Metanol zabíjel v minulých dnech i v Polsku a polský hlavní hygienik zakázal dovoz víc než dvacetiprocentního alkoholu z Česka. Stejně dobře ale mohla Praha zakázat dovoz metylalkoholové nemrznoucí kapaliny do ostřikovačů z Polska. Ta je totiž podle jedné z vyšetřovacích verzí české policie tím, co udělalo z části alkoholu nelegálně vyráběného v Česku smrtící směs, která už zabila dvě desítky lidí. Pro „polskou teorii“ mluví i to, že metylalkoholové epicentrum podle všeho leží na severu Moravy.
Pokud by ovšem české orgány chtěly být důsledné, musely by pak zakázat dovoz kapalin od ostřikovačů s přídavkem metanolu z celé Evropské unie.
Existují sice pochybnosti, zda nejjednodušší alkohol nezpůsobuje zdravotní problémy i řidičům aut, kteří ho používají pouze do ostřikovačů, studie však zatím zdravotní závadnost metylalkoholu při tomto užití neprokázaly. A protože rozdíl v ceně mezi lihem a metanolem je výrazný, je výrazný také hlas výrobců kapaliny do ostřikovačů a metanol má v Unii od roku 2010 zelenou.
Náklonnost k alkoholu ovšem není zdaleka jediná radost, za kterou si stát – ačkoli ji neposkytuje – nechává dobře platit. Dalšími požitky, za které se draho platí, jsou kouření a řízení automobilu.
Pořád ale jsou dobré věci, za které se platí tak nějak normálně. To ovšem nemusí trvat věčně:
V Polsku má domácí výroba alkoholu dlouhou tradici (a experimenty s netradičním způsobem výroby měly jeden z vrcholů v době výjimečného stavu na počátku osmdesátých let, kdy se zhroutil veškerý systém zásobování). Využívání technických kapalin s obsahem lihu jakožto náhražky za nedostupné či drahé konzumní lihoviny tu není žádná novinka. Novinka nejsou ani záměny kapalin obsahujících etanol a metanol. Problémy s metanolem tu před lety dostoupily takového rázu, že ministerstvo hospodářství v roce 2004 používání metylu do vody do ostřikovačů zakázalo. Pak ale přišlo zmiňované eurounijní povolení, Polsko sice protestovalo, ale unijní legislativě se podvolit muselo.
Výsledek byl zničující. Během roku 2011 se metylalkoholem otrávilo na sto Poláků, dvaadvacet z nich zaplatilo životem. A to přesto, že kapalina do ostřikovačů obsahující metylalkohol musí být viditelně označena. Ačkoli se nedá prokázat, že pokaždé byla zdrojem otravy kapalina do ostřikovačů, vzestup byl tak razantní, že spojitost je nasnadě.
Varšava kvůli tomu zalarmovala Evropskou komisi a oficiálně požádala, aby byl zákaz používání metanolu znovu zaveden, tentokrát celoevropsky. „Sbíráme nyní podklady o rozsahu problému pro ministerstvo zdravotnictví a budeme přes ministerstvo hospodářství žádat o obnovení zákazu,“ uvedl v deníku Gazeta Wyborcza inspektor oddělení chemických látek Jerzy Majka.
Používání metylalkoholu je sice povoleno pouze pro průmyslovou chemii a to, že se v Polsku a v Česku z tekutiny do ostřikovačů vyrábí nelegální alkohol, by nemuselo nikoho (a zejména výrobce kapaliny do ostřikovačů) zajímat. Jenže ono zdaleka nejde jen o Česko a Polsko, Finové například o zákaz metanolu žádali v roce 2002 – argumentovali tím, že v osmdesátých letech, kdy substance obsahující metanol nebyly v zemi volně prodejné, umírali na následky jeho požití ročně jednotlivci. Na přelomu tisíciletí, kdy už platily evropské předpisy, šlo o desítky lidí ročně.
V našem případě je tu ale jedna velká nezodpovězená otázka: Pokud skutečně šlo o výrobu alkoholu z nemrznoucí směsi, jak se mohla „profesionálnímu padělateli“ přihodit – zvlášť v tak velkém množství – záměna produktu na bázi lihu za produkt obsahující metanol? Podle jedné z vyšetřovacích verzí nebyl zdrojový produkt náležitě označený, podle jiné stojí za tragickou epidemií otrav prostě „lidská chyba“. Může to však být i cynický pokus jednorázově na velké dodávce smrtícího, ale levného metylalkoholu vydělat, nebo snad dokonce konkurenční boj mezi mafiánskými klany, které miliardový obchod s černým alkoholem ovládají.
To, co ale selhalo zcela nepochybně, je český stát, který má vedle několika desítek lidských životů na krku do nebe volající mezinárodní ostudu. Protože ani v Polsku, kde je problém vody z ostřikovačů známý už léta, se nikdy nebezpečné látky nedostaly s nelegálním alkoholem do legální distribuční sítě.
Metanolová aféra může mít pro Česko nezanedbatelné ekonomické důsledky, likvidací pověsti českých výrobců lihovin počínaje a ohrožením turistického ruchu nekonče. V tuto chvíli je čas prohibicí a plošnou kontrolou všech lihovin před jejich návratem do oběhu hasit požár. Hned další krok ale musí být vymáhání politické a trestní odpovědnosti. A to rozhodně nesmí skončit zatčením pár desítek malých překupníků či nelegálních výrobců.
Autor je redaktor Lidových novin
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
18. 9. 2012 8:57
Jo. A víte, že byly taky případy, kdy v lahvích od limošky byl louh? Já myslím, že vláda by měla ke každé výrobně sodovek postavit ozbrojenou stráž.
Ano, vláda za to do značné míry může. Nejen tahle, ale všechny naše vlády, které vyšroubovaly a udržovaly spotřební daně v současné výši. Pokud stát vyžaduje z půl litru rumu přes padesát korun, je naprosto jasné, že se vyplatí riskovat a dělat černé kšefty. Můžete jako stát samozřejmě zvýšit ostražitost a bránit se tomu silou – jenže brzy budete muset daň zvednout zas, nebudete mít na plat armády potěračů černejch kšeftů. Všechny tyhle války s drogama fungujou stejně...
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (6 komentářů) příspěvků.