Zdroj: Shutterstock
Doba plastová končí, Češi dostanou možnost prokázat se občanským nebo řidičským průkazem v mobilní aplikaci. Mobilní aplikace eDokladovka má začít fungovat na přelomu roku 2023 a 2024.
Doklady na plastových kartičkách se neruší, budou dál platit. Kdo je ale nechce používat, nebude muset, vystačí si s chytrým telefonem nebo hodinkami, řekl včera vicepremiér pro digitalizaci Ivan Bartoš (Piráti).
V první fázi si lidé budou moct do eDokladovky nahrát občanský a řidičský průkaz, ale později bychom s pomocí digitální identity v mobilu měli být schopni komunikovat s úřady a firmami v celé Evropské unii. Česká digitální peněženka už bude připravená na evropské nařízení eIDAS, jehož revizi se podařilo předdohodnout během českého předsednictví.
Podle něj budou mít členské státy povinnost zřizovat svým občanům podobné digitální peněženky, do kterých půjdou nahrávat doklady nejen osobní, ale i nejrůznější certifikáty doklady o vzdělání a podobně. A všechny by pak měly být uznatelné v rámci celé Unie. Implementaci revidovaného nařízení předpokládá Bartoš na rok 2025.
Byly časy, kdy bylo povinné mít u sebe občanský průkaz vždy a všude. Dnes se lze prokázat pomocí jiných dokladů nebo i jen jména a data narození. Tyto údaje mají policistům stačit k ověření totožnosti v centrální evidenci občanů. Za to, že u sebe občanku nemáte, vás nemají právo pokutovat.
Policie může totožnost ověřovat jen ve vymezených situacích. Například pokud jste podezřelí ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu nebo když odpovídáte popisu hledané či pohřešované osoby. Ověření totožnosti může policie žádat i v případě, kdy se zdržujete v blízkosti místa, kde došlo ke spáchání trestného činu, správního deliktu nebo požáru.
S digitálními občankami možná budeme napřed, ale jinak je Česko s digitalizací v rámci Evropy spíš pozadu. Podle Indexu digitální ekonomiky a společnosti (DESI), který shrnuje ukazatele digitální výkonnosti Evropy, je Česko pod unijním průměrem. Podle Bartoše to souvisí mimo jiné s personálními kapacitami.
„Potřebujeme zaměstnávat kompetentní lidi v IT na jednotlivých resortech. Podařilo se nám sice v minulých letech ušetřit na platech ajťáků a právníků, ale fakticky jsme neušetřili nic,“ říká Bartoš, podle kterého je zásadní řešit dlouhodobě uzavřené nevypověditelné smlouvy, na jejichž základě – kvůli nedostatečným kompetencím jednotlivých rezortů – stát nakupuje zastaralé služby.
Řešením podle Bartoše bude nová Digitální informační agentura (DIA), která by měla vzniknout na základě novely zákona o právu na digitální služby. Pokud ji zítra schválí Senát, mohla by agentura začít fungovat už v březnu nebo dubnu 2023. Převezme digitální agendu zejména ministerstva vnitra, ale i dalších úřadů a institucí napříč veřejnou správou. Přejdou pod ni základní registry, Portál občana nebo třeba CzechPoint.
V instituci, která pod sebou má mít „jádro digitalizace“ i řešit nadresortní věci, jako je elektronická identita, by mělo pracovat 150 nynějších zaměstnanců ministerstva vnitra plus další odborníci. „To se neobejde bez změny platových tabulek v Česku, protože s těmi současnými hledat talenty nejde,“ poukazuje Ivan Bartoš na rozdíl v platech IT expertů v soukromé a státní sféře.
Mezi další plány Ivana Bartoše patří funkční sdílený datový fond, který by měl konečně zajistit, aby od člověka jeden úřad znovu nevyžadoval data, která už státu svěřil prostřednictvím úřadu jiného. Sjednotit by se také měla komunikace státu směrem k občanům na doméně gov.cz. Lepší to má být jak s ohledem na bezpečnost, tak na orientaci občanů.
„Každé ministerstvo má v současnosti svůj web, z hlediska kybernetických útoků je ale mnohem bezpečnější, aby všechny resorty fungovaly na jedné doméně. Občan by měl jasně vědět, že komunikuje se státem,“ zmiňuje Bartoš s tím, že vzorem jsou Velká Británie nebo Dánsko.
Jana Divinová
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
