Od 1. července se mění pravidla pro státní příspěvek u penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření. Lidé, kteří pobírají starobní důchod, o něj přijdou.
Škrty přinesl takzvaný konsolidační balíček. Vláda je zdůvodnila tím, že státní podpora má motivovat ke spoření ekonomicky aktivní lidi a nemá sloužit ke zhodnocování úspor ve starobním důchodu.
Někteří klienti bank se setkali i s informací, že výjimku získají předčasní nebo pracující důchodci. „Na infolince ČSOB mi opakovaně řekli, že v předčasném důchodu mi státní příspěvek zůstane,“ napsala webu Peníze.cz paní Dagmar.
To však mluvčí ministerstva financí Ondřej Macura odmítl. „V případě přiznání starobního důchodu není z pohledu nároku na státní příspěvek relevantní, zda se jedná o důchod řádný či předčasný. V obou případech se jedná o starobní důchod ve smyslu zákona o důchodovém pojištění. Účastník s již přiznaným předčasným starobním důchodem tedy nebude mít od 1. července na přiznání státního příspěvku nárok,“ říká.
Informaci následně dementovala i sama ČSOB penzijní společnost. „Předpokládáme, že došlo k záměně dvou různých termínů, a to předčasný důchod a předdůchod. Předčasný důchod je forma starobního důchodu a v tomto případě účastníci penzijního spoření nárok na státní příspěvky od 1. července ztrácí. Účastník, který čerpá dávku předdůchodu a nemá přiznán starobní důchod, nárok na státní příspěvky má a po 1. červenci mít i nadále bude,“ vysvětluje mluvčí Petr Milata.
Stejně tak na státní podporu nově nedosáhnou ani lidé, kteří už sice mají nárok na starobní důchod, ale odložili si jeho čerpání z důvodů pokračování zaměstnání či výdělečné činnosti.
„Hrozby, že důchodci kvůli této změně začnou spoření ve velkém rušit, se zatím nepotvrdily,“ tvrdí mluvčí Asociace penzijních společností Jan Sedláček. Podle něj je ukončených účtů podle odhadů asociace jen o něco málo víc než v jiných letech. A to především ve starých transformovaných fondech, ve kterých je zhodnocení nižší než v novém doplňkovém penzijním spoření.
„Alternativou pro důchodce, kteří by chtěli důchodové spoření ukončit a převést ho jinam, jsou především spořicí účty. A ty zatím penzijní spoření válcuje, zvlášť v případě vyvážených nebo dokonce dynamických fondů, kde je v průměru dlouhodobé zhodnocení kolem pěti až šesti procent ročně. Tudíž i přes ztrátu státní podpory lidé zatím nemají potřebu naspořené peníze vybírat a dávat je na spořicí účty, u nichž jdou navíc nyní úroky dolů,“ vysvětluje Sedláček.
Jeho slova potvrzují například v České spořitelně – penzijní společnosti. „Počet ukončených penzijních smluv formou jednorázového vyrovnání u klientů starších 60 let narostl meziročně jen mírně zhruba o šest procent. Pro klienty, kteří ztratí nárok na státní příspěvek, máme připravenou individuální retenční nabídku, dostupnou v rámci naší pobočkové sítě," uvádí mluvčí Filip Hrubý.
Charakter nabídky podle něj závisí na individuálním posouzení potřeb klienta. Může jít například o časově podmíněnou garanci vyššího úroku na penzijním účtu, nabídky jsou skutečně velmi individuální
Hrubý nevylučuje, že se parametry kompenzačních nabídek ještě změní. I některé další penzijní společnosti avizovaly, že ztracený příspěvek budou seniorům částečně kompenzovat. Nechtějí o klienty přijít. Konkrétní nabídky společností jsme prozkomali v samostatném článku: Důchodci přijdou o příspěvek k penzijku. Nahradíme ho, slibují fondy
Navíc, jak doplňuje mluvčí asociace Sedláček, pro některé seniory může být ztráta státního příspěvku kompenzovaná úsporou na daních. „Penzista, který pracuje, nebo má příjmy například z pronájmu bytu či chalupy, si nově bude moct své měsíční úložky na penzijko odečíst ze základu daně, a to už od první koruny,“ říká Sedláček.
Ostatní klienti si přitom budou moci od července odečíst z daňového základu jen část vkladu přesahující 1700 korun, tedy nové maximum pro nárok na státní příspěvek (dosud to je 1000 korun).
Pokud by tedy důchodci spořili dál například tisíc korun měsíčně, mohou si odečíst od základu daně až 12 000 korun ročně, jim může snížit samotnou daň až o 1800 korun ročně.
Maximální daňový odpočet je od letoška zastropován 48 tisíci korunami ročně. Nově jde o společný limit pro všechny daňově podporované produkty spoření na stáří. Do těch patří vedle penzijního spoření také životní pojištění (se spořicí či investiční složkou) a nově i dlouhodobý investiční produkt (DIP) a pojištění dlouhodobé péče.
Pozor na ztrátu úspor
Z téměř milionu důchodců si spoří v penzijních fondech déle než pět let zhruba 700 tisíc lidí. Ti mohou svůj účet bez problémů zrušit. Naopak přes 200 tisíc lidí by v případě ukončení smlouvy přišly o peníze. Pokud spoří v rozmezí dvou až pěti let, přišli by lidé o připsané státní příspěvky a dostali by jen takzvané odbytné – tedy pouze vlastní peníze, které do fondu poslali.
A ti, kteří si penzijko založili teprve nedávno a spoří méně než dva roky (podle asociace jde zhruba o 80 tisíc klientů), by tím ztratili i nárok na výplatu vlastních peněz.
Asociace penzijních společnosti proto upozorňuje na možnost snížit si měsíční úložku na 100 korun, což je nezbytné minimum, aby se poslané peníze započítaly do doby spoření alespoň dvou, optimálně však pěti let.
Jak se změní příspěvek na penzijní spoření?
Minimální částka, kterou si lidé musí od července 2024 ukládat pro nárok na státní příspěvek, stoupne na 500 korun měsíčně z dosavadních 300 korun. Stoupne i maximální částka, k níž lze příspěvek získat: na 1700 korun měsíčně z dosavadních 1000 korun.
Státní příspěvek bude nově dosahovat vždy 20 procent z ukládané částky. V praxi to znamená, že minimální příspěvek nově dosáhne 100 Kč, pokud si člověk ukládá aspoň 500 Kč měsíčně. Maximální příspěvek bude nově 340 Kč (při ukládání 1700 Kč měsíčně) místo dosavadních 230 Kč (při ukládání 1000 Kč měsíčně).
Přehledně to ukazuje následující tabulka:
Jak se změní státní příspěvek na penzijní spoření |
kolik si uložíte měsíčně | státní příspěvek od července 2024 | státní příspěvek do června 2024 |
300 Kč | 0 Kč | 90 Kč |
400 Kč | 0 Kč | 110 Kč |
500 Kč | 100 Kč | 130 Kč |
600 Kč | 120 Kč | 150 Kč |
700 Kč | 140 Kč | 170 Kč |
800 Kč | 160 Kč | 190 Kč |
900 Kč | 180 Kč | 210 Kč |
1000 Kč | 200 Kč | 230 Kč |
1100 Kč | 220 Kč | 230 Kč |
1200 Kč | 240 Kč | 230 Kč |
1300 Kč | 260 Kč | 230 Kč |
1400 Kč | 280 Kč | 230 Kč |
1500 Kč | 300 Kč | 230 Kč |
1600 Kč | 320 Kč | 230 Kč |
1700 Kč | 340 Kč | 230 Kč |
zdroj: výpočty Peníze.cz |
Kateřina Hovorková
Na Peníze.cz se věnuje hlavně osobním financím a trhu práce. V médiích pracuje od 90. let. Začínala v České tiskové agentuře, později prošla redakcemi MF Dnes, iDnes, pracovala v Hospodářských novinách a na webu Aktuálně.cz.... Další články autora.
Olga Skalková
O bankách a finančních institucích píše od 90. let. Byla součástí ekonomického týmu Hospodářských novin, psala i na weby iHNed.cz a Aktuálně.cz. Teď píše externě pro Peníze.cz. Ráda tráví čas s rodinou a přáteli, chodí do... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem