Jaro je na výhonky štědré, stačí se rozhlédnout kolem sebe a sebrat, co se zrovna zelená. „V březnu jednoznačně vyrazte na první kopřivy, už raší. Sbírají se listy nebo celá nať. Raději se vyhněte stinným místům a těm, kde se kopřivě mimořádně daří, tam budou pravděpodobně zaneseny dusičnany,“ doporučuje Michaela Makulová, šéfredaktorka magazínu KouzloVůní.cz.
Podle bylinkářky má kopřivová nať nejlepší účinky, když ji seberete do půlky května. Rovnou si ji můžete nasušit na zimu a přimíchat ji do čaje proti virózám – do hrnku dejte lžičku sušené kopřivy, lžičku sušeného květu bezu černého a lžičku sušeného květu lípy nebo sedmikrásky, zalijte 250 mililitry převařené vody a pijte třikrát denně.
Kopřiva k jaru patří. Podle starých bylinářských knih povzbuzuje metabolismus, působí močopudně a pomáhá odvádět vodu z těla. Po zimní tučné stravě jako když ji najdete. Pokud máte pocit, že jste pod tlakem anebo skutečně vysoký tlak máte, uvařte si kopřivový odvar. „Padesát gramů malých čerstvých kopřivových listů dejte do litru studené vody, pomalu zahřívejte a tři až pět minut povařte. Patnáct minut louhujte, přeceďte a po šálcích upíjejte celý den,“ tvrdí Kateřina Hrazdirová, bylinkářka a aromaterapeutka.
Když si domů přinesete kopřivy, rovnou je můžete přidat i do polévky. Na pórkovou budete potřebovat krom jednoho pórku a hrsti kopřiv také jednu mrkev, půl hrnku jáhel, sůl, olej, lahůdkové droždí. Na dvou třech lžících oleje osmahněte nakrájený pórek a nastrouhanou mrkev. Osolte, zalijte vodou a přidejte půl hrnku propláchnutý jáhel. Přiveďte k varu. Přidejte spařené kopřivy a vařte dvacet minut. Před koncem varu můžete přihodit i další divoké byliny, třeba popenec, jitrocel nebo kontryhel. Dochuťte droždím, solí nebo pepřem.
Kopřiva dvoudomá. Ilustrace z Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz Otty Willhelma Thomé
Pokud jste propadli tak trochu hipsterskému sbírání jedlého plevele, nepřehlédněte na zahradě popenec, drobnou rostlinku s modrofialovými květy. „Zdá se, že letos růžky vystrčí co nevidět. Je to poklad mezi plevelem. Využít ho můžete mnoha způsoby, třeba ho jen opláchnutý přidat do salátů, do bylinkového čaje nebo do nádivky,“ říká Michaela Makulová.
Popenec obecný. Ilustrace z Flora von Deutschland, Österreich und der Schweiz Otty Willhelma Thomé
V kuchyni se s popencem rozhodně nudit nebudete. Dejte ale pozor na správný sběr. „Do salátu přidávejte brzy zjara ještě nerozkvetlou svěže zelenou nať, nejlépe jen svršky výhonků. Má specifickou, lehce nahořklou chuť. Dobře chutná na chlebu s máslem, můžete ho spolu s bršlicí, pampeliškou, jitrocelem, medvědím česnekem nebo květy sedmikrásky přidat do salátů, polévek, pomazánek, karbanátků,“ dodává bylinkářka Iveta Klímová. Pokud ho zrovna nenajdete v přírodě, poptejte se na farmářských trzích, občas je tam k vidění.
V březnu můžete sbírat i mladé listy pampelišek, hodí se třeba do salátů, protože zatím nejsou hořké. Podle babských receptů je pampeliška dobrá na játra i při cukrovce. „Pokud žijete v horách, můžete si všimnout i divokých žlutých petrklíčů, když je v místě sběr povolený, přidejte je do košíku, ale opatrně, je to ohrožený druh,“ konstatuje Michaela Makulová. Prvosenka prý podle lidového léčitelství zahání kašel i nespavost.
Protože ani brzké jaro se neobejde bez viróz, zkuste je přemoci s vlastnoručně vyrobenými sirupy. „Chuťově výborné jsou třeba modřínové špičky, krom sirupu si z nich můžete připravit třeba i čaj, doporučuju také smrkové nebo jedlové výhonky,“ uvádí bylinkářka Anna Krutová. Jehličnany podle ní obsahují silice, které mají mukolytické účinky, což znamená, že rozpouští hleny a ulehčují vykašlávání. Jsou prý také plné vitamínu C. „Sbírejte mladé výhony do pěti centimetrů. Nikdy neobírejte celou větev, protože byste stromu zabránili v dalším růstu. Rozhodně si připravte čaj nebo studený macerát, kdy necháte výhonky ve vodě přes noc, případně sirup na limonádu,“ dodává.
Na sirup budete potřebovat hrst výhonků a 250 ml vody. Vše povařte, oslaďte cukrem nebo medem a skladujte v lednici. Spotřebujte co nejrychleji. Limonádu si ze sirupu připravíte snadno: 50 ml sirupu smíchejte s citronem a litrem perlivé nebo pramenité vody. Můžete přidat i pár snítek máty.
Vydat se můžete také na březovou vodu. Její sběr je ale trochu komplikovanější a možná i trochu mystický. Říká se, že bříza svou životadárnou energii dá, jen když chce. „Březovou vodu stačí popíjet jen několik dnů. Posiluje organismus, hlavně ledviny, očišťuje, omlazuje a působí i proti zapomínání,“ vysvětluje aromaterapeutka Veronika Němcová. Při sběru březové vody se ale nevyhnete vrtání nebo řezání do stromu, ať tak či onak, neměl by ho váš zásah poškodit, jinak prý podle pověry nevydá ani kapku (a pokud ano, účinky budou mizerné).
Pokud padáte jarní únavou, místo do lékárny se zajděte povzbudit do přírody. Už jsme zmínili bršlici. Její mladé lístky jsou dobré do pesta nebo polévek, povzbuzují, pročišťují, hojí. Nakopnout vás může i medvědí česnek, je to prý tak velký životabudič, že se po něm rozhlíží i medvědi, když procitnou ze zimního spánku. „Sbírat můžete i česnáček, který najdete na okrajích lesů a luk už koncem března, vůní připomíná česnek, ale chuť má nahořklou. Také tato bylina očišťuje a podporuje ledviny. Chutnější jsou mladé listy,“ uzavírá bylinkářka Linda Mahelová.
Zásobte svoji spižírnu sirupem z výhonků jehličnanů. Kromě výhonků budete potřebovat už jen citron nakrájený na kolečka, cukr nebo med. Smrkové výhonky opláchněte a nechte je pořádně okapat. Připravte si čistou pětilitrovou sklenici, na její dno vložte vrstvu smrkových výhonku. Posypte třtinovým cukrem nebo zakápněte vrstvou medu, položte 2 až 3 kolečka citronu. Vrstvěte, dokud není sklenice plná. Poslední vrstvu zlehka přitlačte, zavíčkujte nebo převažte celofánem a postavte na parapet k oknu na slunné místo. Asi po 3 týdnech se vytvoří hustá šťáva. Sirup sceďte, slijte do menších lahví, zavřete a skladujte na chladném místě.
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
