Důchody od začátku roku 2020 opět výrazně porostou. Poslanci dnes schválili vládní návrh na růst průměrného důchodu o 900 korun. Stejně rostly důchody i od začátku roku 2019.
Pravidelná valorizace by průměrný důchod měla zvednout zhruba o sedm stovek. K tomu pak dnes poslanci schválili zvláštní příspěvek ve výši zhruba dvou set korun – právě tak, aby zvýšení průměrné penze vyšlo na zmíněných 900 korun. Státní pokladnu to vyjde na zhruba sedm miliard korun navíc.
Mimořádný příspěvek se podle novely zákona o důchodovém pojištění, kterou ovšem ještě musí schválit senátoři a podepsat prezident, připočítala k procentní výměře každého důchodu. Nemá tedy dojít k poklesu zásluhovost penzí.
Podle výpočtů ministerstva práce a sociálních věcí, které návrh na zvýšení důchodů předložilo, vzroste průměrný starobní důchod na začátku příštího roku na 14 200 korun. Minimálně o 750 korun si pak polepší devět z deseti starobních důchodců a jejich měsíční důchod tak dosáhne alespoň na 10 750 korun.
Jasně, nachystat se na stáří. Dobře si vychovat hodně šikovných dětí, pořídit si byt, aby se nemusel platit nájem, a zahrádku, aby si člověk sám vypěstoval lacino dobroty.
Ale k tomu pořád investovat a šetřit.
Rádi poradíme s výběrem a pomůžeme porovnat. U vybraných podílových fondů neplatíte vstupní poplatek.
„Jsem velmi ráda, že zvýšení důchodů ve sněmovně postupuje, jak má. Podle mého názoru rozhodně není spravedlivé a důstojné, aby jakýkoliv senior po 35 letech poctivé práce a odvádění pojistného měl důchod nižší než 10 000 Kč měsíčně. Těší mě proto, že schválená nadstandardní valorizace pomůže zejména těmto lidem, kteří se velmi často pohybují na hranici příjmové chudoby,“ řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD).
Rychlý růst prosazuje ministerstvo práce oficiálně proto, aby došlo k zastavení propadu náhradového poměru mezi průměrnou mzdou a průměrným důchodem. Náhradový poměr se poprvé dostal pod 40 procent, z hodnoty 42,3 procenta v roce 2013 na 37,9 procenta v roce 2018
Vláda také slíbila, že v roce 2021 bude průměrný důchod dělat 15 tisíc korun. Pokud to chce splnit, měl by průměrný důchod výrazně růst i v roce 2021. Průměrný důchod v roce 2018 dělal 12 418 korun. Od letošního ledna se zvedl zhruba na 13 300 korun. Příští rok to tedy má být o dalších 900 korun víc.
Zvýšení se týká všech typů důchodů, čili nejen starobních, ale i pozůstalostních a invalidních.
Přesné parametry valorizace důchodů od začátku roku 2020 budou jasné na konci srpna – až budeme znát proměnné, které vstupují do výpočtu pravidelného zvýšení důchodů – konkrétně jde o inflaci (buď standardní, nebo založenou na spotřebním koši důchodců), růst reálných mezd a takzvanou průměrnou mzdu (tu stanovuje na základě údajů statistického úřadu ministerstvo práce).
I naše kalkulačka zvýšení důchodů je – stejně jako vládní propočty – jen orientační. První důvod je, že některé vstupy si zatím můžeme jen domýšlet nebo je kvalifikovaně odhadnout. A druhý důvod je, že novelu zákona o důchodovém pojištění musí ještě schválit senátoři.
Ekonom Lukáš Kovanda upozornil, že schválené přidání dá od příštího roku vzniknout prvnímu okresu v Česku, kde se průměrný důchod mužů dostane přes 17 tisíc korun. Tím okresem je Karviná. Už letos právě muži z Karvinska pobírají celorepublikově nejvyšší průměrný starobní důchod. V žádném jiném z okresů nepřesahuje průměrná výše důchodu úroveň 16 tisíc korun.
„Situaci na Karvinsku vychyluje poměrně vysoký podíl bývalých havířů mezi důchodci. Havíři již od minulého režimu měli kvůli náročnosti svého povolení, během socialismu důležitého i z ideologického hlediska, zvláštní, lepší podmínky odměňování. Z podobného důvodu jsou vysoké důchody také mezi ostravskými muži,“ vysvětluje Kovanda.
Zřejmě v rámci zachování rovnováhy platí, že nejmenší průměrný starobní důchod mají právě ženy v okrese Karviná. Konkrétně to na začátku roku 2019 bylo 11 196 korun. Nezbývá než dodat, že ženám na Karvinsku přejeme, aby na důchod nezůstávaly samy a nejlépe při sobě měly nějakého bývalého havíře.
Poslanci naopak neodsouhlasili několik pozměňovacích návrhů. Byl mezi nimi návrh poslanců SPD v čele s Lucií Šafránkovou, který by důchody pod 10 000 korun navýšil o dalších 900 korun měsíčně navíc. Lidovecká poslankyně Pavla Golasowská neuspěla s požadavkem na jednorázové navýšení důchodů matek, případně ale i otců o 500 korun za každé vychované dítě.
Poslanci nepodpořili ani návrhy pirátského poslance Tomáše Martínka. Chtěl, aby rodič mohl vyloučit při výpočtu penze svůj příjem až do devíti let věku dítěte. Nyní může možnost využít jen jeden rodič, a to do věku čtyř let nejmladšího dítěte. „Na tomto návrhu panovala shoda Komise pro spravedlivé důchody jako součást řešení nepříznivé situace nízkých důchodů u osob pečujících o děti," říká Martínek.
Další zamítnutý návrh měl vrátit možnost částečně započítat první řádné studium do výpočtu výše důchodu. To mohlo podle Martínka pomoci řešit problematickou situaci nejen doktorandům.
Jiří Hovorka
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 7. 2019 9:18, Frank
Jste idealista a věříte něčemu co není pravdou. Důchodové a zdravotní pojištění za komunistů bylo příjmem do státního rozpočtu jako zvláštní položka u toho kdo je vybíral, což bylo MZ a ČSSZ. Z toho co lidé odvedli se u ČSSZ vyplatili důchody a co zbylo ČSSZ převáděla do následujícího roku jako přebytek. Začalo se tomu říkat "důchodový účet". Ke konci roku 1989 tato částka podle Klause a Komárka měla dělat přes 300 miliard korun. Stejně tak hospodařilo s vybranými penězi na zdravotní péči MZ. Přišla privatizace, do státního rozpočtu přestaly chodit peníze z podniků a fabrik. Peníze utržené za ně v privatizaci se utratily a ve státním rozpočtu začaly chybět Tehdy Klaus zákonem tyto peníze na tzv."důchodovém účtu" zahrnul do státního rozpočtu a pokryl jimi vzniklý schodek. Přesto to co zbylo se převedlo v kapitolách MPSV převedl do následujícího roku pro účely výplaty důchodů. Definitivní konec tohoto tzv. "důchodového účtu" učinil Kalousek s Topolánkem, když použili na jiné účely zbývajících 90 miliard s tím, že budou zpátky vráceny, což se nestalo.Opět stejně jako Klaus to zdůvodnili tím, že všechny peníze se kterými hospodaří stát a jeho organizace jsou součástí státního rozpočtu a je jedno na co se použijí.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 7. 2019 21:20, L.
Lžete. Přebytek důchodového účtu nekončí ve státním rozpočtu, ale ukládá se stranou na krytí schodků důchodového účtu v letech následujících.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (26 komentářů) příspěvků.