Kdo čekal, že se dozví něco nového, musel být ve čtvrtek zklamán. Většina věcí – jako například změna sazeb DPH – unikla dávno předem. Konkrétně u DPH mě zaskočilo jen to, že nižší sazba je nakonec 12, nikoli avizovaných 13 procent. Ve výsledku jde ale jen o marginálii.
Čekám balíček č. 2
Vláda tvrdí, že důvodem změn sazeb DPH je zjednodušení systému. To ale neberu jako důvod. Zjednodušení by bylo, kdyby byla sazba jedna. Zmatek zůstává. Uvedu příklad: voda z kohoutku bude daněna 12 procenty, ale balená voda v lahvi bude v 21procentní sazbě. Není to logické, jde pořád o tu samou vodu nezbytnou k životu.
Snad jedinou položkou, kde jsem byl mile překvapen, byla ochota škrtat v dotacích, což je jedna z největších položek ve vládním balíčku. Bohužel škrty nejsou dostatečné. Mohly být několikrát vyšší. Kdyby se škrtalo víc, šlo by to jistě udělat tak, že bychom nemuseli mít vyšší daně.
Myslím, že se nejedná o poslední vládní balíček. Veřejné finance jsou v tak hrozném stavu, že stávající balíček ekonomiku zachránit nemůže. V příštím balíčku proto čekám mnohem razantnější škrty v dotacích firmám. Jako pravicový ekonom vlastně nechápu, proč by měly vůbec nějaké dotace být.
Důchody. Dobrý směr, ale PŠT!
Vládní balíček byl komunikován mizerně, ale důchodovou reformu vláda komunikovala velmi chytře. Mnoho věcí zamlčela a představila je v takovém světle, aby to nevypadalo tolik zle. Začíná to tím, že o změnách mluví jako o reformě. Člověk má potom pocit velké a promyšlené změny.
Skutečnost je jiná. To, co vláda označuje za reformu důchodů, bych já za reformu neoznačil. Reforma je pro pouhé parametrické změny příliš silné slovo. Reforma by to byla, kdybychom například propojili důchodový účet se zdravotním účtem, jak to mají v některých zemích. To se ale nestalo.
V každém případě jde ale to, co vláda kolem důchodů dělá, dobrým směrem. Dlouhé roky tvrdím, že důchody lze řešit třemi různými způsoby: buď zvýšíme věk odchodu do důchodu, nebo zvýšíme odvody na důchod, nebo snížíme důchody. Vláda to sice takto „natvrdo“ neřekla, protože to by bylo politicky nepřijatelné, ale vlastně to dělá.
Místo vyššího věku odchodu do důchodu mluví o tom, že v důchodu budeme v průměru všichni 21,5 roku. Vzhledem k tomu, jak roste i věk dožití, poroste i věk odchodu do důchodu. Jen to nevypadá tak děsivě, jako když se řekne, že člověk půjde do penze třeba v 68 letech. Navíc důchodový věk bude růst jen pomalu. Ve výsledku jde o chytrý tah a způsob, kterým se dá mluvit o nepříjemných věcech.
Zvýšení odvodů do systému už probíhá přes vyšší daně pro OSVČ. Tady jsme zatím jen začali. Odhaduji, že už tato nebo příští vláda ještě přitvrdí a zavede vyšší daně i pro další skupiny obyvatel. Opět tu máme velmi chytrou komunikaci a ujištění, že vláda vyšší daň nehodí na všechny. Podobně jako to bylo u EET, ani tady se OSVČ nikdo nezastane. Příště se to bude opakovat s jinou skupinou, které se také nikdo nezastane.
Pak je tu záležitost pomalejší valorizace. Zde sice vláda nemluví o nižších důchodech, ale přesto budou nižší, než původně měly být.
Zvyšování daní je podvod na voliče
Zvyšování daní je průšvih. Zaprvé je to popření předvolebních slibů koalice Spolu, zadruhé to bude dusit ekonomiku. Přibrzdění ekonomiky povede ke slabšímu výběru daní a slibovaný efekt balíčku může být menší. Rozhodně bych v tomto případě nesázel na vládní propočty. Vzpomeňme, jak špatně měla vláda propočítaný balíček daně z nadměrného zisku, kde se vjí poztrácelo 60 miliard.
Z pohledu domácností přinese balíček mnoho drobných změn, které každé rodina zaplatí několika stovkami měsíčně. Na první pohled není žádná z položek dramatická, když se ale sečtou, už to jsou celkem velké peníze. To máte příkladem dražší vodné a stočné, dražší svoz odpadu, vyšší nemocenská, žádné školkovné a další.
Populismus s platy politiků
Lidé se logicky nad prodražením života rozčilují a volají, aby politici začali šetřit primárně u sebe. Politici to pochopili jako jasný vzkaz, že jinak končí, a chtějí, aby i jejich platy rostly pomaleji. Údajně se tím ušetří 400 milionů korun.
Zajímavé na tom je to, že v původní tiskové zprávě se o tom nepíše vůbec nic. Až v pátek vyšla další tisková zpráva, kde to je černé na bílém. Trochu to vypadá, že původně politici s utažením vlastních opasků nepočítali a přišli s tím až pod tlakem veřejnosti.
Vnímám to jako jasnou snahu zalíbit se masám. Z pohledu veřejných financí jsou platy politiků okrajové. Jejich platy navíc musí být konkurenční s platy v korporátní sféry. Pokud budou mít naši ministři platy nižší než vyšší management firem, budou dělat politiku jen nemehla, která budou snadno korumpovatelná.
Chtěl bych, aby byla správa státu profesionální a měla dobře placené úředníky. Přál bych si jich nicméně mnohem méně než dnes, aby byla správa země levnější. Podle mě máme zbytečně mnoho ministrů.
Sečteno a podtrženo, balíček vítám v tom smyslu, že jde dobrým směrem a přinese větší než původně avizované úspory. Stále je to ale málo, protože šlo škrtat víc a nemusely se zvyšovat daně. Myslím si, že po tomto balíčku bude vláda muset přijít ještě s dalším.
Vladimír Pikora
Makroekonom, analytik finančních trhů a publicista, hlavní ekonom investiční skupiny CFG, která mimo jiné provozuje projekt Dluhopisomat. Doktorát získal na Vysoké škole ekonomické v Praze. Nejprve působil jako hlavní ekonom... Další články autora.
Sdílejte článek, než ho smažem