Platby za vytápění patří k nejvyšším položkám rodinných rozpočtů. Náklady za teplo tvoří zhruba 50 až 80 procent z celkových plateb za energie. Co může například čtyřčlenná domácnost v domku, který vytápí třeba zemním plynem či uhlím, udělat pro snížení ročních nákladů za energie? Jedním z prvních opatření je regulace vytápění. Podívejte se na několik tipů, jak šetřit za teplo.
Tipy na úspory tepla
- Vhodně naprogramovat zapínání a vypínání kotle. Důležitá je správná regulace teplot v jednotlivých místnostech. Při udržování stálé teploty není v jednotlivých místnostech přetopeno, kotel pracuje na nižší výkon, a vy tak zaplatíte méně za topení. S regulací vytápění vám pomůže termostat, přičemž ty nejlevnější typy pořídíte už za 300 korun. Na termostatu pak stačí jednoduše nastavit požadovanou teplotu a podle toho zapíná nebo vypíná kotel.
- Odborníky doporučované optimální teploty v jednotlivých místnostech bytu přitom mohou být různé, např. v kuchyni by se podle nich měly pohybovat v rozmezí 18 až 20 °C, v ložnici 17 až 20 °C, v obývacím a dětském pokoji 20 až 22 °C, v koupelně 22 až 24 °C. Pokud jedete pryč, lze v místnostech udržovat teplotu na 17 °C, při delší nepřítomnosti je možné je temperovat na 15 °C.
- Pokud topíte na vyšší teploty, ale topení stáhnete, pak vězte, že snížením teploty v bytě o jediný Celsiův stupeň lze ušetřit až šest procent nákladů za topení. „Každý ušetřený stupeň na vytápění je čtyři až šest procent spotřeby. Čili, přetápění o dva stupně je deset až dvanáct procent nákladů,“ říká Jiří Beranovský ze společnosti EkoWatt.
- Nastavenou teplotu v místnosti vám s přesností na 1 °C pomůžou udržovat termostatické ventily. Ventil rychle reaguje na změnu teploty vzduchu ve svém okolí. Jestliže je tato teplota vyšší než nastavená, ventil sám přivírá přívod vody do radiátoru a naopak. Termostatické ventily a hlavice tak dokážou ušetřit pět až deset procent tepla. Investice do ventilů či hlavic se pohybují v řádech několika stokorun, náklady by se měly vrátit nejdéle do dvou let.
- Případně je také možné pořídit si tzv. ekvitermní regulaci s venkovním čidlem (nejjednodušší stojí zhruba dva tisíce korun) – vytápění je pak optimálně regulováno také na základě reakcí na změnu teploty venku.
- Před radiátory nejlépe nestavte žádný nábytek, nezakrývejte je také dlouhými záclonami či závěsy – měl by zde být dostatek prostoru, aby teplo mohlo plynule proudit po místnosti. Účinnost radiátorů také zvýšíte, když z nich budete pravidelně odstraňovat prach a nebudete na nich sušit prádlo.
- Větrání v zimě by mělo být krátké, ale intenzivní – lepší je, když na chvilku otevřete okna dokořán a uděláte průvan, než aby byla třeba hodinu otevřená na ventilačku. Tím se totiž ochladí zdi, které byste museli vyhřívat znovu.
Výměna oken či zateplení – investice do úspor tepla
Další možnosti úspor za vytápění už však vyžadují vyšší investice. „Pokud je domácnost ochotna investovat, tak zateplení, výměna oken a případně rekuperace tepla, pokud stavba bude po rekonstrukci dostatečně těsná,“ sdělil Jiří Beranovský. Výměna oken či zateplení zabrání zbytečným únikům tepla, které jinak platíme, takže investované peníze se na úsporách za energie postupně vrátí.
K velkým tepelným ztrátám dochází v první řadě okny – v rodinném domě mohou úniky tepla okny a dveřmi dosahovat třiceti až čtyřiceti procent, v bytě pak až padesáti procent z celkových hodnot tepelných ztrát. Pokud máte doma starší a hůře těsnící okna, zvažte, zda se vám nevyplatí buďto jejich výměna za nová s izolačními dvojskly či trojskly, nebo okna alespoň utěsnit.
Teplo uniká také špatně těsnícími vstupními dveřmi. Zde může být řešením například speciální práh s těsněním, případně celková výměna dveří za nové s dobrými izolačními parametry.
K nemalým tepelným únikům stejně tak dochází stěnami domu – obvodovými zdmi rodinného domku může unikat dvacet až třicet, v bytovém domě až čtyřicet procent tepla. Zateplení fasády sice není nejnižší investicí (ceny včetně prací se pohybují v průměru od 900 do 1500 korun za m2), nicméně díky následným úsporám za vytápění se investované náklady podle odborníků vrátí za sedm až deset let. Zateplení domu společně s novými kvalitními okny s dobrými izolačními vlastnostmi totiž ušetří až polovinu nákladů na vytápění.
Vhodné je zateplit také strop a střechu domu a odizolovat základy – tím se v domě zadrží další teplo, které jinak nechtěně utíká ven. Nezaizolovaným stropem a střechou může v rodinném domě unikat patnáct až dvacet procent, v bytě pět až osm procent tepla. Podlaha a sklep rodinného domu bez izolace pak může propustit dalších pět až deset procent, v bytě a bytovém domě čtyři až šest procent tepla.
Další možnost úspory tepla – výměna kotle
Pokud už jste řadu úsporných opatření zavedli, ale pořád se vám účty zdají vysoké, prověřte si, jestli by se možnosti dalších úspor nenašly v samotném topném systému – třeba výměna staršího kotle za úspornější. Výměnou starého plynového kotle za moderní typ s vhodnou regulací je možné dosáhnout snížení spotřeby plynu o dvacet až třicet procent. Návratnost investice do takovéhoto nového kotle je zhruba tři až pět let.
Při volbě nového kotle je vhodné srovnat si několik ukazatelů mezi nabízenými typy kotlů, kterých je na trhu celá řada. Porovnat lze například pořizovací cenu, náklady na provoz a spotřebu energie či dobu využitelnosti.
Nový vytápěcí systém je třeba pečlivě vyprojektovat
V případě, že byste se při rekonstrukci a po zateplení domu rozhodli investovat rovnou do nového vytápěcího systému, je třeba pečlivě zvážit nejen výběr kotle a paliva. S celým projektem vám může pomoci projektant, který podle vašich potřeb a možností navrhne výkon kotle, velikost otopných těles a zdroj tepelné energie.
K nejlevnějším palivům a zdrojům energie přitom stále patří dřevo a jiná biomasa (např. pelety či štěpka), pak můžeme pokračovat k dražším zdrojům, jako je v tomto pořadí hnědé uhlí, tepelné čerpadlo, černé uhlí, dálkové teplo, zemní plyn, elektřina (akumulace, přímotop).
Každý způsob vytápění má své výhody a nevýhody, co se týče komfortnosti nebo náročnosti obsluhy, celkových pořizovacích nákladů, dostupnosti zdroje energie a v neposlední řadě ročních plateb za topení. Je proto třeba předem promyslet, jaký zdroj tepla vám bude nejvíce vyhovovat a odpovídat vašim požadavkům a možnostem.
Jak na úspory vody?
Celkové platby za energie v domácnosti lze snížit také regulací spotřeby vody, a to zejména teplé vody. Například v bytovém nebo panelovém domě tvoří teplá voda asi 21 procent z celkové spotřeby energie, v běžném rodinném domě tento podíl dosahuje asi 18 procent.
Snížení spotřeby vody lze dosáhnout například instalací perlátorů u výtokových míst, případně namontováním úsporných sprchových hlavic či pákových baterií. Pokud se instalují termostatické baterie, udržují jak požadovanou teplotu vody, tak chrání proti opaření. Pákové a termostatické baterie ušetří až třicet procent energie vložené do přípravy teplé vody.
Pomocí tzv. škrtícího kroužku se také dá účinně omezit průtok vody ve sprchových bateriích. Kroužek se instaluje do sprchové hadice, přičemž jej můžete upravit podle vaší potřeby. Někdy bývají tyto kroužky již součástí příslušenství perlátorů. Škrtící kroužky snižují spotřebu teplé i studené vody přibližně o 25 procent.
Další tipy na úspory vody
- Pokud zjistíte, že kape kohoutek, vyplatí se jeho včasná výměna. Například při desíti kapkách teplé vody za minutu „proteče“ 40 litrů za týden, což je ztráta 3 kWh energie. Na vodném a stočném byste tak zbytečně zaplatili za dva krychlové metry vody ročně.
- Když si místo koupele v plné vaně dáte sprchu, ušetříte. Při sprchování se v porovnání s koupelí ve vaně spotřebuje pětina až třetina teplé vody. Při použití tzv. stop-ventilu a úsporné sprchové hlavice lze ušetřit dalších 50 procent teplé vody.
- Nádobí myjte raději v uzavřeném dřezu. Při mytí nádobí pod tekoucí vodou je totiž spotřeba vody minimálně trojnásobná (ve srovnání s mytím ve dřezu).
- Téměř 60 procent vody v porovnání s mytím nádobí pod tekoucí vodou může ušetřit myčka nádobí. Současné moderní myčky mají spotřebu zhruba sedm až jedenáct litrů na cyklus. Myčku je lépe před zapnutím vždy zcela naplnit. Pokud není nádobí příliš špinavé, lze mýt na úsporný program nebo program s nižší teplotou.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
16. 6. 2015 9:26, Jan Marek
Já mám výbornou zkušenost s tímto produktem: http://www.oxijet.cz/. Dřív jsem měl ve sprše normální omezovač průtoku, ale špatně se v něm sprchovalo (nízký tlak vody). Tohle ten problém vyřešilo a mohu jen doporučit! Prvotní investice je sice vyšší, ale investice nám vrátila za dva měsíce a se zárukou na 10 let, kterou poskytují to není problém. Jinak na mytí rukou používám klasické perlátory, na umytí rukou stačí. Solární panely nepreferuji, návratnost této investice je velice diskutabilní.
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 3. 2013 7:19, Fousek
Tož já bych si na střechu namontoval teplovodní kolektory s výměníkem (ten pod střechu) a radiátory namontoval do středu místnosti (i s kotlem) tak aby byly trubky k ním co nejkratší. Proč ?... Je zbytečné ohřívat kvanta vody v trubkách. Kotel může být nedaleko, pokud je plynový nebo i na tuhá paliva (třeba i ve sklepě). V kombinaci s krbem (s teplovodním nebo teplovzdušným vyhřiváním) lze rovněž ušetřit. Pak jsou tu ještě možnosti vyměníků vody z vrtů, štědře dotované ze statní pokladny (pro vybrané příjemce dotací)... a když nejste hloupí tak si můžete jednoduše a nenákladně vyrobit ještě další "kotly" a ušetřit :-)
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.