„Otevřít čtyřleté gymnázium jsme plánovali už nějakou dobu, protože si uvědomujeme, že tyto školy jsou mezi rodiči velmi žádané a v Praze jich není dostatek,“ říká ředitelka Královského gymnázia Petrovice Tereza Nehasilová. „Povolení od ministerstva školství a magistrátu jsme ale získali těsně před tím, než se rozjelo přijímací řízení. Proto máme pro letošek ještě pár volných míst a rádi bychom je nabídli zájemcům, kteří by během podzimu chtěli změnit školu a přejít k nám,“ vysvětluje.
Nově vzniklé čtyřleté gymnázium sdílí v Praze-Petrovicích budovu s už zavedeným osmiletým a se základní a mateřskou školou. Čtyřletý studijní program by měl navazovat na metody, které se už osvědčily v programu osmiletém. „Hodně sázíme na kvalitní jazykovou přípravu, pro kterou nás rodiče vyhledávají,“ říká ředitelka Nehasilová. Škola se totiž specializuje na výuku angličtiny a španělštiny a značnou část pedagogického sboru tvoří rodilí mluvčí většinou vystudovaní učitelé, kteří v Praze působí dlouhodobě.
Rodilí mluvčí jsou v úzkém kontaktu se svými českými kolegy a vyučují podle kurikula, které bylo vytvořeno speciálně pro Královské školy a je v souladu s Rámcovým vzdělávacím programem pro gymnázia, schváleným ministerstvem školství. „Na osmiletém gymnáziu budeme začínat s tandemovou bilingvní výukou zeměpisu a biologie. Věříme, že se tento typ výuky, kdy žáci budou s učiteli v hodině mluvit jak česky, tak i anglicky, osvědčí. Velmi dobře funguje už několik let na jiných Královských školách. Následně bychom to rádi rozšířili právě i na čtyřleté gymnázium a také do dalších předmětů,“ představuje své plány ředitelka Nehasilová. „Jedním z našich cílů je, aby studenti obou našich gymnázií vycházeli s angličtinou na úrovni rodilých mluvčích, aby měli otevřené dveře i na vysoké školy v zahraničí,“ dodává.
Ředitelka osmiletého gymnázia s rozšířenou výukou jazyků, spadajícího do sítě Královských škol, se v pedagogickém prostředí se pohybuje odmalička. Pochází totiž z učitelské rodiny. Její cesta k roli ředitelky vedla od učitelky v mateřské školce přes učitelku biologie a chemie na ZŠ a gymnáziu a později zástupkyni ředitele. Věří, že kvalitní vzdělání je klíčem k úspěšné budoucnosti.
Aby takový dvojjazyčný program dobře fungoval, je nutné mít sehraný pedagogický sbor. Sehnat české učitele se letos ukázalo jako větší oříšek než přilákat rodilé mluvčí. „V Praze je po učitelích velká poptávka. My chceme, aby ti naši byli flexibilní, dokázali pracovat týmově, měli ke studentům vřelý vztah a zároveň samozřejmě byli zapálení pro svůj obor,“ vyjmenovává ředitelka. „Nakonec se nám podařilo sehnat mladé, ale přitom už poměrně zkušené učitele.“
Zatímco v jazykové přípravě bude čerpat čtyřleté gymnázium zkušenosti z toho osmiletého, v další oblasti se stanou studenti čtyřletého programu průkopníky pro ostatní žáky a studenty z Petrovic. Učitelé se totiž soustředí na rozvoj jejich osobnosti a soft skills, čemuž se škola rozhodla věnovat zvláštní hodiny. „Ze zkušenosti s dospívajícími vidíme, že mají čím dál větší problémy se sociálními interakcemi, vztahy, empatií. Chceme, aby se u nás vědomě rozvíjeli i po této stránce. Zavedeme nový předmět, který by se výhledově měl rozšířit na všechny naše školy, tedy mateřskou školku, základní a osmileté gymnázium,“ plánuje ředitelka.
Vedení proto jednu z učitelek vyslalo na školení akreditovaného programu „Skills Builder“. Dnes už jako mentorka sestavuje výukový plán nového předmětu soft skills a s celým pedagogickým týmem připravuje koncept, jak rozvoj měkkých dovedností zapojit do všech ostatních předmětů.
Na Královských školách dlouhodobě pracují také s třídnickými hodinami. Ty slouží i k tomu, aby se studenti naučili dobře si plánovat čas a aby rozvíjeli svou empatii vůči ostatním studentům a pomáhali tvořit pozitivní atmosféru ve třídě. Školní psycholožka s nimi pracuje na tom, aby se naučili přemýšlet o svém učení a pochopili, co jim při něm pomáhá, a co naopak škodí. Zaměřuje se hlavně na kvalitní vztahy ve třídě a psychickou odolnost jednotlivých dětí a celého kolektivu. Těží při tom i z toho, že oproti státním školám je ve třídách nižší počet studentů. Díky tomu se daří případné problematické vztahy podchytit včas a začít je za pomoci školního poradenského pracoviště řešit. Když má třídní učitel nebo učitelka pocit, že by třídě prospěla intervence zvenčí, pozve škola externí odborníky.
Důraz na měkké dovednosti, budování vztahů a tvarování osobnosti jde na gymnáziu dohromady s akademickým výkonem studentů. „Někdy je to paradoxní,“ usmívá se Tereza Nehasilová. „Rodiče hlásí dítě na školu, kde se především bude cítit dobře a kde budou moderní výukové metody. Jenže jak se potom blíží nějaký důležitý přelom, jako je třeba devátá třída, oktáva nebo čtvrtý ročník gymnázia, začnou je přepadat obavy, jestli se toho syn nebo dcera naučili dost na to, aby uspěli v další fázi vzdělávání. Najednou sami zvýší nároky na výkon studenta,“ doplňuje.
Je tedy neustále potřeba hledat rovnováhu, aby studenti zažili projektovou výuku a různé exkurze a výlety mimo školu, a přitom nezaostávali ani ve výuce, byli schopni uspět u přijímacích zkoušek a uměli se vypořádat s tlakem, který je na ně v tomto období kladen. „Jsme tak trochu mezi mlýnskými kameny a chce to hodně plánování a mnoho tolerance. Pomáhají nám každotýdenní porady, kde spolu učitelé řeší, jak na tom ve které třídě jsou, jestli si mohou dovolit o nějakou hodinu přijít a věnovat ji jinému kolegovi, nebo už by jim to příliš komplikovalo výuku. Vycházíme si vstříc. A to jde i díky tomu, že máme většinou mladý, a hlavně pozitivně naladěný a vstřícný pedagogický sbor, který vymýšlí nejrůznější akce pro obohacení výuky, ale zároveň si dokáže ohlídat a ověřit veškeré nutné výstupy, které musí studenti splnit,“ říká ředitelka čtyřletého gymnázia.
Dalším prubířským kamenem jsou přijímací zkoušky na vysoké školy, které se zatím nějakým zásadnějším reformám vzpírají a jsou založené především na znalosti faktů. Uchazeči o prestižní obory typu medicíny, psychologie nebo práva musejí mít poměrně rozsáhlé encyklopedické znalosti, aby mohli pomýšlet na přijetí. Školy, které nechtějí učit jen frontálně, to řeší rozsáhlou nabídkou maturitních seminářů a volitelných předmětů. „Absolventi našeho osmiletého gymnázia bývají bez větších problémů přijati ke studiu nejrůznějších oborů v Česku i v zahraniční, ať už je to design, IT, komunikace nebo přírodní vědy. Předpokládáme, že budoucí studenti čtyřletého gymnázia na tom budou stejně,“ tvrdí ředitelka Nehasilová.
K tomu je ale potřeba, aby už uchazeči měli solidní úroveň. Zřizovatel školy dbá na to, aby třídy nebyly přeplněné. Maximální počet studentů ve třídě se pohybuje kolem sedmnácti. Uchazečů o nový program bylo sice víc, nesplnili ale nastavené podmínky. Konkrétně museli získat alespoň padesát procent v testech Cermatu z matematiky a češtiny, projít motivačním pohovorem a také školním testem z angličtiny. „Na testu z angličtiny trváme, protože nechceme za každou cenu naplnit třídu a přijmout i studenty, kteří u nás budou nešťastní, protože nerozumějí nebo nestíhají,“ vysvětluje Tereza Nehasilová. Nadále tedy přijímají přihlášky a po dohodě nabízejí i možnost přestupu v prvních měsících školního roku.
Peníze BrandInsight: Partnerem článku je Královské školy
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
