Zdroj: Pleska / Midjourney
Za třicet let bude v Česku žít 3,3 milionu starobních důchodců. To je o milion víc než teď. A o 200 tisíc víc, než se dosud čekalo. Počítá s tím nová Zpráva o stavu důchodového systému zveřejnilo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Naopak lidí, kteří díky své práci přispívají do důchodového systému formou sociálního pojištění, bude ubývat. Peněz na výplatu státních penzí tedy bude čím dál méně. Zatímco v roce 2020 vydělávalo na jednoho důchodce v průměru tři a půl lidí, v roce 2050 to bude už jenom jeden a půl.
„Má na to vliv posun doby dožití. Je pozitivní zprávou, že se budeme dožívat vyššího věku. Bude tu ale výrazný nárůst počtu lidí, kteří budou pobírat starobní důchod,“ říká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka.
Zprávu o stavu důchodového systému musí ministerstvo vypracovat každých pět let podle zákona, zatím poslední byla z roku 2019.
Zdroj: MPSV
Důchodová reforma, kterou teď schvaluje poslanecká sněmovna, je podle Jurečky nezbytná. Jinak by propad důchodového systému v roce 2050 činil pět procent HDP ročně, v dnešních hodnotách tedy téměř 400 miliard korun. Díky reformě a pozitivnímu vývoji na pracovním trhu to bude podle ministra deficit jedno procento HDP.
Zdroj: MPSV
Demografický vývoj posledního období je charakteristický poklesem pravděpodobnosti úmrtí – a to jak u mužů, tak i u žen, konstatuje ministerská zpráva.
„Tento pokles se promítá do růstu střední délky života. Podle statistik České správy sociálního zabezpečení je průměrná doba pobírání starobního důchodu nyní 19,3 let pro muže, 28,6 let pro ženy. Průměrně jde o 24,6 let strávených v penzi,“ píše ministerstvo.
Podle současných pravidel ženy odcházejí do starobního důchodu dříve než muži, a to podle počtu vychovaných dětí. Až v roce 2030 se sjednotí věk odchodu do důchodu pro ženy i muže na 65 letech.
Český statistický úřad na konci loňského roku zveřejnil svá očekávání ohledně vývoje úmrtnosti, plodnosti a migrace. Zatímco nyní má Česká republika zhruba 134 tisíc lidí ve věku 85 až 89 let, v roce 2051 jich podle statistiků bude už 311 tisíc. Stoletých lidí teď žije přibližně 800, za sedmadvacet let jich v Česku bude už přes šest tisíc. Ti by za současných podmínek trávili v důchodu 35 a více let.
S prodlužováním doby dožití roste i počet let strávených ve starobním důchodu a tedy státní výdaje.
Zdroj: ČSÚ
Aby byl státní systém penzí udržitelný, měli by lidé strávit v důchodu čtvrtinu života – tedy zhruba 21 až 22 let, konstatuje zpráva ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV).
Proto je nutné podle Jurečky věk odchodu do důchodu posunout za současnou hranici 65 let, aby se systém stabilizoval.
Návrh na zvýšení důchodového věku, který je součástí chystané důchodové reformy, vychází z údajů Českého statistického úřadu o střední délce života v padesáti letech věku. Důchodový věk by se nově stanovil vždy pro osoby, které v daném roce dosáhnou 50 let.
Výchozí hodnotou by byla vždy střední délka života (prostý průměr žen a mužů) v 50 letech dosažená v roce 2015, takže jde o ročník narození 1965. Věk odchodu do starobního důchodu pro lidi narozené v roce 1966 by se pak určil jako důchodový věk narozených v roce 1965 (tedy 65 let) plus průměr střední délky života mužů a žen v 50 letech v roce 2016 – to znamená v roce, kdy lidé narození v roce 1966 dosáhli 50 let věku.
To by například pro ročník narození 1966 znamenalo zvýšení důchodového věku o pět měsíců oproti dosavadním pravidlům. Současně ale má fungovat zásada, že maximální zvýšení mezi dvěma ročníky nemůže být vyšší než dva měsíce – proto by šly ročníky 1966 do důchodu v 65 letech a dvou měsících.
Chcete si i v penzi plnit sny? Poradíme!
Najděte si nejvýhodnější penzijní spoření a získejte státní příspěvky i slevy na dani. Podpořit vás může i zaměstnavatel.
Jiný výpočet nabízí Česká demografická společnost. Návrh obsažený v důchodové reformě podle ní není spravedlivý. U některých ročníků by se odchod do důchodu posunul o dva měsíce, u některých vůbec.
Demografové si myslí, že vhodnou charakteristikou doby pobírání starobního důchodu je generační naděje dožití ve věku 65 let – tedy počet let, které zbývají na dožití 65leté osobě příslušné generace. Věk odchodu do penze by se stanovil vždy na pět let dopředu, přičemž podle výpočtu vychází pro každý ročník posunutí hranice o jeden měsíc. Na základě další prognózy by se pak stanovil výpočet na dalších pět ročníků.
A další alternativní výpočet nabízí právě nová Zpráva o stavu důchodového systému. Ta počítá se zvyšováním důchodového věku až na hranici 68 let pro ročníky narozené v roce 1999, přičemž hranice se posouvá zhruba také o měsíc pro každý ročník. Vychází z demografické prognózy Českého statistického úřadu z října 2023 – právě z ní je odvozeno nastavení věkové hranice pro odchod do důchodu, při jejíž aplikaci by důchodci trávili v důchodu v průměru právě čtvrtinu života.
Který z modelů nakonec projde, je otázkou. Ministr Jurečka nevyloučil, že se návrh důchodové reformy ohledně posouvání důchodového věku ještě změní.
Stárnutí populace řeší i další státy. Populační projekce Eurostatu předpokládá ve všech státech EU vysoký nárůst podílu osob starších 65 let, naopak podíl dětí mírně klesne.
„ČR patří v evropském kontextu k zemím, kde tempo růstu naděje dožití a tempo stárnutí populace – zvětšování skupiny osob 65 a více let – je jedno z nejrychlejších,“ píše české ministerstvo ve své zprávě.
Systémy důchodového pojištění v zahraničí jsou rozmanité, konstatuje zpráva MPSV. „V mnoha případech existují různé podmínky pro různé skupiny pojištěnců jak co do typu profese, tak i vzhledem k datu narození. Podmínky jsou rovněž velice komplikované svou provázaností a závislostí. Specifickou kapitolou je možnost dřívějšího či pozdějšího odchodu do důchodu, která může význam statutární věkové hranice podstatně ovlivňovat. Nicméně je v zásadě možno konstatovat, že reakce na demografické trendy – zejména na parametr zvyšující se naděje dožití – se promítá i do úprav statutárního důchodového věku,“ uvádí.
Řada států přistoupila k posunu věkové hranice odchodu do starobního důchodu v zájmu zachování udržitelnosti důchodového systému. Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém materiálu Pensions at a Glance z roku 2023 píše, že statutární důchodový věk roste ve 20 z 38 zemí OECD.
Většina evropských zemí má teď stanovenou hranici na 65 letech – stejně jako Česko. Postupně se však řada z nich chystá hranici posunout na 67 let.
Zpráva Finského centra pro důchody (Finnish Centre for Pensions) říká, že věk odchodu do důchodu se stále více spojuje s průměrnou délkou života. Kromě Finska už nyní tento mechanismus platí v Itálii, Nizozemsku, Dánsku, Portugalsku, Řecku, Estonsku, na Slovensku a na Kypru. Také ve Velké Británii se změní věk odchodu do důchodu na základě očekávané délky života.
V některých zemích se věk odchodu do důchodu liší u žen a mužů – stejně jako v Česku. Nicméně postupně se ženy přibližují k věkové hranici mužů.
I v zahraničí se běžně objevuje možnost odejít do předčasného důchodu před dosažením řádného důchodového věku. Stejně jako u nás je ale dřívější odchod často sankcionován. V některých zemích se nicméně v případě dlouhé doby pojištění výše předčasného důchodu nesnižuje. A například ve Švédsku, Norsku, Finsku, USA a Kanadě je věk odchodu do důchodu flexibilní, člověk o něj může žádat po určitém počtu odpracovaných let.
V následující tabulce uvidíte, jaký je teď platný věk odchodu do důchodu v jednotlivých státech a jaké se chystají změny.
| Aktuální věk odchodu do důchodu (2024) | Budoucí věk odchodu do důchodu |
Austrálie | 60 až 67 let podle výše příjmů | - |
Belgie | 65 let | 67 let (2030) |
Bulharsko | 67 let | - |
Česko | 64 let muži / 61 až 64 let ženy podle dětí | 65 let (2030), plánuje se další posunutí hranice |
Dánsko | 67 let | 69 let (2035) |
Estonsko | 64 let a 9 měsíců | 65 let (2027) |
Finsko | 64 a 6 měsíců až 69 let podle výše příjmů | 65 let (2030) |
Francie | 62 let a 6 měsíce | 64 let (2032) |
Chorvatsko | 65 let muži / 63 let a 6 měsíců ženy | 65 let pro všechny |
Irsko | 66 až 70 let | - |
Island | 67 let | - |
Itálie | 67 let | - |
Japonsko | 64 let muži / 63 let ženy | 65 let (muži v roce 2025, ženy v roce 2030) |
Kypr | 65 let | - |
Litva | 64 let a 8 měsíce muži / 64 let a 4 měsíců ženy | 65 let (2026) |
Lotyšsko | 64 měsíců a 9 měsíců | 65 let (2025) |
Lucembursko | 65 let | - |
Maďarsko | 65 let | - |
Malta | 64 let | 65 let (2027) |
Německo | 66 let | 67 let (2031) |
Nizozemsko | 67 let | 67 let a 3 měsíce (2028) |
Polsko | 65 let muži / 60 let ženy | - |
Portugalsko | 66 let a 4 měsíce | 66 let a 7 měsíců (2025) |
Rakousko | 65 let muži / 60 let a 6 měsíců ženy | 65 let (2033) |
Rumunsko | 65 let muži / 62 let ženy | 65 let muži / 63 let ženy (2030) |
Řecko | 67 let | - |
Slovensko | 63 let a 2 měsíců | 64 let (2030) |
Slovinsko | 65 let | - |
USA | 62 až 70 let podle příjmů | - |
Španělsko | 66 let a 6 měsíců | 67 let (2027) |
Švédsko | 63 až 69 let podle příjmů | důchod z příjmu v 64 letech, zaručený důchod v 67 letech (2026) |
Švýcarsko | 65 let u mužů / 64 let u žen | 65 let u žen (2028) |
Velká Británie | 66 let | 68 let (2046) |
Zdroj: Finnish Centre for Pensions | ||
Kateřina Hovorková
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
