Zdroj: Shutterstock
Od roku 2023 dostanou starobní důchodci příspěvek ve výši 500 korun měsíčně za každé vychované dítě – takzvané výchovné. Někteří ho dostanou automaticky, jiní o něj budou muset požádat. Příjem žádostí začíná 1. září, potvrdila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).
Počínaje důchodem za leden 2023 dostanou příspěvek – při splnění podmínek – všichni důchodci. Tedy i ti, kteří odešli do penze dříve (do konce roku 2022). Pravidla pro „nové“ i „staré“ důchodce budou prakticky stejná. Počet dětí, na které lze výchovné čerpat, není zastropován.
Příspěvek automaticky dostanou ženy, které odešly do důchodu dříve díky počtu vychovaných dětí (slovy zákona: důchodový věk jim byl stanoven se zohledněním vychovaných dětí).
„Informaci o zvýšení starobního důchodu tyto ženy obdrží formou valorizačního oznámení, které bude Česká správa sociálního zabezpečení rozesílat na přelomu roku. Poživatelky starobních důchodů proto nemusí být ohledně výchovného nijak aktivní, jelikož při zvyšování jejich starobních důchodů budeme vycházet z údajů o počtu vychovaných dětí, které máme evidenci,“ píše úřad.
Ostatní zájemci musí vyplnit žádost o příspěvek. Tiskopis je k dispozici na ePortále ČSSZ. Kdo šel nebo půjde do penze ještě před 1. lednem 2023, může žádat o příspěvek nejpozději do konce roku 2024.
Výchovné 500 korun náleží k procentní výměře starobního důchodu. Bude se na něj vztahovat pravidelná či mimořádná valorizace – každý rok by se tedy měl automaticky zvyšovat úměrně samotnému důchodu.
Na výchovné nakonec dosáhnou i lidé, jejichž starobní důchod vznikl transformováním z invalidního. Na nekrácené výchovné budou mít nárok také vdovy a vdovci, kteří pobírají krácený starobní důchod v souběhu s vyšším pozůstalostním důchodem. V obou případech totiž poslanci nakonec zmírnilli podmínky.
Podle původně schválených pravidel by příspěvek dostal jenom ten, kdo splnil standardní podmínky pro nárok na starobní penzi – tedy dobu důchodového pojištění aspoň 35 let (včetně náhradních dob). To by bylo nespravedlivé pro lidi, kteří dříve brali invalidní důchod a ten se jim pouze „transformoval“ do starobního důchodu, protože kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotního stavu nemohli získat potřebnou dobu pojištění pro nárok na klasický starobní důchod. A to přesto, že se ve skutečnosti o dítě starali.
Na výchovné mají každopádně nárok jen příjemci starobního důchodu. Ne ti, kdo aktuálně pobírají pouze invalidní, vdovský, vdovecký nebo sirotčí.
Příspěvek může využít vždy jenom jeden z páru, v drtivé většině to budou ženy. Pokud dítě vychovávalo víc osob, může získat příspěvek jenom ta, která o dítě „osobně pečovala v největším rozsahu“. „To platí i v případě, že u téhož dítěte byla jeho výchova zohledněna při stanovení důchodového věku ženy,“ píše se v loni schválené novele.
O příspěvek tak může žádat i otec dítěte nebo jiná osoba. Podmínkou je, že o dítě osobně pečoval(a) v největším rozsahu. K tomu má stačit čestné prohlášení. Úřad pak může dál zkoumat, jak to bylo doopravdy. V praxi může vycházet ze svědectví nebo z dostupných informací o předchozím zaměstnání, místě bydliště, čerpání rodičovské dovolené a podobně.
Ze zákona bohužel nevyplývá, že otec (nebo jiná osoba) má automaticky nárok na příspěvek, jestliže matka dítěte zemřela ještě před odchodem do penze. Pro otce tedy bude stěžejní zmíněné čestné prohlášení ohledně „péče v největším rozsahu“. Když se o výchovné nebude hlásit nikdo další, úřad má v praxi omezené možnosti, jak dokázat, že takové prohlášení není pravdivé.
Novela nepočítá s tím, že by otec mohl převzít příspěvek, který původně náležel matce. Pokud ho tedy začne čerpat ona a zemře dříve než muž, příspěvek už na něj automaticky nepřejde a propadne.
Co se stane, kdy výchovné někdo získá neprávem, a přijde se na to až později? Pak se původnímu příjemci důchod sníží (ale až počínaje následujícím měsícem, ne zpětně) a naopak se může zvýšit jiné osobě, která o dítě osobně pečovala ve větším rozsahu.
Novela nijak neřeší, jak rodič (nebo jiná osoba) ve skutečnosti své dítě vychoval. Ohledně příspěvku k důchodu tedy rodič neponese žádnou odpovědnost za to, že dítě spáchalo trestný čin, nechodilo do školy nebo jinak neodpovídalo obecné představě o správném vychování. Dokazování, jestli rodič udělal maximum, nebo na tom má svůj podíl, by bylo často komplikované až nemožné.
Zákon myslí jenom na opačnou situaci: Na příspěvek nebude mít nárok rodič (nebo jiná osoba), který se vůči dítěti dopustil úmyslného trestného činu proti životu a zdraví, proti svobodě a právům na ochranu osobnosti, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti nebo proti rodině a dětem podle trestního zákoníku nebo obdobných úmyslných trestných činů podle dříve platných právních předpisů. A to nejenom jako pachatel, ale i spolupachatel nebo účastník.
Nová důchodová komise má tentokrát pracovat rychle. Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka chce mít kompletně hotovo už v příštím roce. Do penzí chce dostat zásluhovost za výchovu dětí nebo mezigenerační solidaritu. To má zvýšit i příjmy. Zvyšovat daně pak nebude třeba, vysvětluje v dubnovém rozhovoru pro Peníze.cz.
Ohledně délky potřebné výchovy mohou přijít ke slovu tři ustanovení v novele nebo ve stávajícím zákoně o důchodovém pojištění:
Příspěvek má snížit propast mezi důchody mužů a žen. Zatímco muži dostávali letos v červnu v průměru 18 919 Kč, ženy jenom 15 788 Kč. Kromě jiného je to dáno právě tím, že ženy většinou pečují o děti, přicházejí o roky v práci a tím se jim snižuje pobíraná mzda. To se pak odráží i v nižších důchodech. Bonus za vychované děti proto navrhovala i důchodová komise vedená ekonomkou Danuší Nerudovou.
Jurečka by se rád vrátil i k systému, kdy by ženy, které vychovaly více dětí, mohly odcházet dříve do důchodu. Dnes je systém nastavený tak, že zhruba kolem roku 2030 budou všichni chodit do důchodu v 65 letech. Postupně se vyrovnává důchodový věk mužů a žen. O dalších plánech podrobně mluvil v dubnovém rozhovoru pro Peníze.cz.
Petr Kučera
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
