Zatímco Čína ve velkém půjčuje Americe, Číně investoři půjčovat příliš nechtějí. Ani napotřetí v uplynulých dvou týdnech se čínské vládě nepodařilo prodat plánovaný objem dluhopisů. Navíc musela investorům slíbit vyšší výnos než u předchozích emisí. Celkem nyní z prodeje získala 18,5 miliard jüanů (2,7 miliardy amerických dolarů) z plánovaných 20 miliard jüanů. Přitom čínská centrální banka jen za prvních pět měsíců letošního roku nakoupila americké státní dluhopisy za více než 70 miliard dolarů. To vše v době, kdy čínská vláda vyčlenila na podporu vlastní ekonomiky stovky miliard dolarů. Ty chce ještě letos rozšířit rozpočtovým deficitem 139 miliard dolarů, které si bude muset půjčit.
Čínská chuť na americké dluhopisy roste s tím, jak se zvyšují její devizové rezervy. Ty se za poslední tři roky zdvojnásobily a v letošním druhém čtvrtletí poprvé v historii překročily hranici dvou bilionů amerických dolarů. To odpovídá skoro dvěma třetinám čínského HDP. Dlouhodobě třetinu těchto rezerv čínská centrální banka investuje do amerického státního dluhu. Na konci května vlastnila Čína americké dluhopisy v hodnotě 801,5 miliardy dolarů. „Paradoxně se Čína díky rezervám stává velkým světovým věřitelem na úkor růstu životní úrovně svých obyvatel,“ říká Ľuboš Mokráš, analytik České spořitelny.
Devizové rezervy Číny rostou, protože tamní centrální banka ve velkém nakupuje za jüany dolary, aby udržela kurz čínské měny na požadované úrovni. Jinak by příliv dolarů díky vysokému přebytku čínského zahraničního obchodu, přímým zahraničním investicím a ze spekulativního kapitálu nutil čínskou měnu posilovat. A to by zdražovalo čínské výrobky v zahraničí, jejichž export se kvůli recesi propadl meziročně o čtvrtinu.
„Rostoucí rezervy ukazují na podhodnocenost čínského jüanu,“ potvrzuje Mokráš. Kurz čínské měny leží v žaludku především USA, které dovážejí z Číny výrazně více zboží, než kolik tam vyvezou. Tamní vládní představitelé a zákonodárci dlouhodobě tlačí Čínu k výraznému zhodnocení jüanu, aby se obchodní nerovnováha částečně vyrovnala. Čína vyšla Američanům vstříc v roce 2005, kdy povolila jüanu postupné pomalé zhodnocování. Od té doby jüan vůči dolaru získal 21 procent, spočítala agentura Bloomberg. Jenže, aby kurz jüanu vůči dolaru více odpovídal realitě, musel by se zhodnotit o další desítky procent, odhaduje Mokráš. Pak by Čína nemusela vršit devizové rezervy.
Vysoké rezervy způsobují čínské ekonomice nepřímé škody. Pokud klesne cena amerických dluhopisů nebo oslabí americký dolar, klesne i hodnota čínských rezerv. Ekonomové z banky Goldman Sachs navíc spočítali, že Čína ztrácí každý měsíc kvůli držení devizových rezerv místo nákupu aktiv denominovaných v jüanech zhruba 15 miliard dolarů, neboli pět procent HDP.
Zdá se, že čínská vláda si tyto dopady začíná uvědomovat. Premiér Wen Ťia-pao loni prohlásil, že vláda zvažuje způsoby, jak použít devizové rezervy k nákupu technologií a strojů na podporu ekonomického rozvoje, napsal čínský deník China Daily. Analytik Guang Qingyou z čínské univerzity Tsinghua vládě doporučuje kupovat za devizové přebytky komodity a energetické produkty. Tím by ovšem mohla Čína nastartovat novou bublinu na komoditních trzích, upozorňuje Mokráš z České spořitelny.
V dohledné době ovšem světoví analytici žádnou změnu ve vývoji a použití čínských devizových rezerv nečekají. Neochota povolit jüanu rychlejší zhodnocování v době nejvážnější recese za posledních několik desítek let bude přetrvávat. Rezervy proto porostou a jejich část bude automaticky směřovat na nákup amerických dluhopisů. „Čína prostě nemá jinou volbu, kam rezervy umístit. A to navzdory řečem o potřebě částečně nahradit dolar ve světovém finančním systému jinou měnou,“ řekl pro agenturu Bloomberg Stephen Jen, hlavní analytik londýnské společnosti BlueGold Capital. Totéž si myslí i Luo Ping, ředitel Čínské komise pro regulaci bankovnictví: „Americké státní dluhopisy jsou prostě bezpečný přístav.“
Za poslední tři roky se hodnota amerických vládních dluhopisů v čínských rukách zdvojnásobila. Pokud rezervy Číny budou růst i nadále stejným tempem a podíl amerických dluhopisů zůstane stejný, bude na konci příštího roku Čína vlastnit americký dluh v hodnotě bilionu dolarů. Taková poptávka musí těšit americkou vládu, která si podle banky Goldman Sachs bude půjčovat jen letos 3,25 bilionu dolarů.
Zájem Číny a dalších zahraničních věřitelů pomůže Američanům půjčovat si relativně levně. „Kdyby ale poptávka po americkém dluhu ze strany Číny a dalších zemí s vysokými přebytky platební bilance, jako třeba států vyvážejících ropu, z nějakého důvodu výrazně klesla, lze si představit velký růst ceny tohoto dluhu. Zejména u dluhopisů z dlouhou dobou splatnosti,“ varuje před riziky Robert Šíbl, expert na dluhopisy a portfolio manažer společnosti Atlantik.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
23. 7. 2009 9:22, Luboš
Jsi zdravý ?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
22. 7. 2009 14:39, Tonda
V ekonomice brzy Spojené státy čínské?
V diskuzi je celkem (15 komentářů) příspěvků.