Zavedení minimálního (základního) důchodu by přineslo dodatečné výdaje ze státního rozpočtu v řádech miliard až desítek miliard korun ročně. Konkrétní simulace pro různou výši minimálního důchodu zveřejnil Úřad Národní rozpočtové rady.
Reaguje tím na úvahy takzvané důchodové komise o možném rozdělení prvního pilíře penzijního systému na solidární a zásluhovou část.
Například pro minimální důchod na úrovni 10 000 Kč měsíčně by dodatečné fiskální náklady na jeho zavedení dosáhly 3,6 miliardy korun ročně. Pokud by minimální důchod činil 12 000 korun měsíčně, šlo by už o 12,3 miliardy korun ročně. Při základu 15 000 korun by dodatečné náklady stouply na víc než 50 miliard.
„Nad úrovní zhruba sedmi tisíc korun rostou náklady nelineárně, protože by se minimální důchod týkal již většího procenta důchodců,“ vysvětluje Janis Aliapulios, mluvčí Národní rozpočtové rady.
Dodatečné fiskální náklady zavedení minimálního důchodu |
Výše minimálního důchodu | Dodatečné náklady na penze | Penze očištěné o snížení sociálních dávek |
5 000 Kč | 0,1 mld. Kč | 0,1 mld. Kč |
5 500 Kč | 0,2 mld. Kč | 0,2 mld. Kč |
6 000 Kč | 0,3 mld. Kč | 0,3 mld. Kč |
6 500 Kč | 0,4 mld. Kč | 0,4 mld. Kč |
7 000 Kč | 0,6 mld. Kč | 0,6 mld. Kč |
7 500 Kč | 0,8 mld. Kč | 0,8 mld. Kč |
8 000 Kč | 1,1 mld. Kč | 1 mld. Kč |
8 500 Kč | 1,5 mld. Kč | 1,4 mld. Kč |
9 000 Kč | 2 mld. Kč | 1,9 mld. Kč |
9 500 Kč | 2,7 mld. Kč | 2,5 mld. Kč |
10 000 Kč | 3,6 mld. Kč | 3,4 mld. Kč |
10 500 Kč | 4,9 mld. Kč | 4,6 mld. Kč |
11 000 Kč | 6,7 mld. Kč | 6,4 mld. Kč |
11 500 Kč | 9,1 mld. Kč | 8,7 mld. Kč |
12 000 Kč | 12,3 mld. Kč | 11,9 mld. Kč |
12 500 Kč | 16,4 mld. Kč | 15,8 mld. Kč |
13 000 Kč | 21,4 mld. Kč | 20,8 mld. Kč |
13 500 Kč | 27,5 mld. Kč | 26,7 mld. Kč |
14 000 Kč | 34,7 mld. Kč | 33,9 mld. Kč |
14 500 Kč | 43,2 mld. Kč | 42,3 mld. Kč |
15 000 Kč | 52,6 mld. Kč | 51,7 mld. Kč |
Zdroj: Vlastní výpočtyÚNRR podle dat ČSSZ a vlastní výpočty simulované s pomocí EUROMODU podle dat EU-SILC |
„V simulaci vycházíme ze současné distribuce starobních důchodů napříč populací. Předpokládáme, že důchody nižší, než je minimální důchod, budou dorovnány na jeho úroveň, důchody nad úrovní minimálního důchodu zůstanou stejné, jako je tomu nyní,“ upřesňuje mluvčí.
Výpočet počítá i s tím, že po případném zavedení minimálního důchodu by některé osoby ztratily nárok na sociální dávky. Tento efekt je ale relativně nízký, ukazuje tabulka.
„Ze simulace je zřejmé, že izolované zavedení minimálního důchodu by v dlouhém časovém horizontu narušilo stabilitu veřejných financí. Pokud by tedy měl být minimální důchod zaveden, bylo by pro zachování stability veřejných financí nutné zavést spolu s ním také další opatření, jež by zajistila vyšší celkové příjmy důchodového systému a/nebo snížila náklady v jiné části systému,“ říká Aliapulios.
Upozorňuje, že data z analýzy neukazují celkové dodatečné fiskální náklady na rozdělení prvního pilíře důchodového systému na solidární a zásluhovou část, což je varianta úpravy penzijního systému, kterou nyní rozpracovává Komise pro spravedlivé důchody.
„Naše analýza pokrývá pouze vyčíslení fiskálních dopadů takzvaného technického rozdělení – jde tedy o modelovou situaci, kdy by stávající důchody nedosahující úrovně hypotetického minimálního důchodu byly dorovnány na jeho výši, zatímco důchody nad úrovní minimálního důchodu by zůstaly stejné, jako je tomu nyní,“ vysvětluje mluvčí rozpočtové rady.
„Analýzu celkových fiskálních dopadů rozdělení prvního pilíře na solidární a zásluhovou část není v tuto chvíli na základě veřejně dostupných dat možné provést, protože zatím nebyly zveřejněny žádné podrobnější informace k zvažované budoucí podobě zásluhové části ani k tomu, jak by byla navázána na nově vytvořený nultý solidární pilíř,“ dodává.
Sdílejte článek, než ho smažem