Netransparentnost, chaos a vyřazování „nepatřičné“ konkurence. Taková slova používal pro prodej státního majetku loni Petr Vurbs, zástupce on-line tržiště VášMajetek.cz, které si dalo za cíl džungli prodávaného státního majetku proklestit a ukázat cestu k výhodné koupi široké veřejnosti.
Problematické v Česku nejsou jen miliardové veřejné zakázky, v podivném příšeří často probíhá i „drobný“ prodej obecního majetku. K informacím se totiž mnohdy dostanou jen vyvolení. Spousta lidí ani neví, kde je hledat. Projekt Vášmajetek.cz se už rok a půl snaží shromažďovat informace o prodejích majetku státu, krajů, měst a obcí. Na rozdíl od starší (státní, Českou poštou spravované) Centrální adresy obsahuje nejen veřejné dražby, ale také všechny další formy zpeněžování státního majetku, jako jsou aukce nebo třeba výběrová řízení, a navrch také dražby majetku zabaveného v exekuci.
Největší zájem mají lidé o nemovitosti. „Rodinné domy nebo byty, které se dají od státu koupit i za dvě třetiny běžné ceny, to je velké lákadlo. Stát prodává samozřejmě i automobily, IT techniku a podobně – tam je ale prodejnost celkem nízká. Nemalou roli v tom samozřejmě hraje slabší publicita nabídek – málokdy se totiž vidí, že státní instituce dá dohromady plnohodnotný inzerát srovnatelný třeba s komerční nabídkou,“ popisuje Jiří Skuhrovec, vývojář portálu Vášmajetek.cz a poradce NERVu.
Dům za dvě třetiny, i polovinu tržní ceny
Kdo je ochoten obětovat čas a úvodní kapitál, může podle Jiřího Skuhrovce na těchto nemovitostech hodně vydělat. „Zvlášť u exekutorských dražeb jsou ty ceny opravdu třeba i na poloviční částce, než by byla ta na klasickém trhu. U majetku prodávaného státem, obcemi či státními institucemi to ale platí také,“ říká.
Problém je, že řada nabídek ještě stále visí jen pár dní kdesi v koutku obecní nástěnky nebo na zapadlém místě na webu. Když jsme se Jiřího Skuhrovce zeptali, jestli za rok a půl fungování projektu došlo k posunu, odpověděl jasně:
„Jedním slovem – ne. Systém jako celek jede v nezměněném kurzu nebo spíš stojí na místě. Lze samozřejmě najít nemálo ‚ostrůvků pozitivní deviace‘, institucí, které se skutečně snaží z prodejů získat maximální výtěžek nebo dosáhnout nejlepšího efektu pro občany. Ve většině případů ale v prodeji majetku převládá stále stejný přístup,“ míní Jiří Skuhrovec. Naději na systémovou změnu podle něj mohla přinést novela zákona o obcích, která slibovala zavést základní mantinely pro prodej majetku. „Při současné politické konstelaci ale spíš nepočítáme, že skutečně projde,“ říká Jiří Skuhrovec.
Nejčistší je dražba. Státní úřad ale dražit nesmí
„Osobní automobil AUDI A4 AVANT 2.0 TDi – kombi. (…) Rok výroby 2007, modré metalické barvy. Minimální kupní cena 241 tisíc,“ tak z ní jedna z aktuálních (a podle pohledu na stránky autobazarů férových) nabídek Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM). Ten prodává především majetek získaný z odúmrtí (tedy z dědického řízení ukončeného bez dědice) nebo zabavený majetek pocházející z trestné činnosti. Kromě toho úřad spravuje také majetek z propadlých soudních úschov, z přímých darů státu, z likvidačního zůstatku právnických osob, který odmítnou věřitelé, a majetek zabavený celní správou (ten je však většinou určený k likvidaci). Aktuální nabídku úřadu najdete na jeho webu.
„Vůbec největší zájem je o byty v osobním nebo družstevním vlastnictví ve velkých městech (Praha, Brno). Nejobtížněji se asi prodávají ideální vlastnické podíly pozemků, o jejichž koupi neprojeví zájem spoluvlastníci, třeba jen z důvodu, že jsou pro ně nedostupné finančně,“ říká mluvčí úřadu Robert Hurt. O nejatraktivnější nabídky podle něj usilují až desítky zájemců.
Jako metodu prodeje – stejně jako u výše zmiňovaného Audi – využívá Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových nejčastěji výběrové řízení. Tedy klasickou obálkovou metodu. A to navzdory tomu, že ji dlouhodobě kritizuje Ministerstvo pro místní rozvoj (podrobnou argumentaci resortu najdete v našem loňském článku), které apeluje na úřady, aby víc využívaly transparentnějších dražeb.
Stejný názor jako ministerstvo má ji Jiří Skuhrovec: „Způsob zpeněžování majetku dražbou přináší jistější výsledky a nižší riziko korupce. To proto, že proces dražby je poměrně efektivně sešněrován zákonem – nelze tedy například prodat dům někde potajmu známému, musí se udělat znalecký odhad ceny a o dražbě informovat ve veřejném registru,“ vysvětluje. Dražba je podle něj nevhodná pouze v případech, kdy prodávající chce mít možnost couvnout. „Třeba proto že se mu kupec nepozdává nebo když najde pro prodávaný předmět jiné uplatnění. Dlužno dodat, že takové kverulanství má zřídkakdy opodstatnění ve veřejném zájmu, a nedělá prodávajícímu dobré jméno ani službu. Z hlediska potenciálního kupce je samozřejmě taková nepředvídatelnost odstrašujícím faktorem,“ dodává Jiří Skuhrovec.
Podle tiskového mluvčího Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových však jeho úřad dražby k prodeji státního majetku zatím využívat nemůže. „Současný zákonný rámec neumožňuje ÚZSVM prodávat majetek dražbou. Tuto možnost zakotvuje teprve novela zákona č. 219/2000 Sb., která je v současné době projednávána Poslaneckou sněmovnou. V návrhu je uvedeno, že dražba se použije v případě, že je tento způsob hospodárnější,“ vysvětluje mluvčí úřadu Robert Hurt.
Nově i dobrovolné elektronické dražby
Novinkou jsou u nás dobrovolné elektronické dražby, které se mohou v Česku pořádat od začátku roku. Zatím se však rozjíždějí pomalu. „K jejich povolení došlo díky takovému menšímu legislativnímu partyzánství – tedy bez vědomí gestora zákona o dražbách a většiny odborné veřejnosti. Náběh elektronických dražeb je proto pomalejší, do konce letošního roku se ale dá čekat určité rozhýbání trhu,“ říká Jiří Skuhrovec. Elektronická forma prodeje je podle něj efektivnější, může do dražeb přitáhnout i řadu zájemců, kteří by na „kamennou“ dražbu jen zřídka zavítali. „Vedle toho je tu samozřejmě bonus vyšší transparence, kdy při vhodně nastavené kontrole půjde proces prodeje ještě zprůhlednit,“ uzavírá Skuhrovec.
Sdílejte článek, než ho smažem