Zdroj: Shutterstock
Od července už podruhé letos rostly částky životního a existenčního minima. Vláda je zvedla v reakci na rekordně vysokou inflaci. Znamená to kromě jiného, že více lidí dosáhne na sociální dávky, typicky na porodné, příspěvek na bydlení nebo přídavek na dítě.
Na redakci webu Peníze.cz se v této souvislosti obrátilo více čtenářů, kteří jsou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a nejsou si jisti, jak se u nich počítá rozhodný příjem pro nárok na dávky. Připravili jsme proto přehledného průvodce v otázkách a odpovědích.
Klasicky je to to průměrný čistý příjem ze samostatné činnosti z minulého zdaňovacího období. Momentálně se tedy vychází z příjmů v roce 2021. Vždy se však započte nejméně 50 % průměrné mzdy v národním hospodářství, což teď dělá 18 900 Kč měsíčně.
„To znamená, že pokud měla OSVČ v roce 2021 z této činnosti nižší nebo nulové příjmy, pro nárok na dávky se jí do rozhodného čtvrtletního příjmu započítá částka třikrát 18 900 Kč. Pokud měla v roce 2021 průměrný měsíční čistý příjem vyšší než 18 900 Kč, započte se jí do rozhodného čtvrtletního příjmu pro nárok na dávky státní sociální podpory tento průměrný měsíční příjem vynásobený třemi,“ vysvětluje Jakub Augusta, mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí.
U všech druhů příjmů, nejen pro příjem ze samostatné výdělečné činnosti, se pro nárok na sociální dávky započítávají čisté příjmy. Jde o příjmy po odpočtu výdajů (i paušálních, pokud je OSVČ využívá), po odpočtu nezdanitelných částí základu daně (jde například o odpočty za dary nebo za příspěvky na spoření na důchod), po odpočtu sociálního a zdravotního pojištění a po odpočtu zaplacené daně z příjmů.
Jako jedna dvanáctina příjmů uvedených v loňském daňovém přiznání. „A to bez ohledu na to, kolik měsíců osoba ve zdaňovacím období samostatnou výdělečnou činnost vykonávala a zda tato činnost byla ve zdaňovacím období vykonávána jako činnost hlavní či vedlejší,“ vysvětluje Kateřina Beránková, mluvčí Úřadu práce ČR.
Pokud podnikáte až od letoška a loni jste ještě samostatnou výdělečnou činnost nevykonávali, pak se jako příjem při zjišťování nároku na dávky počítá:
Jak už text výše uváděl, počítá se s paušálními výdaji stejně jako v případě, že by OSVČ v daňovém přiznání odečítala skutečné výdaje. Paušální výdaje se tedy pro účely výpočtu rozhodného příjmu od celkových příjmů odečítají.
Lidé, kteří platí paušální daň, nepodávají daňové přiznání. „Pokud je OSVČ v paušálním režimu, do rozhodných příjmů pro nárok na dávky se započte příjem ve výši 50 % průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství, tedy v současné době je to třikrát 18 900 Kč,“ odpovídá Augusta.
Jiří Hovorka
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
13. 7. 2022 8:55, Prochy75
Byl jsem jeden z těch kteří se na toto téma u Vás ptali, takže Vám mockrát děkuji za tento článek, jste úžasní!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
13. 7. 2022 5:46
To jsme to s tou výší reálných příjmů dopracovali, když živnostníci mají nárok na příspěvek na bydlení.
V diskuzi je celkem (10 komentářů) příspěvků.