Jak se zvýší důchody? Senát chce víc peněz pro větší počet seniorů

Vláda (tehdy ještě v demisi) připravila novelu zákona o důchodovém pojištění, která má díky navýšení základní výměry (jedné ze složek důchodů, o které si víc řekneme o pár řádků níž) přilepšit všem penzistům. Nadto návrh zákona počítá také se zvýšením starobního důchodu o tisíc korun pro každého, komu je víc jak pětaosmdesát let. Poslanci návrh odsouhlasili na konci června, senátoři ho ale vrátili s pozměňovacím návrhem Miloše Vystrčila, senátora za ODS. Ten chce okruh penzistů, kteří dostanou tisíc korun navíc, rozšířit.

Podpora seniorek

Zlepšit životní úroveň lidí, kteří si kvůli vysokému věku nemohou přivydělat a zároveň jim pomoci s pokrytím zvýšených výdajů na zdravotní péči nebo sociální služby. Důvody, proč chce vláda přilepšit právě penzistům nad 85 let. Dosud se důchod – o dva tisíce korun – zvedal pouze lidem nad sto let.

Senátoři ale považují navýšení důchodů pouze pro skupinu pětaosmdesátiletých a starších (v Česku jich je zhruba 200 tisíc) za nedostatečné. Tisícovku navíc chtějí pro každého, kdo pobírá penzi víc jak dvacet pět let. Opatření cílí především na ženy, které vychovaly jedno a více dětí a do penze proto odešly dřív než muži stejného věku. Protože se penze odvíjí od počtu odpracovaných let a výše průměrných výdělků, jejich starobní důchod je nyní nižší. „Jestliže vládní návrh argumentuje potřebou pomoci důchodcům, kteří již nejsou výdělečně činní a potřebují pokrýt rostoucí náklady na sociální a zdravotní péči, pak je třeba připomenout, že v podobné situaci jsou i senioři mladší 85 let. Zásadní část nákladů na život navíc tvoří nájemné a energie, jejichž výše je stejná pro všechny skupiny důchodců bez rozdílu věku,“ stojí v pozměňovacím návrhu.

Pokud návrh Senátu projde, může se zvýšení penze o tisíc korun týkat zhruba 140 tisíc žen ve věku kolem 78 let. Zatímco vládní novela počítá se zvýšením výdajů státního rozpočtu o 14,4 miliardy korun příští rok (ve střednědobém výhledu o 39 miliard korun) senátní návrh by ze státní kasy odčerpal ještě dvě miliardy korun ročně navíc. Dodatečné výdaje jsou ale podle Senátu srovnatelné s jinými ambiciózními plány vlády například slevou na jízdné pro studenty a seniory.

Průměrný důchod vzroste o 900 korun

Vedle přilepšení pro nejstarší chce vláda zvyšovat také základní výměru důchodů. Základní výměra představuje jednu ze složek, ze které se při výpočtu penze vychází a je pro všechny důchodce stejná. Počítá se jako devět procent průměrné mzdy: pro letošek tedy dělá 2700 korun.

Od příštího roku (záleží, kdy novela projde) má ale základní výměra dosahovat deseti procent průměrné mzdy. V praxi se ovšem penze nezvýší o procento, pouze se přeskupí jejich složení: podíl základní výměry se zvýší, zároveň se ale sníží podíl procentní výměry. Procentní výměra je druhou ze složek pro výpočet penze. Odvíjí se od počtu let, které člověk strávil v zaměstnání a výše výdělků. Změnou chce vláda přispět ke zvýšení životní úrovně lidí s nízkými důchody, u kterých základní výměra představuje významnou část penze. Jinak řečeno: nová pravidla zmenší poměr mezi nejnižšími a nejvyššími důchody.

Pokud novinka projde, všem důchodcům vzroste penze zhruba o 300 korun. Dalších několik stovek navíc pak na začátku příštího roku přinese pravidelná valorizace – zvyšování důchodů o polovinu růstu reálných mezd a indexu spotřebitelských cen. Lidem s průměrným důchodem (ten u nás podle statistických údajů dělá zhruba 12 300 korun) by se díky tomu zvedla penze přibližně o 900 korun.

Jak se nová pravidla projeví na vaší peněžence, orientačně propočte naše kalkulačka.

Zákon je potřeba schválit co nejdřív

Zda poslanci kývnou na návrh vlády nebo podpoří změnu podle senátorů, se nejspíš rozhodne příští týden. Pokud mají nová pravidla platit už příští rok, legislativní proces musí doběhnout do konce co nejdřív. Vicepremiér Jan Hamáček proto požádal o co nejrychlejší svolání schůze Poslanecké sněmovny. „Zvláště pro mne jako sociálního demokrata je důležité, aby v tomto konkrétním případě senioři nepřišli o zvýšení svých starobních důchodů od nového roku jen díky pasivitě politiků.

Zejména starší senioři nad 85 let, kteří mají nejnižší penze, avšak zároveň vyšší výdaje na péči, by odkladem účinnosti novely zákona trpěli nejvíce,“ stojí v dopise, který adresoval předsedovi sněmovny Radku Vondráčkovi.

Za hořící prioritu označila zvýšení penzí také nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Ministryně zároveň uvedla, že schůdnější je pro ni varianta, kdy tisíc korun navíc dostanou pouze lidé starší osmdesáti pěti let. „V této chvíli se přikláním k vládnímu návrhu, protože na České správě sociálního zabezpečení nemáme software, který by byl schopný spočítat těch 25 let od nástupu do důchodu. To by mohlo způsobit problémy,“ myslí si.

Zároveň ale upozornila, že ohrožení chudobou se skutečně nejvíc týká právě seniorek. „Máme pětinový rozdíl mezi ženami a muži už ve mzdách, máme dřívější odchod do důchodu a pětinový rozdíl je i v penzích. Ženy se zároveň dožívají v průměru o šest let déle, často jsou tedy v posledních letech života na všechno samy.“ Řešením je podle Maláčové odstranění platové nerovnosti žen a mužů – ta dělá u průměrné mzdy sedm tisíc korun. Díky tomu se v budoucnu podaří srovnat také rozdíl v penzích.

Sdílejte článek, než ho smažem