Koncesionářské poplatky od příštího roku stoupnou. Počítá s tím návrh, který podpořila vláda a teď zamíří k poslancům.
Poplatek za Českou televizi se má zvýšit na 150 korun měsíčně (o 15 korun více než dosud), za Český rozhlas na 55 korun měsíčně (zvýšení o 10 korun).
Rozhlasový poplatek se navzdory inflaci a růstu mezd nezvedal od roku 2005, televizní od roku 2008.
Vláda teď chce, aby se poplatek zvyšoval pravidelně, pokud inflace od poslední změny překročí v součtu šest procent.
Nově mají poplatek hradit i všichni ti, kteří disponují jakýmkoliv zařízením umožňujícím přehrávání mediálního obsahu, tedy i takzvaná chytrá zařízení jako jsou mobil, tablet či počítač s napojením na internet. Kdo platí za televizní či rozhlasový přijímač už podle dosavadních pravidel, bude dál platit jen jediný poplatek za domácnost nezávisle na počtu zařízení.
Dosavadní zákon definuje televizní či rozhlasový přijímač jako „zařízení technicky způsobilé k individuálně volitelné reprodukci televizního či rozhlasového vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos televizního či rozhlasového vysílání, družic nebo kabelových systémů“.
Koncesionářský poplatek se už teď musí hradit třeba i tehdy, když domácnost televizní přijímač využívá jen ke sledování platforem typu YouTube, Netflix, Apple TV, Amazon prime, HBO a podobně. Podstatné totiž je, že zařízení potenciálně dokáže přijímat televizní signál. V případě rádia je princip stejný, platí se už za pouhé autorádio či radiobudík. Za rozhlasový přijímač se ostatně považuje i televize.
Nicméně o tom, co je a není televizní či rozhlasový přijímač, se dlouhodobě vedou spory mezi kritiky poplatků, veřejnoprávními médii či experty. Momentálně se poplatek neplatí například z monitoru počítače, notebooku (bez TV tuneru) nebo mobilního telefonu. Protože ale zákon nepočítal s rychlým rozvojem technologií, v šedé zóně zůstaly třeba i technologie jako IPTV a OTT TV – tedy televizní služby, které jsou přenášeny přes internet a lze je mít třeba i na mobilu a počítači.
Údaje o lidech, které veřejnoprávní média neevidují jako plátce, si dosud berou od dodavatelů elektřiny. Podle zákona je totiž povinen platit v zásadě každý, kdo je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě – pokud Českému rozhlasu nebo České televizi po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak (do 30 dnů ode dne doručení výzvy).
I tady se po definitivním schválení novely dočkáme změny. Nově by měli své klienty, tedy uživatele internetového připojení, hlásit také poskytovatelé připojení. Těch je v Česku zhruba čtyřikrát více než dodavatelů energií.
Tento plán má plno kritiků, a to hlavně ze strany operátorů. Zatímco energie totiž bývají většinou napsány na jednu osobu v domácnosti, u internetových přípojek tomu tak být nemusí. Věcné výhrady má například Asociace provozovatelů mobilních sítí. Poukazuje také na značnou byrokratickou zátěž, kdy se televize a rozhlas budou s lidmi přít o to, kdy internetová přípojka umožňuje přehrávání mediálního obsahu a kdy slouží jinému účelu (například SIM v alarmu či robotické sekačce na trávu).
Změnit se má také konstrukce poplatku u podnikatelů.
Podle dosavadních pravidel musí podnikající fyzická osoba (OSVČ) platit televizní nebo rozhlasový poplatek z každého přijímače, který používá k podnikání nebo v souvislosti s ním. Typicky jde o televizi nebo rádio v provozovně kadeřnictví nebo v čekárně. Právnická osoba (firma) musí platit platí televizní poplatek z každého televizního přijímače. Fyzické nebo právnické osoby, které v rámci podnikání vyrábí, opravují nebo prodávají televizní přijímače, platí poplatek z jednoho přijímače (pokud mají více provozoven, tak z jednoho za každou provozovnu).
Od roku 2025 mají podnikatelé a firmy platit koncesionářské poplatky podle počtu zaměstnanců v hlavním pracovním poměru. To má přinést úlevu těm nejmenším, kteří by byli od poplatku osvobozeni. Konkrétně mají být poplatky odstupňovány takto:
- při počtu 25 až 49 zaměstnanců bude celkový poplatek ve výši pětinásobku televizního a rozhlasového poplatku,
- při počtu 50 až 99 zaměstnanců ve výši desetinásobku,
- při počtu 100 až 199 zaměstnanců ve výši dvacetinásobku,
- při počtu 200 až 249 zaměstnanců ve výši třicetinásobku,
- při počtu 250 až 499 zaměstnanců ve výši sedmdesátinásobku,
- při počtu více než 500 zaměstnanců ve výši stonásobku televizního a rozhlasového poplatku.
Firmy nabízející pronájem aut by platily rozhlasový poplatek za každý vůz.
Novela zároveň přinese další omezení reklamy v těchto médiích. Čas pro oznámení o sponzorování programů a pořadů v České televizi dostane limit: nejvýše 260 hodin ročně na všech kanálech. Čtvrtina z finančních prostředků vybraných ze sponzorských vzkazů bude převedena do Státního fondu kultury, který je rozdělí na podporu kulturních projektů. Česká televize ani Český rozhlas nebudou smět umísťovat obchodní sdělení (reklamu) na svých internetových stránkách a aplikacích.
Pavla Adamcová
Na Peníze.cz píše hlavně o spotřebitelských tématech. Začínala v roce 2006 v Hospodářských novinách, o rok později se připojila k ekonomické redakci Aktuálně.cz, kde s přestávkami působila deset let a poslední rok ji také... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem