Návrh nové směrnice Evropské unie o spotřebitelském úvěru byl v roce 2002 představen s velkou pompou. Má zajistit vysokou úroveň ochrany drobných klientů před "finančními žraloky" v celé EU, sloučit dosavadní tři evropské právní normy regulující spotřebitelské úvěrování do jednoho textu a zejména zajistit efektivní fungování jednotného vnitřního trhu v této oblasti. Půjčky drobným klientům se totiž stále poskytují v národních hranicích a idea jediného evropského trhu se zde neprosadila.
Směrnice by měla zavést jednotná celoevropská pravidla pro poskytování informací o půjčce v reklamě či před uzavřením smlouvy, stanovuje vzorec pro výpočet roční procentní sazby nákladů na spotřebitelský úvěr, definuje jednotnou podobu úvěrové smlouvy, harmonizuje právo dlužníka na odstoupení od smlouvy či na předčasné splacení půjčky.
Už během tvorby a projednávání směrnice se ovšem objevily hlasy, které se ptaly, jestli směrnice má vůbec smysl. Třeba proto, že české zákony už tato pravidla obsahují. Směrnice dosud nevstoupila v platnost. Evropská komise ji dvakrát přepracovala a klíčové rozhodovací orgány Unie se stále nedohodly na jejím konečném znění. Potřebuje ovšem Evropa tuto novou právní normu?
Nově zveřejněná studie, kterou si nechal vypracovat Výbor pro vnitřní trh Evropského parlamentu, naznačuje, že nepotřebuje. Ukazuje, že nová směrnice by jednotný trh vytvořila jen na papíře. Ať budou platit společná, nebo národní pravidla, klienti si budou i nadále půjčovat u místních bank. Jinými slovy, když si bude chtít pan Novák z Dolních Břežan půjčit na koupi domácího kina, půjde spíše do své pobočky České spořitelny (profil, názory), než aby si zjišťoval, za jakých podmínek by mu půjčila Deutsche Bank ve Frankfurtu či HSBC v Londýně.
Seriál Jak na úvěry aneb život na splátky, které vás nepoloží |
Na dluh žije čím dál tím víc českých domácností. Úvěry nepochybně mají svoje klady, dovolují nám pořídit si zboží či služby, na které je naše peněženka krátká. Pokud ale jejich kouzlu bezhlavě podlehneme, mohou nás zavést až na samé finanční dno. Následující série článků vám poradí, jak proplout úvěrovým mořem bez úhony a co dělat v případě, pokud už se snad vaše finanční loď potápí. Spoustu užitečných článků, rad a informací týkajících se úvěrových produktů a zadluženosti naleznete v našem novém seriálu Jak na úvěry aneb život na splátky, které vás nepoloží. |
Běžní občané o spotřebitelské úvěry ze zahraničí nemají zájem. Podle studie se v rámci EU přes hranice poskytuje méně než 0,1 procenta všech spotřebitelských úvěrů a banky v následujících pěti letech ani neočekávají zřetelný růst tohoto podílu. Nezájem klientů tkví v tom, že náklady na obstarání informací a vyřízení úvěru z jiné členské země EU jsou vyšší než potenciální přínos ve formě získání výhodnějších podmínek.
Studie Evropského parlamentu navíc poukazuje na možný opačný efekt směrnice. Administrativní náklady bank na přizpůsobení se požadavkům nové směrnice by vedly finanční instituce k omezení rozsahu a rozmanitosti svých úvěrových služeb.
Jako alternativu k návrhu Evropské komise, který preferuje plnou regulaci všech činností spojených s poskytováním spotřebitelských úvěrů, studie nabízí cílenou harmonizaci jen některých. Ta by se měla zaměřit pouze na nejdůležitější položky, jako je způsob výpočtu roční procentní sazby nákladů či práva na odstoupení od úvěrové smlouvy.
Idea skutečně celoevropského trhu poskytování spotřebitelských úvěrů je teoreticky správná, neboť vede k vyšší konkurenci, větší transparentnosti, úsporám z rozsahu a z toho všeho plynoucím nižším finančním nákladům pro spotřebitele. V tomto případě se však zdá, že návrh předběhl dobu. Naprostá většina spotřebitelů by odstranění legislativních bariér a zvýšení jistoty při žádání o spotřebitelský úvěr v zahraničí nevyužila. Ve svém myšlení se stále pohybují na domácím finančním trhu.
Evropská komise by proto svou energii měla spíše zaměřovat na odstranění bariér v jiných segmentech vnitřního trhu EU - jako jsou služby či trh práce, které jsou zejména občany nových členských zemí vnímány silně negativně a vedou k ekonomickým ztrátám v celé EU. Rozdrobený trh spotřebitelských půjček pálí málokoho.
Autor pracuje v EU Office České spořitelny.
Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše |
Hrozí vám exekuce? Nebo už vám dokonce exekutor stojí v kuchyni? Přečtěte si, co vám smí a nesmí zabavit. Že dlužník nejste vy? Nevadí, exekutor může sebrat i cizí věci. Chcete vědět, proč tomu tak je a jaká práva máte? Připravili jsme pro vás nový seriál, v jehož rámci vám nabízíme právní i praktické rady jak se zachovat v případě, kdy vám hrozí exekuce nebo již dokonce máte s exekutorem co do činění. Exekuce majetku: práva exekutora a práva vaše. |
Na které činnosti a politiky by se měla soustředit Evropská unie?