Víc než desetina lidí si půjčuje rizikově, zjistil průzkum

Více než desetina lidí (11 procent) v Česku se zadlužuje výrazně problematicky. Oproti loňsku se situace mírně zhoršila, a to o jeden procentní bod. Ukázal to Index rizikového zadlužování České bankovní asociace (ČBA). 

Index hodnotí rizikové chování na škále od nuly do devíti bodů. Rizikový spotřebitel je podle něj ten, který získá čtyři až devět bodů. 

Člověk, který je ochotný krýt splátky další půjčkou, dostane dva rizikové body. Stejně tak dva body si přičte ten, který platební neschopnost chce řešit další půjčkou. Dva body dostane také člověk, kdo aktuálně splácí tři a více půjček. Jedním bodem je ohodnocen klient, který si půjčí i při dlouhodobém nedostatku financí, a také ten, který si půjčí na běžnou spotřebu nebo na zábavu. Jeden bod patří i dlužníkovi, který si půjčí u nebankovní společnosti, aniž by si zjistil, zda má licenci České národní banky. 

Mezi rizikové dlužníky patří zejména lidé ve věku mezi 36 až 44 lety, více muži a lidé s nižším vzděláním. Nejzodpovědněji se naopak chovají mladí do 26 let a senioři s maturitou nebo vyšším vzděláním. 

Základem pro index je listopadový průzkum agentury Ipsos na reprezentativním vzorku tisícovky obyvatel České republiky ve věku 18–79 let. 

Lidé, kteří mají půjčku, ji nejčastěji (34 %) využili na pořízení automobilu či motocyklu. Více než čtvrtina lidí (27 %) si půjčila na rekonstrukci bytu. Následují spotřební elektronika (26 %), bílé elektro (25 %) a vybavení bytu (23 %).

Patnáct procent lidí si půjčilo na splacení jiného úvěru a třináct procent na běžnou spotřebu. 

„Naprostá většina lidí si uvědomuje, že půjčovat si na umoření jiné splátky není příliš zodpovědné chování. Na druhou stranu někteří cítí, že by se do takové situace mohli někdy dostat,“ říká Michal Straka z agentury Ipsos.

„Pozitivní zprávou v tomto kontextu je alespoň to, že by primárně situaci chtěli řešit se svou bankou spíše než s někým, kdo by jejich problémy mohl ještě více prohloubit,“ dodává Straka.

Výrazně přibylo lidí, kteří se úvěrovému riziku vyhýbají. Jejich podíl stoupl oproti loňsku z 33 na 42 procent. Češi si skoro v 60 procentech nejčastěji půjčují od bank, které jejich schopnost splácet prověřují. Ve srovnání s loňskem lidí využívajících služeb bank přibylo o pět procentních bodů.

„To je samo o sobě dobrá zpráva především z pohledu relativně nízkého rizika, protože z hlediska klienta jde o velmi obezřetný postup. Viditelně také roste jistý optimismus, když stoupá procento lidí, kteří vyjadřují přesvědčení o tom, že své půjčky jsou schopni bez výkyvů splácet,“ říká Filip Hanzlík, hlavní právník bankovní asociace. 

Na druhém místě je půjčka od příbuzných, kterou by využilo skoro 30 procent dotázaných, což je oproti loňsku desetiprocentní nárůst. Ve větší míře by ji využili mladí lidé ve věku 18 až 26 let. 

Na třetím místě jsou s 27 procenty splátkové společnosti, u kterých si nejčastěji půjčují lidé ve věku 45 až 53 let. Patnáct procent lidí si půjčilo přímo od prodejce zboží, osm procent u leasingové společnosti a dalších osm procent u jiné finanční společnosti.  

„Vnímám jako problém to, že dost velká skupina lidí si při sjednávání půjček s nebankovními společnostmi vůbec neověřuje, zda má taková společnost příslušnou licenci od České národní banky. Míra rizika v takových případech znatelně roste a dlužník se pak snadno může dostat do velmi nepříjemné situace,“ míní Hanzlík. 

Jako důvody, proč si půjčit jinde než u banky, lidé uvádějí jednoduchost a rychlost vyřízení a nižší úrok. 

Buď dvacet tisíc nebo půl milionu

Celková hodnota půjček je nejčastěji buď do dvaceti tisíc korun, nebo naopak půl milionu korun (bez hypotečních úvěrů). Nejčastějším důvodem je nedostatek hotovosti (62 %). Následuje neochota čekat a šetřit (20 %), případně neschopnost našetřit dostatek financí (15 %).

„Zjistili jsme, že 14 procent populace žije od výplaty k výplatě a není schopno nic ušetřit. Jedna třetina Čechů pak ušetří měsíčně ze svých příjmů pouze stovky korun,“ uvedl Straka. 

Zkušenosti s půjčkou má 79 procent lidí. Nejčastěji používají nákup na splátky, kontokorent a spotřebitelské úvěry a půjčky. Kontokorent využívají zejména na běžné nákupy (43 %) nebo jako rezervu (33 %). S nákupem placeným kreditní kartou má pak zkušenost 28 procent dotázaných. Nejčastěji ji využívají jako rezervu (63 %) nebo na běžné nákupy (12 %). 

V příštím roce si chce půjčit kolem osmi procent lidí. Čtvrtina z nich prý bude potřebovat od 100 do 200 tisíc korun. Nejčastěji chtějí půjčené peníze využít na rekonstrukci bytu. Za bezpečné procento výše měsíční splátky považuje většina Čechů do 20 % příjmů.  

Celkový objem úvěrů domácností se ke konci září zvýšil o pět miliard na dva biliony a 225 miliard korun, přičemž podíl těch nevýkonných je zhruba 28,9 miliardy korun, tedy 1,2 %. Na této úrovni je od loňského června. U hypoték je tento podíl 0,6 %. Tato hodnota se nezměnila od května 2022.

Sdílejte článek, než ho smažem