Zdroj: Shutterstock
Pro odchod do starobní penze je potřeba splnit dvě základní podmínky: dosáhnout důchodového věku a nasbírat potřebnou dobu důchodového pojištění, jinak řečeno odpracovat dostatečný počet let.
Pokud jde o důchodový věk, v roce 2023 ho dosáhnou:
Důchodový věk každoročně roste podle předem schválených pravidel. Postupně vše směřuje k tomu, že se věk pro nástup do řádného starobního důchodu sjednotí pro muže a ženy na 65 letech. Už teď je stejný důchodový věk pro muže a bezdětné ženy (poprvé se to týkalo lidí narozených v roce 1957), konkrétně je to letos 64 let. U mužů a bezdětných žen teď důchodový věk každým rokem roste o dva měsíce. Následující ročníky 1960 tak do důchodu jdou v 64 letech a 2 měsících.
Ženám s dětmi důchodový věk roste rychleji: každý rok o šest měsíců. Je to proto, aby došlo ke zmíněnému sjednocení – jejich důchodový věk je totiž zatím stále nižší. Ženy s jedním dítětem, které letos dosáhnou důchodového věku, jsou ročník 1959 a 1960 a jejich důchodový věk je 63 let a dva měsíce, respektive 63 let a osm měsíců. U žen s dvěma dětmi je letos důchodový věk 62 let a dva měsíce, respektive 62 let a osm měsíců, s třemi a čtyřmi dětmi je to 61 let a dva měsíce, respektive 61 let a osm měsíců a s pěti a více dětmi 60 let a dva měsíce, respektive 60 let a osm měsíců.
Až do 65 let věku si budou muset jako první počkat muži, bezdětné ženy a ženy s jedním dítětem s ročníkem narození 1965. Žen se dvěma dětmi se to bude týkat od ročníku narození 1966, se třemi a čtyřmi dětmi od ročníku narození 1969 a všech dalších od ročníku narození 1971.
Věk odchodu do penze si můžete spočítat na naší kalkulačce.
Samotné dosažení penzijního věku k přiklepnutí starobního důchodu ještě nestačí. Úředníky z vaší pobočky správy sociálního pojištění, kde se o důchod žádá, bude zajímat, jestli jste se dostatečně dlouho účastnili důchodového pojištění.
To představuje jednu ze složek pojištění sociálního, které za každého zaměstnance odvádí zaměstnavatel. Živnostníci a další podnikatelé (osoby samostatně výdělečně činné) si sociální pojištění hradí sami. K sociálnímu pojištění se lze také dobrovolně přihlásit, i když nejste zaměstnanec, ani podnikatel. Využívají toho například matky pečující o děti starší čtyř let, mladí lidé oddalující vstup na pracovní trh nebo invalidní důchodci v prvním a druhém stupni.
Kdo chce odejít do penze, musí mít na kontě odpracovaných (zaměstnání a podnikání) 30 let. Nebo 35 let důchodového pojištění jako součet práce, podnikání i náhradních dob. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce od roku 2024 prosadit, aby potřebná doba pojištění mohla klesnout pro všechny případy na 25 let – vládní koalice se však na tom zatím neshodla.
Náhradní doba je období, kdy člověk sociální pojištění nehradil (nebyl zaměstnaný, ani nepodnikal), přesto na ně důchodový zákon pohlíží jako na odpracované. V praxi jsou náhradními dobami například:
Většina náhradních dob zároveň funguje jako doba vyloučená. Znamená to, že se s nimi nepočítá pro výpočtový základ. Ve vyloučených dobách je totiž příjem nulový a kdyby se započítával, snižoval by konečnou výši důchodu.
Kdo potřebné doby pojištění nemá tolik, aby do starobní penze vstoupil při dosažení důchodového věku, může se dočkat později, pokud má alespoň 15 odpracovaných let. Konkrétně pak má na důchod nárok v momentě, kdy dosáhne věku o pět let vyššího, než je důchodový věk stanovený pro muže stejného data narození.
Komu chybí k dosažení na důchod třeba jen pár měsíců, měl by se zajímat o možnost zpětného doplacení důchodového pojištění. Doplatit takto lze bez omezení dobu pojištění až rok před podáním žádosti. Ze vzdálenější minulosti lze doplatit jen za období, která jsou přesně daná zákonem. Jde třeba o evidenci na úřadu práce v době, kdy už vám nenáleží podpora. Pro podrobnosti doporučujeme se obrátit na pobočku sociálky, kde o důchod žádáte, případně může pomoci infolinka České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) na čísle 800 050 248.
Vedle nároku na penzi hrají odpracovaná léta roli také při stanovení výše důchodu. Do výpočtu vstupují i předchozí příjmy, přesněji průměr hrubých výdělků za rozhodné období. Pro penze přiznávané v roce 2023 jsou rozhodným obdobím roky 1986 až 2022.
Každý odpracovaný rok má přitom stejnou váhu. Není to tedy tak, že by roky těsně před důchodem byly důležitější. Takže když se někdo celou pracovní kariéru živil jako OSVČ a odváděl jenom minimální sociální pojištění, nezvýší si pak zásadně důchod jednoduše tím, že se před penzí nechá krátce zaměstnat.
Důchod se skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je pro všechny důchodce stejná a odpovídá 10 procentům průměrné mzdy, jak ji vyhlašuje ministerstvo práce. Pro rok 2023 dělá základní výměra 4040 korun (v roce 2022 to bylo 3900 korun).
K tomuto základu se pak počítá procentní výměra, která je pro každého důchodce individuální a odvíjí se od jeho kariéry. Nejprve je potřeba vypočítat osobní vyměřovací základ. To je zjednodušeně řečeno průměrný měsíční výdělek za celou kariéru. Do výpočtu přitom vstupují příjmy od roku 1986.
Proč právě od této doby? „Rok 1986 byl stanoven jako hranice pro hodnocení příjmů pojištěnce s ohledem na předchozí právní úpravu účinnou do konce roku 1995, která určovala rozhodné období jako 10 kalendářních roků před rokem přiznání důchodu,“ vysvětluje Ivana Žáčková, ředitelka kanceláře ústředního ředitele ČSSZ.
Aby vám předchozí příjmy nesebrala inflace a růst průměrné mzdy, přepočítají se vaše výdělky z každého kalendářního roku, které do výpočtu osobního vyměřovacího základu vstupují, takzvaným koeficientem nárůstu. Ten se stará o to, aby se nominální výše příjmů v jednotlivých letech co nejvíc blížila reálné hodnotě v roce, kdy vám stát důchod přiznává.
Například příjmy roku 1986 se tak v roce 2023 násobí koeficientem 13,6044. A třeba příjmy roku 2010 se násobí koeficientem 1,6441. Znamená to, že vaše příjmy z roku 2010 jsou pro účely výpočtu důchodu v roce 2023 navýšeny o 64,41 procenta. „Koeficient nárůstu zjednodušeně představuje zreálnění příjmů dosahovaných v minulosti na stav co nejvíce se blížící roku přiznání důchodu,“ shrnuje Žáčková.
Výsledky za jednotlivé roky se sečtou a následně vydělí celkovým počtem dnů vaší pracovní kariéry. Získaný průměrný výdělek na jeden den vaší pracovní kariéry se pak vynásobí průměrnou délkou měsíce v roce (365/12 = 30,4167 dne).
Takto vypočtený osobní vyměřovací základ se prožene redukčními hranicemi. V roce 2023 je první redukční hranice nastavena na 17 743 korun, druhá redukční hranice na 161 296 korun. Z toho získáme takzvaný výpočtový základ. Z osobního vyměřovacího základu se stanoví tak, že částka do první redukční hranice náleží v plné výši, z částky mezi první a druhou redukční hranicí získá budoucí důchodce 26 procent a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.
První redukční hranice je stanovena na 44 procentech průměrné mzdy, druhá redukční hranice na čtyřnásobku průměrné mzdy. Kdo vydělává víc než ten čtyřnásobek, neodvádí už z těchto příjmů sociální pojištění, proto se příjmy nad touto hranicí do výše důchodu vůbec nezapočítávají.
Zpátky k samotnému výpočtu procentní výměry důchodu. Osobní vyměřovací základ jsme tedy očistili přes redukční hranice a máme výpočtový základ. Ten teď vynásobíme koeficientem za odpracované roky. Za každý rok získané doby pojištění se procentní výměra zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Když tedy lidé dnes do důchodu odcházejí s průměrnou dobou pojištění zhruba v délce 41 let, získají 61,5 procenta (41*1,5) ze svého výpočtového základu.
Pak už jenom sečteme základní a procentní výměru – a máme konečnou výši starobního důchodu.
Protože je to celé opravdu komplikované, pojďme si to ukázat na konkrétním příkladu.
Muž narozený 15. 6. 1959 požádal o řádný starobní důchod. Jeho důchodový věk je 64 let. Toho dosáhne 15. 6. 2023 a do této doby získá celkem 42 let pojištění. Jeho osobní vyměřovací základ za rozhodné období 1986 až 2022 činí 30 500 Kč.
Výpočtový základ z osobního vyměřovacího základu ve výši 30 500 Kč stanovíme takto: Částka 17 743 Kč náleží v plné výši, k ní se přičte 26 % rozdílu mezi částkou 17 743 Kč a částkou 30 500 Kč, tedy 26 % z 12 757 Kč, což je po zaokrouhlení 3317 Kč.
Výpočtový základ činí 17 743 plus 3317, což je celkem 21 060 Kč. Za každý rok pojištění náleží 1,5 % výpočtového základu. To znamená, že za 42 let pojištění činí procentní výměra starobního důchodu 63 % (42x1,5) výpočtového základu. Zaokrouhleno na celé koruny nahoru: 13 268 Kč.
Procentní výměra starobního důchodu je 13 268 Kč, základní výměra 4040 Kč. Celkem bude starobní důchod činit 17 308 Kč. Důchod se následně vždy v lednu zvyšuje o zákonnou valorizaci, případně v průběhu roku o mimořádnou valorizaci.
Od roku 2023 dostávají starobní důchodci příspěvek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě – takzvané výchovné. To zvýší důchod hlavně ženám, které ho mají dlouhodobě podstatně nižší než muži. Kromě jiného je to dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech.
Psali jsme podrobně: Kdo a jak dostane výchovné k důchodu?
Pokud má sociálka vypočítat důchod správně, musí mít k dispozici všechny potřebné dokumenty: především ty, které prokazují dobu pojištění a výši výdělků, nejčastěji tedy evidenční listy důchodového pojištění. Ty by měl za každého zaměstnance odevzdávat zaměstnavatel, v praxi ale může některý z dokumentů chybět.
Proto se hodí ověřit, zda mají úředníci na sociálce skutečně kompletní a správné podklady. Můžete požádat o informativní list důchodového pojištění. Příslušný formulář najdete na webu České správy sociálního zabezpečení, vytištěnou žádost pošlete na adresu: ČSSZ, Odbor správy údajové základny, Křížová 25, 225 08 Praha 5.
Kdo má zřízenou bankovní identitu, datovou schránku nebo třeba eObčanku, může si to zjistit online. Může se takto také přihlásit do aplikace ČSSZ, která mu na základě dat z dosavadní kariéry ukáže odhadovanou výši starobního důchodu.
Orientační výpočet důchodu z vaší současné mzdy či platu si můžete vypočítat také na naší kalkulačce. Myslete však na to, že jde o velmi hrubý výpočet, který kromě jiného předpokládá, že celý svůj dospělý život až do důchodového věku strávíte v zaměstnání.
Pokud splňujete výše uvedené a chcete do penze odejít (jde o vaše právo, nikoli povinnost), musíte o starobní důchod požádat na „vaší“ pobočce ČSSZ v místě trvalého bydliště. Žádost můžete podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným dnem přiznání důchodu. Není přitom potřeba vyplňovat žádné tiskopisy – žádost s vámi sepíšou pracovníci sociálky.
S sebou si ale rozhodně vezměte průkaz totožnosti, případně doklady prokazující náhradní doby pojištění – například potvrzení o studiu (výuční list, vysvědčení z jednotlivých ročníků a maturitní vysvědčení), vojně (vojenskou knížku) nebo péči o dítě (rodný list).
Při sepisování žádosti byste se také měli rozhodnout, zda si důchod necháte vyplácet v hotovosti nebo převodem na bankovní účet. Svůj výběr sice můžete později změnit, počítejte ale s tím, že to chvíli potrvá. Když chcete peníze vyplácet na účet, budete si muset ve vaší bance nechat potvrdit, že je účet váš.
Na vydání rozhodnutí o přiznání důchodu má ČSSZ devadesát dní. Obvykle ale rozhoduje rychleji, zhruba do pěti nebo šesti týdnů. Jestli jste pracovali i v cizině, bude to trvat o něco déle. V mimořádných případech, kdy se podklady shánějí a prošetřují delší čas než zákonných devadesát dní, může ČSSZ vyplatit žadatelům, kteří splňují základní podmínky nároku na důchod, alespoň zálohu, aby nezůstali úplně bez peněz.
O přiznání důchodu zasílá správa sociálního zabezpečení písemné rozhodnutí. V něm stojí, od jakého data se důchod přiznává a v jaké výši. Přílohou je osobní list důchodového pojištění s přehledem dob pojištění a výdělků, ze kterých se penze vypočetla. Když podmínky nároku na starobní důchod nesplňujete, pošle vám sociálka písemně zamítnutí žádosti, i s odůvodněním.
Ministerstvo navrhuje, aby od poloviny roku 2023 bylo možné požádat o důchod také přes internet – potřebná novela však zatím neprošla.
Pro práci – včetně podnikání – v důchodovém věku neplatí žádná omezení. Ta se vztahují jen na lidi, kteří berou předčasný důchod. Ti můžou před dosažením řádného důchodového věku vykonávat jenom takovou výdělečnou činnost, ze které se neodvádí sociální pojištění. V praxi jde o menší brigády.
Za práci v důchodovém věku se zvyšuje pobíraný důchod. Rychleji roste tomu, kdo má důchodový věk, pracuje, ale rozhodl se odložit pobírání penze. Každý odpracovaný čtvrtrok vám pak zvýší penzi stejně jako každý rok pojištění v době před důchodovým věkem. Jde o stokoruny měsíčně. Říká se tomu pracovat na procenta.
Jestli na tom vyděláte, vám ale dopředu nikdo nezaručí. Jde o sázku na délku vlastního života. Odložení důchodu se totiž začne vyplácet v průměru zhruba až za třináct let od doby, kdy vyšší důchod začnete pobírat. Podrobně jsme o tom psali v textu Jak si zvýšit budoucí důchod – zkuste sázku na dlouhý život. Toto pravidlo se ale může brzy změnit: ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje, aby pracující senioři místo práce na procenta dostali výraznou slevu na pojistném. To znamená vyšší čistý výdělek. Změna má přijít už od července 2023, schvalování se však může nakonec protáhnout.
Jiří Hovorka
Srovnávat se vyplatí
Kalkulátor.cz je srovnávač, který lidem šetří peníze ve světě energií, pojištění, telekomunikací a financí. My počítáme, vy šetříte.
Sdílejte článek, než ho smažem
