřeby (na ty se nevztahuje povinnost uvádět nejnižší cenu za posledních 30 dní – pozn. redakce). Z pohledu inspekce šlo o poměrně zajímavou interpretaci, protože z ní vyplývalo, že v podstatě stačí, aby na výrobku byl údaj „spotřebujte do“ – a pak už se na něj novela neaplikovala.
V tomto ale už ze strany inspekce došlo ke změně. Momentálně je na webu inspekce výklad, který je za mě správný a dává smysl.
Čím prodejci své zákazníky u slev nejčastěji matou?
V praxi je stále vidět to, že řetězce často nepočítají slevu z nejnižší ceny za posledních 30 dní. Tu na štítku sice uvedou, ale zároveň s ní uvedou ještě další „vymyšlenou“ cenu, ze které vypočtou slevu vyšší a pro zákazníka samozřejmě lákavější. K vidění jsou pak v obchodech i takové situace, kdy je aktuální „zlevněná“ cena vyšší, než byla nejnižší cena výrobku za poslední měsíc.
Při našem redakčním testu jsme prošli šest největších obchodních řetězců. Ukázalo se, že hned čtyři z nich nepočítaly slevy na zboží z nejnižší ceny za posledních 30 dní, ale z jiné částky nejasného původu. Může to být tím, že obchodníci znění novely nerozumí? Nebo spíše zkoušejí, co jim projde?
Myslím, že zkouší, co projde. Smysl a účel zákona je jasný. Z mého pohledu se jednoduše vezme nejnižší cena posledních 30 dní a z té se počítá procento. Tam v zásadě opravdu není potřeba uvádět žádná data navíc – původní cena, aktuální cena a procentuální sleva. Když je tam údajů více, je to naopak matoucí. Nejnižší cenu za měsíc také na cenovce často uvádějí někde úplně vespod, nejmenším písmem. Takže v těchto případech lze podle mě jen těžko argumentovat neznalostí.
V novele ovšem není doslova uvedeno, že se má sleva uvádět z nejnižší ceny za posledních 30 dní. Pouze to, že údaj o slevě má obsahovat informaci o nejnižší ceně za posledních 30 dnl. Nespoléhají řetězce právě na to? Neměl být zákon přesnější?
Je pravda, že přesná formulace zákona neříká úplně jednoznačně, že výše slevy musí být vypočtena z této ceny, ale podle mého názoru je to zjevným smyslem a účelem tohoto právního předpisu. Výklad České obchodní inspekce k tomu zcela jednoznačně směřuje a myslím, že je to správná intepretace.
Ano, lze předpokládat, že to bude argumentace jednotlivých prodejců, ale myslím, že je zcela zjevná absurdita výkladu, kdy se jako zlevněné prezentuje zboží, které fakticky vůči stanovenému benchmarku ve srovnávaném období zdražilo. Podle mého názoru úprava zákona není nutná, ale konečné slovo ohledně výkladu bude mít až soud.
Je zakládající partnerkou advokátní kanceláře GT Legal. Předtím působila více než 20 let v několika mezinárodních advokátních kancelářích. Působí jako zprostředkovatel kolektivních sporů jmenovaným ministerstvem práce a sociálních věcí a místopředsedkyní spolku Czech Employment Lawyers Association, který sdružuje advokáty specializované na pracovní právo. Vedle advokátní praxe se věnuje rovněž publikační a přednáškové činnosti.
To mě přivádí na otázku, zda má podle vás Česká obchodní inspekce jasno v tom, jak slevy kontrolovat a případná pochybení trestat? Není to tak, že jednomu prodejci něco projde, zatímco jinému už ne?
To nedokážu úplně posoudit, vidím jen část. Ale například web České obchodní inspekce v poslední verzi již opravdu nabízí velmi přehlednou interpretaci toho, jak by se to správně mělo dělat. Takže to, co vidím v právním výkladu, vnímám tak, že si to inspekce už dobře sjednotila a za mě je to přehledné a srozumitelné.
Samozřejmě je vždy otázka, k jakým informacím se v praxi dostanou samotní inspektoři a jak to dokáží prokázat. Chápu, že například dohledávat, za jakou nejnižší cenu se zboží prodávalo 30 dní zpátky pro ně může být relativně složité.
Není inspekce při udělování pokut příliš mírná? Za loňský rok uložila asi osm desítek pokut v celkové výši tři miliony korun. Přitom maximální výše sankce za pochybení při stanovování slev může být až pět milionů korun. Není to tak, že porušovat pravidla prodejce zase tolik nebolí?
Každá instituce, která ukládá pokuty, musí hledět kromě závažnosti pochybení také na ekonomickou situaci každého subjektu. Sankce má mít odrazující a edukativní charakter, ale neměla být likvidační.
Zeptám se jinak. Jsou takové částky za pokuty odrazující pro velké nadnárodní řetězce?
Pokud je to nadnárodní řetězec, tak pro něj toto samozřejmě není nic. Pokud je to jedna prodejna na vesnici, tak i 100 tisíc korun může být likvidačních. Takže na základě obecných čísel se toto hodnotí těžko.
Tesco, leden 2024. „Podle současného výkladu ČOI je tato cenovka přinejmenším matoucí. Je uveden zbytečný údaj 499,90 a zároveň prodejce tvrdí, že došlo ke snížení ceny, když ve skutečnosti nedošlo. Výše slevy se má určovat z nejnižší ceny za posledních 30 dní. Označení je tak nepravdivé a může být posuzováno jako nekalá obchodní praktika,“ říká Veronika Odrobinová.
Billa, leden 2024. „Sleva by měla být uvedena z nejnižší ceny výrobku za posledních 30 dní, tedy tady by se o slevu ani nejednalo. Podle ČOI jde o porušení zákona, ačkoli je tu tato cena uvedena," říká advokátka Odrobinová.
Penny Market, leden 2024. Sleva není uvedena z nejnižší ceny výrobku za posledních 30 dní, procentuálně neodpovídá. „Matoucích údajů je tam hodně a vyznat se v nich je problematické. Rozhodně závadné dle výkladu ČOI,“ hodnotí to Odrobinová.
Může se systém kontrol inspekce ohledně chybného stanovení slev nějakým způsobem vylepšit?
V tomto směru by bylo lepší více osvěty, edukace, prevence. Kontroly jako takové jsou limitovány personálním počtem. Co vidím, tak zjišťují pochybení v podstatě v polovině případů – a to je hodně. Takže sice se to daří odhalovat, ale evidentně pokutování samo o sobě nestačí. Stanovování falešných slev by mělo získat širší společenský rozměr, ať jsou si toho lidé vědomi.
Dá se říci, že obchodníci mají po úpravě zákona k dispozici „díry“, díky kterým mohou pravidla u slev obcházet?
Ano. Ta vynalézavost je neuvěřitelná. Celkem běžná se ukázala obchodní praktika, kdy prodejci „nasadí“ cenu zboží na 200 procent, po třiceti dnech pak nabízí zboží za běžnou tržní cenu, ale na slevovém štítku uvedou slevu 50 procent. To sice zákon přímo neporušuje, ale od prodejců to je nemravné a já osobně to také považuji za nekalou obchodní praktiku.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Prodejci hodně působí na zákazníka i samotným vzhledem cenovek. Jsou pestrobarevné, provází je nápisy jako Nižší cena, Bomba akce nebo jen Nejnižší. Zákazník se pak hůře orientuje v tom, zda je to jen běžná prezentace, nebo skutečně sleva. Je toto klamavá praktika?
Hodně záleží na kontextu. Pokud nejde o slevu nebo něco, co dojem slevy vzbuzuje, ale bavíme se o označení jako Garance nejnižší ceny, Výhodná koupě a podobně, tak na to se ustanovení paragrafu 12a zákona o ochraně spotřebitele obecně nevztahuje.
Na druhou stranu to nekalá praktika být může. Záleží na celkovém působení na průměrného zákazníka. Bere se v úvahu, zda je to cílené na konkrétní skupinu, často třeba seniory, kteří jsou mnohdy zranitelnější. Pokud by cenový štítek byl z kontextu matoucí, tak se to jako klamavá praktika dá brát.
Jak se díváte na „haléřové slevy“ v obchodech po lednovém snížení daně z přidané hodnoty? To je z pohledu klamání spotřebitele v pořádku?
Pokud je na cenovce informace o tom, že jde o slevu, pak to je v zásadě klamavé, protože deset haléřů z ceny dolů samozřejmě žádná sleva není. Zejména pokud se to na pokladně následně zaokrouhlí. Pozor tedy na celou komunikaci obchodníka ohledně změny DPH ve stylu „snižujeme ceny“. Připomínám ale, že vždy záleží na konkrétním případě, kontextu a tom, jak to může spotřebitele ovlivnit. Opět se to nedá posoudit takto obecně.
Pavla Adamcová
Penzijko s finančním bonusem
Založte si penzijko Conseq a získejte nejen státní příspěvky a daňovou úsporu, ale i bonus pro věrné klienty.
Sdílejte článek, než ho smažem
