Když se projdete po farmářském trhu, uvidíte, za kolik se prodává organicky pěstovaná zelenina: svazek mrkve za 25 korun, svazeček kopru za 15 korun, dýně za 25 korun, svazek pažitky za 10 korun. Nejsou to těžké počty, abyste zjistili, kolik vám zahrada ušetří. Práci a pobyt na čerstvém vzduchu nezapočítávejte do nákladů. Hrajou ve prospěch vašeho zdraví.
I když nejste zrovna zkušení pěstitelé, každý rok se nějaké plodiny povedou. Jednou je rok na cibuli, jindy jde dobře červená řepa. Umění je vystačit si s tím, co máte, a třeba rozumně přikoupit, co se nepovedlo. A protože léto je právě teď na sklonku a sklizeň zeleniny vrcholí, je na čase porozhlédnout se po bedýnkách, zásobit se pískem a sáčky na zamrazování zeleniny.
Zatímco zelenina uložená po staru do písku může vysychat nebo uhnívat, zamrazením nic nezkazíte. Na druhou stranu, že jste polévku uvařili z mražené zeleniny, bude poznat. Sázkou na jistotu jako v investicích diverzifikace, rozložení rizik: část úrody zmrazte a část uchovejte ve sklepě v písku.
Zamrazovat můžete všechny druhy kořenové zeleniny, ale také třeba hrášek nebo pórek. Vytvořit si můžete zeleninové směsi, ale také zamrazit každý druh zeleniny zvlášť. Vyberte zdravou zeleninu, omyjte ji a očistěte. Pokrájejte ji na kostičky nebo na nudličky. Můžete ji ošetřit takzvaným blanšírováním, které zeleninu zbaví mikrobů – asi na dvě až pět minut zeleninu ponoříte do vroucí vody a potom ji zase ochlaďte ve studené vodě.
Do směsí můžete přidat i nasekanou zelenou nať, třeba z petržele nebo z celeru. Na zamrazování se hodí také pažitka. Až směsí naplníte sáčky, zavažte je a popište si je. Naskládejte do mrazáku a celou zimu máte po ruce připravenou zeleninu jako základ do polévek nebo omáček.
Velkou úrodu rajčat si zavařte na zimu. Budete je mít při ruce na přípravu omáček nebo na rajčatovou polévku. Omytá rajčata naskládejte do zavařovacích sklenic, větší rozkrojte na půlky nebo čtvrtky. Napěchujte sklenice až po okraj, setřete okraje sklenic čistou utěrkou a zavíčkujte. Zavařujte je půl hodiny při 80 °C.
Když se naučíte správně skladovat mrkev v písku, budete mít celou zimu čerstvé vitaminy po ruce. Aby kořenová zelenina vydržela v dobré kondici až do jara, musí být uložená v chladu a vlhku, které bývá ve starých sklepech vybudovaných právě pro uchovávání plodin. Stěny sklepa malujte vápnem, dezinfikuje lépe než drahá drogérie a umožní zdem dýchat.
Vlhkost uvnitř sklepa nesmí být tíživá a neprostupná, ideální je, pokud sklípek odvětrává, ale nemrzne v něm. Teplota, vlhkost a větrání jsou pro uchování zeleniny klíčové. Většina kořenové zeleniny vydrží v dobré kondici při teplotě kolem 0,5 °C a při vlhkosti mezi 85 až 95 procenty.
Kořenovou zeleninu sklízejte za suchého počasí. K uskladnění vyberte zdravé a nenahnilé kusy. Nať seřízněte nebo ukruťte, a to zhruba jeden centimetr nad kořenem. Ukládejte do nádoby zaplněné pískem, jeden kus vedle druhého a nechte mezi nimi mezírku, potom zasypte pískem. Místo si můžete označit jednoduchými zápichy, abyste věděli, kde skladujete jaký druh zeleniny. Kromě mrkve můžete v písku skladovat také petržel, celer, červenou řepu nebo černou ředkev. Během zimy se vyplatí zásoby překontrolovat a nemilosrdně vyhazovat nahnívající kusy.
Zatímco mrkev potřebuje vlhkost, dýně uchovávejte na vzdušném a sušším místě, s vlhkostí do 75 procent a s teplotou mezi 10 až 18 °C. Dýně by se při skladování neměly vzájemně dotýkat. Podobné podmínky vám pomohou pár týdnů od sklizně uchovat také papriky, rajčata, okurky nebo cukety. Spotřebujte je ale raději rychle. Nebo je zavařte.
Až do nové sklizně si můžete uchovat cibuli a česnek. Skladujte je v suchu a chladu, při teplotě mezi 0 až 2°C (česnek ani cibule nesmí promrznout) a při vlhkosti vzduchu do 75 procent.
Cibuli a česnek po vytažení z půdy očistěte. Můžete je splétat do copů a zavěsit je na vzdušném a teplém místě, aby vyschly. Stejně tak je můžete rozložit v jedné vrstvě do bedýnek a nechat vysychat v teple a suchu (přes den můžete bedny vynést i na slunce).
V zimě si můžete z cibule snadno vypěstovat zelené výhonky. Stačí cibuli posadit do sklenice s vodou (kořínky dolů). Za pár dnů začne pouštět kořínky. Vodu občas vyměňte. Za několik dalších dnů se objeví zelené výhonky, které můžete sklízet, nasekat do salátů, těstovin nebo omáček.
Sušení je jednou z nejstarších metod uchovávání plodin a své místo má i ve 21. století. Snadno si můžete vyrobit například domácí vegetu. Připravte si mrkev, petržel, celer, cibuli, pórek, přidat můžete i česnek nebo listy libečku. Zeleninu očistěte, nakrájejte na drobné kousky a blanšírujte. Okapanou zeleninu rozprostřete na síto s drobnými očky, aby zelenina nepropadala, a usušte. Promíchat ji můžete se solí. Abyste měli jemnější verzi vegety, můžete ji umlít na kuchyňském mlýnku.
Nasušit si můžete i různé druhy koření a bylinek: petrželovou nebo celerovou nať, bazalku, rozmarýn, tymián. Pokud si budete chtít připravit domácí provensálské koření, smíchejte rozmarýn, tymián, bazalku, majoránku, oregano, saturejku a estragon.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
