Hrubý domácí produkt nevypovídá jen o tom, jak je země hospodářsky vyspělá a jak hodnotné zboží nebo služby se tu podařilo za určité období vyprodukovat. Jeho výše také koresponduje s tím, co lidé v dané oblasti považují za důležité pro kvalitu života, upozorňují experti z Akademie věd. „Čím bohatší stát, tím má příjem menší vliv na to, jak lidé vnímají kvalitu svého života,“ uvádí Kamila Fialová ze Sociologického ústavu AV ČR. Potvrzuje to například Better Life Index, pomocí kterého se snaží porovnávat kvalitu života v různých zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Pro Čechy jsou peníze důležitější
Jak spolu souvisejí HDP, příjmy a vnímaná kvalita života, je patrné, když porovnáme data za Českou republiku a za celou OECD. V roce 2015, za který jsou k dispozici poslední statistiky, mělo Česko o pětinu nižší HDP na hlavu, než činil průměr OECD.
Hrubý domácí produkt na obyvatele v roce 2015 ve stálých cenách roku 2010
| USD |
Česko | 29 712,1 |
průměr OECD | 37 577,2 |
Zdroj: OECD |
Zároveň také v Česku lidé přisuzovali penězům větší význam pro kvalitu života. Zatímco v OECD se příjmy na celkové kvalitě života „podílely“ 8,7 procenta, v Česku to bylo 9,1 procenta. I přesto ale byly až osmou nejdůležitější oblastí – na první místo stavějí Češi zdraví a životní spokojenost neboli to, jak vnímají svůj život jako celek. Méně významné než peníze pro ně byly jen mezilidské vztahy, bydlení, rovnováha mezi prací a osobním životem a občanská angažovanost.
Co a jak moc je podstatné pro náš blahobyt
| Česko | průměr OECD |
Příjmy | 9,1 % | 8,7 % |
Životní spokojenost | 10,3 % | 10,4 % |
Bydlení | 8,2 % | 8,9 % |
Občanská angažovanost | 6,8 % | 6,9 % |
Vzdělání | 9,8 % | 10 % |
Životní prostředí | 9,4 % | 9,3 % |
Bezpečnost | 9,7 % | 9,5 % |
Rovnováha mezi prací a soukromým životem | 8,9 % | 9,3 % |
Zdraví | 10,3 % | 10,5 % |
Zaměstnání | 9,2 % | 8,9 % |
Mezilidské vztahy | 7,5 % | 8,1 % |
Zdroj: OECD |
Co do HDP na hlavu Česká republika v žebříčku zemí OECD skončila až na 24. místě. Z toho lze předpokládat, že příjmy ovlivňují náš pocit blahobytu větší měrou než ve dvou třetinách členských zemí. Pro upřesnění, OECD pracuje s čistými upravenými disponibilními příjmy – tedy s částkou, kterou domácnost vydělá nebo získá po zdanění a započítání dávek, důchodů a podobně.
Úměra neplatí vždy
Pokud se ale podíváme na konkrétní země, zjistíme, že nepřímá úměra mezi vyspělostí ekonomiky a tím, za jak důležité považují lidé peníze pro svůj blahobyt, o které mluví Kamila Fialová z Akademie věd, neplatí absolutně. Ukazuje to srovnání České republiky se sedmi zeměmi severní a západní Evropy – Německem, Rakouskem, Francií, Nizozemskem, Velkou Británií, Dánskem a Finskem. Základní „trend“ se sice potvrdil. Z vybraných zemí má Česko nejnižší HDP na obyvatele a také tu lidé příjmy považují za důležitější. Zároveň je ale z tabulky patrné, že pro Nizozemce a Brity hrají peníze důležitější roli, než by vzhledem k hrubému domácímu produktu „měly“.
Vztah mezi HDP na obyvatele a podílem příjmů na kvalitě života v roce 2015
Země | Podíl příjmů na vnímání kvality života [%] | HDP na obyvatele [USD] |
Nizozemsko | 8,4 | 45 418,8 |
Dánsko | 8,0 | 44 548,8 |
Rakousko | 8,3 | 42 798,4 |
Německo | 8,4 | 42 521,7 |
Velká Británie | 8,9 | 38 036,0 |
Finsko | 8,4 | 37 973,3 |
Francie | 8,6 | 36 928,2 |
Česká republika | 9,1 | 29 712,1 |
Zdroj: OECD |
Ještě méně tento vztah platí, pokud srovnáme s Česko se zbytkem zemí Visegrádské čtyřky. Pro blahobyt Maďarů a Slováků byly příjmy v roce 2015 méně důležité, než bychom vzhledem k jejich produkci na hlavu očekávali.
Země | Podíl příjmů na vnímání kvality života [%] | HDP na obyvatele [USD] |
Česká republika | 9,1 | 29 712,1 |
Slovensko | 8,7 | 28 095,0 |
Polsko | 9,3 | 24 208,3 |
Maďarsko | 8,8 | 23 936,7 |
Zdroj: OECD |
Předmět bádání
Odborníci z Akademie věd každopádně nejsou první, kdo se vztahu peněz a spokojenosti věnuje.
Jak upozorňuje psycholog Warren Davies, na podobnou závislost narazili například Američané Robert Biswas-Diener a Ed Diener. Podle jejich analýzy z roku 2001 existuje silnější vztah mezi příjmy a životní spokojeností v chudších oblastech. Podobnou hypotézu zformuloval na přelomu tisíciletí David Myers, podle kterého závislost spokojenosti na bohatství oslabuje, pokud se roční hrubý národní produkt na hlavu dostane nad 9500 dolarů. Jakýkoliv další růst produkce má pak na spokojenost čím dál nižší vliv.
Obdobnému tématu se věnoval i americký ekonom Richard Easterlin, když v roce 1974 formuloval takzvaný Easterlinův paradox. Podle něj se bohatší země sice vyznačují spokojenějším obyvatelstvem, tento pocit blahobytu se však s dalším růstem HDP už nezvyšuje. „Vezměme si například Američany, kteří se narodili ve 40. letech. Mezi lety 1972 a 2000 se jejich průměrný příjem po očištění o inflaci zvýšil o 116 procent. Spokojenost, kterou ve výzkumech uváděli, byla ale i po těch 28 letech stejná,“ uvádí Easterlin ve svém pozdějším článku The Economics of Happiness z roku 2006.
Čím je to způsobené? Podle předloňské studie Shigehira Oishiho a Selina Kesebira mohou být příčinou rozdíly v příjmech obyvatelstva. V průzkumu, který pokrýval 34 zemí světa, došli k závěru, že pokud ekonomickou expanzi doprovází růst příjmové nerovnosti, tak se vnímaná kvalita života nezvyšuje. „Jinými slovy, přestože v řadě zemí výrazně rostl HDP, rozložení příjmů se měnilo a spokojenost byla nepřímo úměrná této nerovnosti,“ shrnují autoři. To se podle nich týká hlavně zemí Střední a Jižní Ameriky, například Hondurasu, Argentiny a Kostariky. Zvláště v zemích Skandinávie naopak spolu s ekonomikou rostl i pocit blahobytu, což bylo dané právě tamějším rovnostářstvím.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
2. 6. 2017 14:49, jezevec
už sama formulace že něco "nutí podnikatele" je skvostně imbecilní. vy si fakt myslíte, že plebejové mohou nebo dokonce mají podnikatele k něčemu NUTIT? podnikatel je někdo, kdo dokáže nakoupit a prodat práci za tak výhodných podmínek pro pracující, že jim se více vyplatí pracovat v zaměstnaneckém poměru, než aby si sami hledali místo na trhu práce. fakt si myslíte, že je dokážete k něčemu nutit? leda tak dožrat a otrávit, firmu zavřít a lidi propustit. kdo dokáže vytvářet pracovní místa, jako zaměstnanec se uživí kdekoliv a kdykoliv. což se od mnohých zaměstnancích nedá říci ani při značné porci fantazie.
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
30. 5. 2017 23:08, Petr
Jinak než příkazem lidem v ČR nelze mzdy zvysit! Cesi si je neumí vystavkova jako Němci, urázkami ze lži pravdu neuděláte!
V diskuzi je celkem (21 komentářů) příspěvků.