Finanční krizí se daří bankám proplouvat různě. Negativní dopady pociťuje hlavně západní Evropa, kde se zisky finančních ústavů propadly a mnohdy se dostaly i do červených čísel. „Týká se to především britských a švýcarských bank, které mají hospodaření nejvíce napojeno na USA. Ziskvětšinou sráží ztráty divizí investičního bankovnictví,“ míní Marek Hatlapatka, analytikCyrrus. Po zářijovém pádu akciových indexů musely banky přeceňovat držené cenné papíry. „Výsledky největších evropských bank za třetí čtvrtletí jsou ve srovnání s předchozím rokem výrazně nižší především z důvodu negativního přecenění cenných papírů, které dříve nakoupily. Čistý zisk se v průměru meziročně propadl zhruba o dvě třetiny,“ říká Martin Štěpán z odboru ekonomické a strategické analýzy České spořitelny.
Po roce se podařilo dostat do černých čísel švýcarskému gigantu UBS, který dosáhl ve třetím čtvrtletí zisku 296 milionů švýcarských franků (asi 4,85 miliardy korun). Banka sama ale tvrdí, že bude pravděpodobně ještě muset kvůli krizi odepsat 6 miliard franků, čímž potvrzuje negativní odhady pro příští čtvrtletí. Stejné náznaky dává druhá velká švýcarská banka Credit Suisse, která v půlce října ohlásila ztrátu 1,3 miliardy švýcarských franků za třetí čtvrtletí, za kterou může hlavně investiční divize. Ta prodělala 3,2 miliardy franků. Podle UBS je již situace stabilizovaná a vládní pomoc zastavila prudký odliv klientských aktiv. Zákazníci stáhli z banky za třetí čtvrtletí v čistém vyjádření 83,6 miliardy franků. „Management tvrdí, že po dohodě se švýcarskou centrální bankou o vyvedení rizikových aktiv z bilance banky se trendy (v toku kapitálu) zlepšují, ale totéž říkali už dříve,“ cituje ČTK analytika makléřské společnosti Kepler Capital Markets Dirk Becker. Ten dodává: „Máme dojem, že to nějaký čas potrvá, než začne do UBS ve významnějších objemech znovu proudit kapitál.“
Problémy evropského bankovnictví ukazuje i příklad francouzské Société Général (SG), která v minulém týdnu vyhlásila výsledky za třetí čtvrtletí. Vykázaný zisk skupiny 0,31 euro na akcii představuje 87procentní pokles oproti výsledkům z roku 2007. „Zisk ze zahraničních retailových aktivit SG meziročně vzrostl o 48 procent, zatímco zisk divize domácího francouzského retailového trhu meziročně poklesl o 5 procent. Divize investičního bankovnictví a správy aktiv se ocitly ve ztrátě,“ komentuje výsledek Hatlapatka. Bankám ve střední a východní Evropě, například Raiffeisen Internetional (RI) či Erste Bank Group (EBG), které se zaměřují převážně na retailové klienty, se daří dobře. Obě vykázaly růst zisku.
Západním finančním institucím komplikuje život i závislost na externím financování. „Specifikum České republiky i Slovenska je velmi nízký poměr úvěrů ke vkladům. V Česku se tento podíl pohybuje okolo 70 procent. V Eurozóně je to okolo 115 procent díky vysokému zadlužení domácností,“ uvádí Milan Lávička z Atlantik FT, proč jsou západní banky více závislé na půjčkách z mezibankovního trhu. To je v současné situaci, kdy si banky odmítají půjčovat na delší dobu a sazby rostou, výhoda českých bank.
„Pro poslední čtvrtletí se u většiny bank čeká návrat do zisku či jeho zvýšení. Kapitálová přiměřenost největších evropských bank je podle našeho názoru také relativně vysoká (v průměru přes deset procent) a mezibankovní trh projevuje známky uklidnění,“ myslí si Štěpán. Díky státním kapitálovým injekcím (viz box) by se do potíží nemusely dostat další banky. „Problémy budou určitě ještě nějaký čas pokračovat, nicméně jednotlivé státy již připravují scénáře řešení a většina již také vyčlenila prostředky na podporubankovního sektoru. Nyní již pravděpodobně půjde spíše o to, kolik to vše bude jednotlivé státy stát,“ míní Lávička.
Není ovšem vyloučeno, že některé ztráty způsobené nynější krizí se dostanou na světlo až podstatně později. „Některé banky, například Deutsche Bank, využily úpravy účetních pravidel dle IFRS a některé položky převedly do kolonky „drženo do splatnosti“, takže aktiva nepřecenily na skutečnou hodnotu,“ vysvětluje Marek Hatlapatka, proč mohou ještě vypadnout nějací kostlivci z trezorů bank. Situace je pro západní banky o to komplikovanější, že kromě přetrvávajících odpisů se budou muset potýkat se stagnací či poklesem HDP v eurozóně, což s sebou nese riziko dalších nesplácených úvěrů.
Sdílejte článek, než ho smažem