Smrtwings! Zachraňování strategických (?) firem očima expertů

„Pokud nám stát nepomůže, Češi si za cestu na dovolenou slušně připlatí,“ hlásil na konci dubna v rozhovoru pro Hospodářské noviny spolumajitel letecké společnosti Smartwings (a jeden z nejbohatších Čechů) Jiří Šimáně. Jeho firma má teď namále. Pandemie koronaviru ochromila svět a jedním z nejvíc postižených odvětví je cestovní ruch. Letecké společnosti krvácejí a růžové nejsou ani vyhlídky do nejbližších měsíců. Jenže je zrovna tohle případ, kdy by měl stát zakročit ve jménu „záchrany strategické společnosti“ a přispěchat s pořádnou finanční injekcí?

Ještě na konci minulého týdne to dokonce vypadalo, že by stát mohl Smartwings majetkově zcela převzít. Naznačoval to vicepremiér Karel Havlíček i Jaroslav Tvrdík, který zastupuje čínskou státní firmu Citic, které patří 49,9 procenta skupiny Smartwings. Nápad si vysloužil tvrdou kritiku. „Kdybych chtěl jako soukromý investor koupit Smartwings, tak bych se prodávajících zeptal: fajn, a teď mně prosím řekněte, kolik set milionů korun přihodíte za to, že to od vás vezmu za jednu korunu českou? To není žádná jízlivost vůči současným majitelům. Smartwings jsou prostě malou, lokální, slabou, podkapitalizovanou aerolinkou. Aerolinií, jako jsou oni, v dnešní krizi popadají ve světě nejspíše stovky,“ napsal v obsáhlém komentáři na svém facebookovém profilu investor Jiří Hlavenka.

A zastání se Smartwings, zaměstnavatel několika tisíc lidí, nedočká ani u odborů. „I kdyby Česko převzalo firmu za jedinou korunu, náklady by mohly přerůst obrovitou hodnotu. V tomto případě není důvod, aby takovouto malou leteckou společnost Česká republika kupovala. Měla by se spíš soustředit na pomoc Letišti Praha, které je strategickou firmou a které rozhodně stojí za sanaci,“ řekl České televizi šéf Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Zástupci Smartwings nakonec otočili a v pondělí rozeslali médiím prohlášení, ve kterém „zestátnění“ odmítají: „Společnost Smartwings prohlašuje, že nemá a nikdy neměla zájem o vstup státu do společnosti Smartwings. Nic takového od vedení společnosti nikdy nezaznělo.“ Podle tiskové mluvčí Vladimíry Dufkové se chce společnost vydat cestou úvěru od státu nebo půjčky od banky s garancí státu. Ani to ale nebude snadné.

Jak se na situaci leteckého dopravce Smartwings dívají respondenti naší ankety? Měl by stát přispěchat na pomoc – ať už celkovým převzetím, nákupem podílu, nebo jakkoli jinak? Kdy má obecně smysl, aby stát zachraňovat strategický podnik? A jak se vlastně strategický podnik pozná?

Helena Horská

hlavní ekonomka Raiffeisenbank

Záchrana soukromých společností z peněz daňových poplatníků? Jen ve výjimečných případech, za předem a veřejně známých okolností a v prokazatelném veřejném zájmu, s jasně definovaným restrukturalizačním plánem a plánem „exitu“ (odprodeje podílu či vrácení pomoci), s jasně danou částkou pomoci. Vzhledem k tomu, že případná státní pomoc by mohla přesahovat i volební období vlády, která o takovém kroku rozhodla, je na místě vyžadovat souhlas Parlamentu včetně opozice.

Zachraňované společnosti by měly být prokazatelně životaschopné, jejich „pád“ by měl být výsledkem nějakého tržního selhání, jejich produkt či služba nenahraditelná v dané kvalitě a ceně ani na mezinárodní úrovni atd. Vznik a zánik firem je běžný, a hlavně ozdravný proces, který čistí ekonomiku a posouvá ji dál. Je teď nejméně vhodný čas plýtvat zdroji.

Martin Pánek

ředitel Liberálního institutu

Nedává pražádný smysl, aby stát jednak přijímal závazky o snižování emisí a jednak dotoval a zachraňoval aerolinky. Nedává žádný smysl, aby stát říkal malým podnikatelům, kterým zakázal prodávat, že mají mít „vatu na přežití“, a svoje kamarády ve velkých firmách zachraňoval. Nedává žádný smysl říkat, že na evropském liberalizovaném trhu s letadlovou dopravou je Smartwings Group strategický podnik. Sečteno podtrženo – tento stát nedává smysl.

Peníze, které by vláda mohla takto utopit, mají samozřejmě spoustu lepších využití. Třeba pro doktory, sestřičky a další zdravotnický personál, kteří se s koronavirovou krizí vyrovnali naprosto skvěle a příkladně. Pro Maxíka, Oliverka a další těžce nemocné děti. Pro zlepšení životní situace skutečně chudých lidí. Pro zlepšení fungování české justice. Nebo pro snížení státního dluhu. Namísto státních garancí navrhuji, abychom si stanovili datum a čas a majitelům Smartwings zatleskali.

Ilona Švihlíková

ekonomka, expertka ČMKOS

Definovat strategický podnik není tak snadné – osobně za ně bezesporu považuji podniky kritické infrastruktury, kterou by měl mít pod kontrolou stát. Platí ale, že strategický význam mohou mít i odvětví, která se například vážou na potravinovou soběstačnost. A pokud se nejedná o firmy kritické infrastruktury, pak je třeba „záchranu strategických podniků“ nahlížet z hlediska vlastnické struktury a perspektivy odvětví, ve kterém se firmy pohybují. Pokud z důkladné analýzy vzejde, že se jedná o „strategický podnik“, pak je podle mě přípustná varianta převzetí státem s tím, že je později možné rozhodnout o prodeji nebo ponechání v rukách státu. Úvěry a záruky nepovažuji za vhodné. 

Lukáš Kovanda

hlavní ekonom Czech Fund

Na začátku koronakrize byla jen dvě skutečně principiální řešení. Buď ji pojmeme jako koneckonců tržní krizi, řekneme, že řádný hospodář má mít vždy dostatečnou rezervu a ponecháme všechny živnostníky a firmy jejich osudu. Nebo ji pojmeme jako krizi státní, čistě vzniklou tím, že stát ze zdravotních důvodů vypnul podstatnou část trhu. V takovém případě by stát měl zachránit všechny, od hospodského Franty ze zaplivané čtyřky až třeba po Smartwings. Všechno ostatní je napadnutelné jako neprincipiální. Rozhodli jsme se pro druhou možnost, jako prakticky celý svět. Jak to, že teď mnozí „vědí“, že Smartwings by tak jako tak šly do kytek? Já to nevím. Proč třeba nyní německá vláda zachraňuje dovolenkovou aerolinku Condor, součást zkrachovalé cestovky Thomas Cook, od níž daly ruce pryč polské aerolinie? Úsměvné je, že lidé, kteří – správně, vzhledem k řečenému – volají po tom, ať se v Česku zachraňuje poslední hospodský a živnostnice, by najednou nechali Smartwings s klidem padnout. Proč má být malý zachraňován, ale větší ne? Tak ať řeknou rovnou, že nemají rádi premiéra a jeho svatební hosty. Vybírat ty, kdo přežijí, má za dané situace zákazník na základě svého „hlasování platební kartou“, až bude trh opět fungovat, a nikoli sociální sítě a média na základě fotky ze svatby. 

Miroslav Motejlek

ekonomický novinář, Motejlekskocdopole.com

Stát by – až na mimořádné výjimky – neměl řešit záchranu firem, ale udržet na vysoké úrovni základní funkce plus pomoci opravdu chudým. Mimo zdravý rozum je dávat peníze firmám, jako je Smartwings.

Sdílejte článek, než ho smažem