Údaje o růstu americké nezaměstnanosti potvrzuje, že oživení tamní ekonomiky je zatím slabší, než jaké přišlo po srovnatelném propadu hospodářství ze začátku 80. let. Aby se USA vyrovnaly pokrizovému tempu z let 1983-84, musel by nynější růst HDP více než zdvojnásobit a míra nezaměstnanosti v průměru klesat o jednu až dvě desetiny procentního bodu měsíčně, tedy asi třikrát rychleji proti současnému stavu. Rovněž tvorba nových pracovních míst, s výjimkou dubna, zaostává. Od začátku roku jich přibylo asi půl milionu, což je opět proti letům 1983 a 1984, kdy jich bylo v každém roce vytvořeno tři miliony, málo.
Podíl státního sektoru na tvorbě nových pracovních míst není nakonec tak vysoký, jak se zpočátku podle mesiášských úmyslů vlády zdálo. Obama se nestal druhým Rooseveltem, ani druhým Reaganem. Naprostou většinu nových míst vytváří státem nenahrazený i nenahraditelný soukromý sektor, stejně jako v 80. letech, i když podíl státních zaměstnanců narůstá rychleji než tehdy.
Jejich dubnový počet byl sice skokově zvýšen o víc než šedesát tisíc brigádníků najatých na pravidelné sčítání lidu, ale i bez nich přibylo od začátku roku již tolik státních zaměstnanců jako za celý rok 1983. Podstatné ovšem je, že přírůstky ve státní správě nestačí dorovnávat pomalejší růst v soukromém sektoru.
Zaměstnanost ve stavebním průmyslu, který je pro rychlost ekonomického oživení klíčový, roste teprve poslední dva měsíce, a to nepříliš významně. Tímto tempem by se plně obnovila až za osm let, na rozdíl od vývoje po roce 1982, kdy výrazně přesáhla svou předkrizovou úroveň již do dvou let. Stavební průmysl se tak nachází v podobné situaci jako automobilový a ocelářský průmysl v 80. letech. Mnoho instalatérů, natěračů, elektrikářů a zedníků si bude muset najít jinou práci, stejně jako tenkrát dělníci v továrnách.
Také výroba zboží dlouhodobé spotřeby pomáhala oživení v 80. letech mnohem víc. Za prvé se na stavebním boomu přiživili různí výrobci nábytku a vybavení, za druhé nově vznikající odvětví high tech výrobků vyžadovalo dost pracovní síly pro výrobu elektrických a elektronických součástek. Změna spotřebitelských návyků začátkem 80. let pak přispívala k většímu růstu zaměstnanosti i v maloobchodě, kde rostla poptávka po prodavačích v shopping centrech a fast foodech.
Proti minulým letům nenabízí současné stavebnictví, výroba ani maloobchod dost práce. Odvětví, která ano, nestačí tento rozdíl dorovnávat. Vyšší zaměstnanost v těžebním průmyslu je způsobena rychlejším růstem ceny ropy a ostatních surovin, na rozdíl od roku 1983. Více míst vytváří i reklamní a konzultační agentury, které poskytují služby jiným firmám. Ve službách hrají významnější roli také pracovníci, kteří jsou zaměstnáváni na omezenou dobu či ke splnění určitého úkolu. To je dohromady ale pořád málo na překonání strukturálních překážek v americké ekonomice. K vedení nad Evropou to Spojeným státům stačí, ke zopakování úspěchu z 80. let však rozhodně ne.
Roman Dvořák (autor je analytikem v Pioneer Investments ČR)
Sdílejte článek, než ho smažem