Možné změny v důchodech: Penzijní věk, valorizace, slevy na pojistném pro rodiče

Většina politiků se shodne na tom, že reforma penzí je nutná. Jak je reformovat, na tom ale shoda nepanuje. Nedá se ale mluvit ani o výraznějších neshodách, spíš jako by se vlastně přes deklarovanou nutnost změn nikdo do reformování nijak nehrnul. Odpovídá tomu ostatně i osud důchodové komise, která vládu už od roku 2014 zásobuje nápady a marně čeká na politické zadání, aby některé z nich mohla dál rozpracovat.

Klíčové tedy bude, jestli politici někdy seberou odvahu a zkusí kromě úprav některých parametrů naplánovat a provést razantnější, strukturální změny. Ty by se ale nutně neomezily jen na důchody. „Řada lidí si představuje, že důchodový systém funguje ve vzduchoprázdnu. Přitom má podstatné vazby na daňový systém a také na nepojistné sociální dávky. Když něco změníte v důchodovém systému, zahýbete i s dalšími oblastmi. Tohle bychom měli řešit v širších souvislostech,“ konstatoval nedávno v rozhovoru pro časopis Finmag předseda důchodové komise Martin Potůček. Jak ale dodává, většina politiků dnes není gruntovnější reformě nakloněná.

Za deset měsíců nás čekají parlamentní volby. Do té doby nás rozhodně už nečeká žádná důchodová revoluce. Když tedy nepočítáme to, že se z ní třeba někdo pokusí udělat volební téma. Tří konkrétních úprav bychom se ale ještě před volbami dočkat mohli. Tady jsou.

Nikomu neporoste důchodový věk do nebe

Největší šanci na schválení teď má úprava nastavení důchodového věku. Za vlády Petra Nečase se nastavilo postupné zvyšování penzijního věku – bez jaéhokoli stropu. Dnes narozené dítě by se podle těchto pravidel dočkalo možnosti odejít regulérně do důchodu půl roku před 74. narozeninami, dítě narozené ode dneška za deset let by mělo možnost řádně odejít do výslužby někdy po 85. roce… Dnešní koalice pověřila důchodovou komisi, aby vymyslela, jak neustálý růst důchodového věku zarazit. Komise tedy už v prosinci 2014 přišla s návrhem, který předala Ministerstvu práce a sociálních věcí na dopracování. Návrh zákona vláda schválila letos v září, teď ho mají poslanci.

Podle komise by se měl stát snažit, aby člověk strávil v důchodu průměrně přibližně čtvrtinu života. Komise doporučuje věk odchodu do penze pravidelně přepočítávat podle předpokládaného věku dožití při vstupu do důchodu. Prognózu populačního vývoje by měla vláda ve spolupráci s Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhodnocovat každých pět let. Původní návrh počítal s tím, že v zákoně bude přesně stanovené, jakým způsobem se bude v případě odchylky věk odchodu do důchodu upravovat. V nyní projednané verzi zákona je ale podle našich informací formulace, která úpravu ponechává na vládě. Tím pochopitelně roste riziko, že vláda bude podplácet voliče líbivými gesty. Není to ovšem novinka, podobně dostala vláda do rukou i možnost valorizovat penze podle své vůle, když pravidla pro automatickou valorizaci nevyprodukují penzistům takové přilepšení, jaké by se vládě líbilo.

Vláda také schválila, že v této legislativní úpravě bude (do příštího přepočtu a případné úpravy) věk odchodu do důchodu stanovený na maximálně 65 roků. Ministr financí Andrej Babiš byl sice nejprve proti, nakonec se ale nechal koaličními partnery přesvědčit. Nebo mu přišlo zbytečné se dohadovat – důchodový věk 65 roků čeká až na lidi narozené po roce 1965 – a do roku 2030 je ještě daleko…

Větší růst penzí

Důchodová komise se v posledních letech zabývala také nastavením valorizace důchodů. Ty se podle aktuálního nastavení každoročně navyšují o celou míru inflace a třetinu růstu průměrné mzdy. Například letos to ale stačilo na průměrné zvýšení důchodu o pouhých čtyřicet korun. A tak se vláda rozhodla přidat důchodcům ještě mimořádný příspěvek – což je také novinka posledních let. Penze tak nakonec vyrostou v průměru o tři sta korun.

Odborníci varují, že při současném nastavení automatické valorizace může rychle začít přibývat seniorů ohrožených chudobou. Podle lidí z důchodové komise je slabým místem dnešního nastavení valorizace to, že se za její základ bere obecná míra inflace. Inflace se počítá z poměrně obsáhlého spotřebního koše, jehož skladba se výrazně liší od toho, co nejčastěji kupují důchodci. Ti ve srovnání s ekonomicky aktivními lidmi vydávají poměrně větší část příjmů na bydlení, stravování, léky a zdravotní péči. Komise proto navrhuje, aby se důchody nově valorizovaly podle vývoje inflace vztažené přímo ke spotřebnímu koši důchodců. Zároveň by se důchody měly zvyšovat o polovinu růstu reálných mezd místo nynější třetiny. Premiér Sobotka tento týden ohlásil, že ministryně práce Marksová návrh zákona brzy přeloží vládě.

Sociální pojištění: Za děti sleva

Další z připravovaných změn, které už důchodová komise předložila vládě, počítá s tím, že by se výše sociálního pojištění odvozovala podle toho, kolik člověk aktuálně vychovává dětí. „Průběžný důchodový pilíř by měl zohledňovat neplacenou péči o děti jako zásadní přínos pro jeho dlouhodobou udržitelnost. Především jde o to, aby se systém narovnal a byl vůči rodinám s dětmi spravedlivý, říká člen důchodové komise Otakar Hampl.

Rodinnému rozpočtu se má za víc vyživovaných dětí ulevit snížením pojistného. Vyměřovací základ pro starobní důchod by ale zůstal v plné výši, takže by se nižší odvody neprojevily snížením penze. Původní návrh důchodové komise počítal s tím, že se bezdětným a rodičům, kteří už mají děti z domova, pojištění nepatrně zvýší. Návrh zákona předkládaný Ministerstvem práce a sociálních věcí nastavuje důchodové pojištění tak, aby pro rodiny s žádným nebo jedním vychovávaným dítětem platila stejná sazba jako dnes, tedy 28 procent. Rodiče dvou vyživovaných dětí by pak odváděli státu 26,5 procenta hrubé mzdy, tří dětí 24 procent a čtyř a více dětí dokonce „jen“ 21,5 procenta hrubé mzdy. Ministerstvo také doplnilo, že se nižší pojistné bude týkat vždy pouze jednoho z rodičů. Návrh ale ještě musí schválit vláda, která na něj ale podle všeho nemá jednotný pohled. Z trojice možných penzijních změn má tedy pravděpodobně nejmenší šanci na úspěch.

Navštivte svět soudobého umění

Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.

Více informací

Sdílejte článek, než ho smažem