Ministerstvo spravedlnosti chystá zákon, který umožní podávání hromadných žalob. Slibuje si od něj především větší chuť spotřebitelů domáhat se svých práv. „Díky hromadným žalobám dojde k vyrovnání sil: proti velkým obchodním korporacím už nebude stát jeden opuštěný spotřebitel, ale celá skupina poškozených. Odstraní se tak faktická nerovnost, která dnes v případech hromadného porušování práva je,“ myslí si ministerstvo.
Hromadné žaloby zároveň vnímá jako prevenci – riziko skupinové žaloby má firmy odradit od nekalých praktik. Zatím se ale projednává pouze návrh věcného záměru zákona, konkrétní legislativa bude případně připravená zhruba za rok.
V záží 2015 propuknul skandál. Automobilka Vokswagen pod tíhou důkazů přiznala, že vybavuje své naftové vozy podvodným softwarem, bez kterého by neprošly emisními tesry. K americkým soudům pak dorazilo kolem 150 hromadných žalob. Zhruba 600 tisíc poškozených nakonec dosáhlo mimosoudního vyrovnání, automobilka je odškodnila částkami ve výši pěti až deseti tisíc dolarů (zhruba 100 až 200 tisíc korun).
Tuzemské soudy řeší individuální žaloby zhruba dvou tisíc lidí poškozených v kauze dieselgate. V Česku se aut s podvádějícím softwarem prodalo zhruba 165 tisíc, škodu odborníci odhadují řádově na miliardy korun. A přestože hromadné žaloby nejsou, několik firem chystá cosi, co se hromadné žalobě podobá. Mluvili jsme s lidmi z jedné z nich:
Hromadné žaloby mají přijít vhod zejména spotřebitelům. Podle resortu spravedlnosti pomůžou při řešení sporů ohledně nekalých praktik mobilních operátorů, problémů v oblasti finančních služeb a spotřebitelských úvěrů, zamítnutých reklamací u cestovních kanceláří, ale i pracovněprávních sporů zaměstnanců se zaměstnavatelem. Účinné můžou být i v boji s takzvanými šmejdy.
Dnes se lze bránit pouze individuální žalobou. Pokud je poškozených víc, může je před soudem bránit některá ze spotřebitelských organizací, po žalované firmě ale nemůže vymáhat peněžitou náhradu škody. Vedle toho se čas od času na stranu spotřebitelů postaví některá ze soukromých právnických firem – jak ale ukazuje případ klientů, kteří se prostřednictvím iniciativy PoplatkyZpět.cz soudili s bankami, v praxi nemusí podobné řešení dopadnout zrovna na výbornou.
Právě v chybějící právní úpravě vidí ministerstvo příčinu malého počtu lidí, kteří svá práva před soudem aktivně hájí. Na uplatňování práv v individuálním řízení podle spotřebitelských organizací běžně rezignují desítky až tisíce poškozených osob. Další problém resort spravedlnosti vidí ve velké finanční zátěži. Obzvlášť pokud jde ve sporu o menší částky, nemusí se individuální řízení vyplatit – peníze, které poškozený vysoudí, často nestačí na pokrytí nákladů s vedením sporu.
Kdo se nechce obracet na soud, může spor vyřídit prostřednictvím České obchodní inspekce. Mimosoudní řešení spotřebitelských nabízí ČOIka zhruba dva roky, samotné řízení je zdarma. S čím se na ČOIku obracet a jak správně podat návrh? Poradíme.
Hromadné žaloby mají spotřebitelům přinést značnou úsporu. Zároveň si polepší i žalovaná strana – v případě prohry nebude hradit náklady řízení stovkám žalobců. Na hromadných žalobách prý ale vydělají i soudy – ušetří čas. „Dokazování se provádí toliko jednou, celé věci se věnuje jediný advokát a rozhoduje o ní jediný soudce,“ píše se ve věcném návrhu zákona.
Konkrétní paragrafy sice Ministerstvo spravedlnosti teprve připraví, už nyní ale nastínilo princip, kterým se mají hromadné žaloby v budoucnu řídit. „Řízení před soudem a jeho výsledků se budou ze zákona účastnit všechny osoby, které budou mít v dané věci obdobný nárok,“ vysvětluje.
Odborně se popsaný princip nazývá opt-out. V praxi by měl postup vypadat následovně: pokud dojde například k havárii, která poškodí životní prostředí, bude se náhrada škody automaticky týkat každého, kdo v dané oblasti trvale bydlí. Kdo se nebude chtít kolektivního sporu účastnit, může vystoupit a nároky případně uplatňovat individuálně.
Aby se poškození o svém nároku dozvěděli, zřídí ministerstvo centrální databázi, kde budou soudy informace o hromadných řízeních povinně zveřejňovat. Poškození přitom nebudou mít povinnost aktivně se ve sporu – především finančně – angažovat. Jako žalobce bude před soudem vystupovat správce skupiny, například spotřebitelská nebo jiná organizace.
Na správci skupiny bude také úhrada soudního poplatku a v případě neúspěchu i nákladů protistrany. Pokud dá soud za pravdu skupině žalobců, připadne správci určitá část vysouzených peněz – v materiálu se počítá s jednou pětinou vymožené částky. Podle ministerstva je princip opt-out vhodný především pro spotřebitelskou oblast, která je charakteristická bagatelními nároky, které se často nevyplácí žalovat individuálně.
V některých případech ale bude možné udělit výjimku – nebude nutné, aby poškozené zastupovala organizace, podání hromadné žaloby si zajistí sami. Podle ministerstva by se tato výjimka měla týkat především sporů, kde jde o vyšší finanční sumy a menší počet poškozených (zhruba 20 až 30 osob).
Kritici se obávají pokusů o zneužití, například snah poškodit prostřednictvím hromadné žaloby dobré jméno konkurenční firmy. Podobným pokusům má podle ministerstva zabránit certifikační řízení – soud nejprve posoudí, zda je podání hromadné žaloby na místě. Teprve poté, co soud kolektivní žalobu povolí, rozběhne se samotné řízení.
Certifikační řízení bude zpoplatněné – podle věcného návrhu má jít o sumu, která odradí nepoctivce. Zároveň ale nesmí jít o částku, která by byla příliš vysoká a měla rdousící efekt. Poplatek má být fixní, v materiálu ministerstvo uvažuje nad částkou 25 tisíc korun. Vedle toho se bude standardně hradit také soudní poplatek vyměřený podle velikosti skupiny a výše uplatňovaného nároku.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
