Noc plná škrtů - takové bylo středeční jednání vlády, které začalo v půl šesté a skončilo až po půlnoci. Nejvíce lidí se dotkne snížení základní daňové slevy a omezení stavebního spoření.
Ministři současně schválili návrh státního rozpočtu na rok 2011, který počítá se schodkem 135 miliard korun. "Deficit veřejných financí nemá překročit 4,6 procenta HDP. V roce 2012 se pak chceme dostat na 3,5 procenta a v roce 2013 na 2,9 procenta," řekl předseda vlády Petr Nečas.
Schválené body ještě musí odsouhlasit sněmovna, měla by o nich jednat už v říjnu. Vláda se může spolehnout na jasnou většinu poslanců. Převahu má zatím i v Senátu, rychlé schválení změn ale mohou zkomplikovat říjnové volby.
Co ve středu na vládě prošlo a co ne? Přinášíme přehled významnějších rozhodnutí, podrobnosti najdete v samostatných článcích.
Povodňová daň
Podle očekávání prošla takzvaná povodňová daň. Lidé tak státu zřejmě zaplatí o stokorunu měsíčně navíc oproti nynějšku.
Od ledna má totiž klesnout sleva na poplatníka, a to z dosavadních 24 800 na 23 600 korun ročně, tedy o stovku měsíčně. Slevu využívá každý, kdo má zdanitelné příjmy.
Druhý z návrhů ministra financí Miroslava Kalouska - snížení daňové slevy na dítě o 240 korun ročně - ale neprošel, nenašel podporu koaličních partnerů.
Škrty ve stavebním spoření
Beze změn prošel Kalouskův návrh na omezení státního příspěvku ke stavebnímu spoření.
Novela zavádí 50% srážkovou daň na státní příspěvek za rok 2010, vyplácený v roce 2011. Počínaje podporou za rok 2011 pak má být speciální daň nahrazena snížením státní podpory přímo v zákoně. Ta nebude - na rozdíl od srážkové daně - poloviční oproti současnosti, ale klesne "jen" z maximálních 3 000 na 2 000 korun (přesněji z 15 na 10 procent základu).
Skončit má také daňové osvobození úroků ze stavebního spoření. Nově budou zdaněny 15 procenty, tedy stejně jako daň z příjmů, a to počínaje úroky připsanými v roce 2011.
Škrty se dotknou všech smluv, tedy včetně těch, které byly nebo budou uzavřeny do konce letošního roku. Výrazněji je pocítí lidé se smlouvami uzavřenými do konce roku 2003, na něž dosud čerpali podporu až 4 500 korun ročně. Ti za letošní rok dostanou jen 2 250 korun (50% daň) a počínaje dalším rokem pak jen dva tisíce, tedy stejně jako lidé s novějšími smlouvami.
Porodné jen pro chudší rodiny
Vláda schválila také zrušení porodného jako plošně vyplácené sociální dávky. Dosud platilo, že ji dostávala každá rodina bez ohledu na svou ekonomickou situaci, a to ve stejné částce (jednorázově 13 tisíc korun) po každém porodu nezávisle na dosavadním počtu dětí.
Od roku 2011 mají porodné dostat jen rodiny, jejichž čistý příjem je menší než 2,4 násobek životního minima. Jde o stejnou hranici, jaká dosud platí pro získání přídavků na děti.
Dávku dostanou jen na první dítě, nikoliv už na další v pořadí.
Rodičovský příspěvek
Vláda odmítla nečekaně výrazné škrty v rodičovském příspěvku, navržené ministrem práce a sociálních věcí Jaromírem Drábkem.
"Rozhodli jsme se striktně držet původního záměru z koaliční smlouvy. Škrty se tedy nedotknou dvouleté ani tříleté varianty. Pouze čtyřletá klesne tak, aby v celkovém objemu byla rovnocenná dvouleté," říká premiér Petr Nečas.
Podle výpočtů online deníku Aktuálně.cz by se tato změna výrazně dotkla nezaměstnaných matek. Oproti dosavadnímu stavu dostanou od státu až o 45 tisíc korun méně (za celou dobu pobírání příspěvku).
Podrobnosti o schválených změnách zatím vláda nezveřejnila. Není tak ani jasné, zda a jak se škrty ve čtyřleté variantě dotknou rodičů, kteří už příspěvek pobírají.
Z Nečasových slov také vyplývá, že vláda nakonec zřejmě neschválila pružnější přechody mezi jednotlivými variantami čerpání, což měla být hlavní výhoda Drábkem navržené reformy.
Podpora v nezaměstnanosti
Od ledna se mají zpřísnit pravidla pro podporu v nezaměstnanosti.
Kdo sám podá výpověď nebo odejde dohodou, dostane nižší podporu. Ve standardní výši mu zůstane jen tehdy, jestliže-šlo o "vážné důvody". Podrobně jsme o úskalích tohoto návrhu psali v samostatném článku.
Druhá novinka pak ruší podporu všem, kdo při odchodu z předchozí práce dostali od zaměstnavatele odstupné. Po dobu, kterou mu pokrývá odstupné, nemají nárok na podporu. Nicméně po skončení této doby - pokud stále ještě hledají práci - pak mohou pobírat podporu v normální výši a délce. Prakticky se jim tak jen odloží o pár měsíců, ale nezkrátí.
Lidé si už nebudou moci k podpoře v nezaměstnanosti přivydělat polovinu minimální mzdy jako dosud, tedy 4 000 korun. Pokud by zároveň s podporou měli další příjem, na podporu by ztratili nárok. Naopak speciální příspěvek získá uchazeč o práci, který se rozhodne podnikat.
Zdanění důchodů
Další schválená novinka se dotkne důchodců, pokud mají vedlejší příjem přesahující trojnásobek průměrné měsíční mzdy. Nově pak budou muset zdanit důchod, který pobírají.
Tato změna by čekala na důchodce s příjmy zhruba nad 70 tisíc korun měsíčně.
Jinými slovy: Jde o zrušení daňového osvobození důchodu, pokud součet příjmů ze závislé činnosti a dílčích základů daně v případě příjmů z podnikání a jiné samostatné činnosti a příjmů z pronájmu přesáhne 840 tisíc korun ročně.
Konec výhod pro fotovoltaické elektrárny
Vláda se shodla na konci daňových prázdnin pro fotovoltaické elektrárny a další obnovitelné zdroje energie. Osvobození skončí rychleji, než se čekalo.
"Naposledy půjde tuto výhodu využít za zdaňovací období roku 2010, a to i pro dříve zprovozněná zařízení," říká ministr financí Miroslav Kalousek.
"Současně se sníží odpisová výhodnost technologické části elektráren. To, co se nyní odpisuje ve druhé a třetí skupině, prodloužíme bez výjimky na 20 let," dodává Kalousek.
Celý text si přečtete na Aktuálně.cz
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
24. 9. 2010 6:25, franc
Co kdyby stát raději přemýšlel jak vydělat a ne jen škrtat a okrádat obyčejné lidi?!? To dovede kdejakej blb!
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 9. 2010 13:07, rejpal
Demokracie skončila v roce 1990. Od té doby jde toliko o krádeče národního majetku s diktátem nesvobody.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.