Zdroj: Shutterstock
Z celkem 2,37 milionů starobních důchodců pracuje necelá desetina. To je podle ministerstva práce a sociálních věcí málo. Jejich počet má zvýšit novinka, která by je finančně motivovala zůstat na trhu práce.
Do návrhu důchodové reformy, který chce ministerstvo poslat na vládu do konce února, proto doplní stoprocentní slevu na důchodové pojištění. Čistý výdělek zaměstnance ve starobním důchodu se díky tomu zvýší o 6,5 procenta – například u hrubé mzdy ve výši 20 tisíc korun měsíčně to dělá 1300 korun. Sleva se má týkat pouze pojistného na straně zaměstnance, zaměstnavatel za něj dál bude odvádět 24,8 procenta jako dosud.
Výměnou za to se ale důchodcům už nebude dál za práci zvyšovat jejich starobní důchod. V současnosti se důchod za každých 360 odpracovaných dní zvyšuje o 0,4 procenta výpočtového základu. Každý senior, který vedle pobírání důchodu ještě pracuje, si tak může za zhruba rok práce nechat přepočítat důchod a ten se mu zvýší v průměru o několik desítek korun.
„Touto změnou by pracujícímu důchodci zůstalo každý měsíc 1500 až 2000 korun podle výše výdělku. Bude to mít jako okamžitý benefit a nebude se mu složitě dopočítávat zvýšení důchodů za odpracované roky, které je v průměru kolem 80 korun měsíčně,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. „Ekonomicky aktivní člověk tak bude mít peníze okamžitě k dispozici, a to vidím jako velkou motivaci k tomu, aby nám lidé neodcházeli z pracovního trhu, ale dál na něm zůstávali, třeba na zkrácené úvazky,“ dodává.
Podle Jurečky tak ubude i práce úředníkům České správy sociálního zabezpečení, protože aktualizace a přepočítání důchodů jsou časově náročné. Ministerstvo si od návrhu slibuje i to, že více důchodců na trhu práce pomůže firmám v době zvýšené poptávky po zaměstnancích. Pro zaměstnavatele to však bude znamenat nové povinnosti související s administrací slev na pojistném, na druhou stranu jim ubude povinnost vést důchodovou evidenci.
Sociální pojištění na straně zaměstnance se z největší části skládá právě z důchodového pojištění. Součástí sociálního pojištění je také nemocenské pojištění: zaměstnanec na něj od letoška odvádí 0,6 % vyměřovacího základu.
Slevu by měli dostat i důchodci, kteří dál pracují jako osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Také jim klesne pojistné o 6,5 procentního bodu, tedy na 22,7 procenta z vyměřovacího základu namísto současných 29,2 procenta.
Posune se věk odchodu do důchodu. Zpomalí růst penzí, ale zvýší se minimální důchod. Manželé budou moci sdílet odvody na sociální pojištění. Co dalšího přináší dlouho očekávaná reforma důchodového systému?
Podnikající důchodci platí sociální pojištění až při překročení limitu hrubého zisku – takzvaná rozhodná částka pro letošní rok dělá 105 521 korun. Důchodci, kteří si jako OSVČ vydělají méně, sociální pojištění platit nemusí.
Se stejným návrhem přišel Jurečka už předloni na podzim. Tehdy věřil, že začne fungovat hned od července 2023. „Navrhuje se opustit konstrukci trvalého navyšování starobního důchodu za další výdělečnou činnost a nahradit ji pro poživatele starobního důchodu novou, jednorázovou a vyšší bonifikací spočívající v zavedení slevy na pojistném,“ vysvětlovalo tehdy ministerstvo.
Snaha o rychlou změnu však narazila na odpor ministerstva financí a vládní koalice se proto dohodla, že podobné koncepční změny budou až součástí větší důchodové reformy. Její konkrétnější obrysy pak Jurečka představil loni v listopadu, změnu ohledně pracujících důchodců ale původně neobsahovala.
Kvůli odpuštění sociálního pojištění sice zpočátku klesnou příjmy státního rozpočtu, dlouhodobě však má přispět k větší udržitelnosti důchodového systému: ministerstvo práce a sociálních věcí věří, že díky lepší podpoře stoupne počet pracujících důchodců – a kdo pracuje, odvádí daně a zvyšuje tak příjem státního rozpočtu, z něhož se penze vyplácejí.
Zatím není jasné, jestli ministerstvo navrhne také změnu pro lidi, kteří už sice mají nárok na starobní důchod, ale nepobírají ho a dál si vydělávají. V současnosti dostávají za každých devadesát dní, které odpracují navíc, vyšší výpočtový základ důchodu o 1,5 %. Říká se tomu práce na procenta. Podrobnosti o tom, jak se dnes dá zvýšit penze prací v důchodovém věku, jsme přinesli v samostatném textu. O případné změně tohoto systému zatím Jurečka nemluvil.
Udržet důchodce déle na trhu práce měla i loňská novinka – zvýhodněné zkrácené úvazky. Od února 2023 si mohou zaměstnavatelé, kteří poskytnou zkrácené úvazky vybraných skupinám zaměstnanců, snížit sociální pojištění o pět procentních bodů: platí 19,8 % z hrubé mzdy místo standardních 24,8 %.
Snížení pojistného má ovšem podmínky. Týká se jen úvazků v rozsahu 8 až 30 hodin týdně, a jen pracovníků, jejichž příjmy nejsou vyšší než 1,5násobek průměrné hrubé mzdy (ta je pro letošní rok stanovena na 43 967 korun).
Na slevu mají nárok lidé, jejichž životní situace jim nedovoluje pracovat na plný úvazek. Jde zejména o osoby starší 55 let, studenty, mladší 21 let, nedávno rekvalifikované, zdravotně postižené a rodiče, kteří pečují o malé dítě.
Platíte hodně za plyn?
Změňte dodavatele
Čím dříve se do změny dodavatele pustíte, tím víc ušetříte. Neotálejte a podívejte se, jaké nabídky pro vás máme.
Od února loňského roku tuto slevu využilo 25 789 zaměstnavatelů pro 123 644 zaměstnanců. „Opatření, kterým podporujeme vytváření pracovních pozic na zkrácený úvazek, si po roce fungování našlo stabilní základnu mezi zaměstnavateli a zaměstnanci, kteří ho aktivně využívají,“ říká Jurečka.
Celková částka slev na pojistném za celé pojistné období činila 877 milionů korun. Průměrný vyměřovací základ osoby, pro kterou zaměstnavatel uplatňuje slevu, dosáhl v prosinci 2023 částky 22 047 korun.
Od začátku fungování slevy vzniklo nově 22,6 tisíc zkrácených úvazků pro osoby, které do té doby nebyly na trhu práce aktivní. „Z toho 16 327 osob mělo tento pojistný vztah otevřený i k prosinci 2023. To osobně vnímám velmi pozitivně a značí to zájem ze strany zaměstnavatelů i zaměstnanců,“ říká ústřední ředitel ČSSZ František Boháček.
Slevu využívají více ženy, z celkového počtu je jich 74 procent. Nejčastěji se slevy uplatňují na zaměstnance pečující o dítě mladší 10 let (38 %) a zaměstnance starší 55 let (36 %).
Zástupci zaměstnavatelů i expertů na pracovní trh ale už v minulosti uvedli, že by bylo dobré podmínky čerpání výhodnějších zkrácených úvazků zmírnit, aby byl o ně ještě větší zájem. Především pak snížit byrokracii. Zaměstnavatel musí například uplatněnou slevu oznámit sociální správě na předepsaném tiskopisu a zároveň je povinen vést předepsanou evidenci o zaměstnancích, za které slevu na pojistném uplatňuje.
Motivovat k práci lidi před dosažením důchodového věku měly také změny u předčasných důchodů. Fungují od loňského října, popsali jsme je podrobně: Přísnější pravidla pro předčasné důchody jsou tu. O kolik vám sníží penzi?
Kateřina Hovorková
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
