Evropská unie (zkratka EU) je svazek 27 evropských států. Ekonomická a politická unie specifického druhu, která má sice některé rysy jednotného státu, ale v jiných věcech zas spíš mezinárodní organizace. Vznikla v roce 1993 na základě několika starších společenství, která integrovala evropské země od 50. let – Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Evropská unie má své vlastní instituce, které zahrnují Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu EU a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce spolupracují na vytváření a provádění legislativy, která ovlivňuje širokou škálu oblast, od obchodu po životní prostředí.
Zásadním prvkem Evropské unie je jednotný trh, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy. V roce 1999 byla zavedena společná měna, euro, kterou nyní používá 19 z 27 členských států. Členské země mají jednotný trh a obchodní politiku, budují zahraniční vztahy a další. Také mají stanovené společné cíle a normy. Větší část členských států navíc tvoří měnovou unii a používá společnou měnu, která se jmenuje euro. V této takzvané eurozóně je dnes nadpoloviční většina států EU.
Další články na téma EU najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: 
čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Co se děje | Pavel Jégl | 6. 5. 2014
Poslanci Evropského parlamentu se dají vyvážit zlatem. Jenže i (nebo zvlášť?) v jejich případě platí, že není všechno zlato, co se třpytí. Pamatujte na to při volbách.
Komentář | Tomáš Prouza | 29. 10. 2013 | 1 komentář
Volební emoce jsou za námi a schopnost rychle sestavit vládu rozhodne o tom, jestli se naše ekonomika začne stavět na nohy.
Reportáž | Luboš Palata | 1. 7. 2013 | 2 komentáře
Než jsem vyrazil do Chorvatska, abych sledoval jejich dnešní den D, poslal jsem dopředu sadu otázek západnímu diplomatovi působícímu v Záhřebu. V jedné z nich jsem použil obrat, že s Chorvatskem vstupuje do Unie „relativně bohatá země“. Tohle slovní spojení ho očividně trochu rozhodilo, protože, jak mi napsal v mailu, Chorvati se rozhodně „relativně bohatí“ necítí.
Co se děje | František Mašek | 3. 12. 2010 | 8 komentářů
Všechno zlé je k něčemu dobré. Obavy z bezpečnosti bank v době finanční krize přinesly v EU řadu změn. Pojištění vkladů u jedné banky je nově stanoveno na 100 tisíc eur. V Česku se tak od 31. prosince zvýší na dvojnásobek. Výrazně kratší bude i lhůta pro výplatu náhrad vkladů.
Otázka dne | František Mašek | 17. 9. 2010 | 1 komentář
Příjmy českého státního rozpočtu ze sociálního pojištění jsou podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vůbec nejvyšší ze všech členských zemí OECD. Tipněte si, kolik to je a dozvíte se více!
Životní situace | Jan Stuchlík | 16. 10. 2007 | 8 komentářů
Žárovky, které ušetří až 80 procent elektřiny by se mohly prodávat až o dvě třetiny levněji. Jenže nebudou, protože Evropská unie prodloužila o rok platnost cla ve výši 66 procent na dovoz úsporných svítidel vyrobených v Číně. Chce tím chránit evropské, zejména německé, výrobce.
Články | Tomáš Prouza | 23. 10. 2006 | 1 komentář
Otázka, kterou si klade spousta lidí. Posun o rok či o dva není nijak kritický, důležitý ale je dostatek času na přípravu – a ochota rozptýlit fámy, které zavádění eura provázejí.
Co se děje | Vladimír Pikora | 1. 12. 2005 | 1 komentář
Průměrná mzda letos nejspíš přesáhne 19 000 Kč. Koncem příštího roku by již měla převýšit 22 000 Kč. Platy ve veřejné sféře zaostávají za těmi v oblasti soukromé v průměru již jen o 433 Kč měsíčně. Německou úroveň mezd při troše štěstí doženeme "už" v roce 2037. To jsou jen úryvky z komentáře hlavního ekonoma Volksbank ke včera zveřejněným platovým statistikám.
Články | Jiří Šedivý | 29. 10. 2004
Ekonomická teorie a praxe sociální politiky přicházejí velmi často do vzájemného konfliktu a protichůdných doporučení. Růst minimální mzdy znamená zvýšení spokojenosti zaměstnaných, ale i růst počtu nezaměstnaných.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 19. 4. 2019 | 3 komentáře
Brexit odložen, telenovela pokračuje. Bude Velká Británie za půl roku ve stejné patové situaci jako na konci března, podaří se jí dosáhnout důstojného rozvodu, nebo si snad brexit ještě nakonec rozmyslí?
Co se děje | Pavel Jégl | 24. 8. 2015
Angela Merkelová a Christine Lagardeová vyřeší problém s děravým řeckým vědrem. Neporadí si však s řeckou zadlužeností.
Komentář | Luboš Palata | 31. 10. 2013 | 17 komentářů
Česká republika se stává politicky nejméně stabilní a vypočitatelnou zemí ve střední Evropě. Může to mít i velmi vážné ekonomické dopady.
Když se řekne | Ondřej Martínek | 22. 4. 2013 | 6 komentářů
Proč je tak těžké zamezit únikům peněz do daňových rájů a kolik daňové ráje stojí řádné poplatníky? Globalizace nahrává bohatým v ukrývání majetku před finančními úřady a prohlubuje tak rostoucí majetkovou nerovnost. Lze ale proti daňovým rájům účinně bojovat? A jaké jsou naopak jejich zbraně?
Co si o tom myslíte | Martin Vlnas | 8. 3. 2012 | 45 komentářů
„Díky regulacím EU je cena vajec vyšší, než cena devítimilimetrové munice. Takže až zase politici vyjdou do ulic, je levnější je postřílet, než je vyhánět vejci.“ Kdo je autorem téhle srandy, která koluje internetem, jasné není. Že tu něco smrdí, jasné je. A světe div se, není to pukavec.
Co se děje | Tereza Mynářová | 20. 12. 2011 | 8 komentářů
Zprávy, o tom, jak v době krize přibývá nezaměstnaných, kolik osob se bojí o místo a co nejčastěji lidé hledají na pracovních portálech, se už pomalu stávají (novinovým) týdenním chlebem. Mezi ohrožené patří i mladí lidé.
Investiční produkty | Petr Čermák | 28. 11. 2007 | 1 komentář
Turecko může být atraktivní pro řadu drobných investorů, kteří mají rádi riziko odměněné vysokým výnosem. V Česku ovšem zatím nabízejí přímý přístup na istanbulskou burzu jen dvě společnosti.
Daně | Ilona Švihlíková | 1. 2. 2007
Ve Švédsku existují vysoké daně i výdaje na sociální zabezpečení. Země nicméně dosahuje nízkých úrovní nezaměstnanosti a objevuje se na prvních místech různých žebříčků konkurenceschopnosti či indexů rozvoje. Jaká je tedy vazba mezi mezi výší zdanění a (ne)vyspělostí sociálního zákonodárství na straně jedné a úspěšností země v mezinárodní konkurenci na straně druhé? Je ČR hodnotově rozdělena jako nikdy dříve?
Komentář | Pavel Jégl | 29. 10. 2018 | 29 komentářů
Evropská unie kráčí tam, kam směřovalo Rakousko-Uhersko.
Co se děje | Martin Mašát | 6. 6. 2018 | 5 komentářů
Květnové pohyby na finančních trzích byly naprosto učebnicové, stačilo sledovat zprávy a člověk přesně věděl, co se v nejbližších dnech stane s cenami aktiv. Hlavním hybatelem dění byli Italové a jako obvykle pan prezident Trump.
Komentář | Michal Kašpárek | 27. 4. 2018 | 9 komentářů
V alternativním vesmíru Unie deregulovala manipulaci se soukromými informacemi. Firmy a úřady mohou cokoliv, lidé s tím nezmůžou nic. Byli by v něm kritici GDPR šťastní?
Když se řekne | Pavel Kohout | 27. 7. 2015 | 3 komentáře
K dědictví ekonomicky negramotné Angely Merkelové bude patřit i zničené Řecko.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 30. 5. 2014 | 3 komentáře
Mělo by se Česko snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny? Jaké jsou pro nás klady a zápory společné evropské měny? A neztratili bychom – pokud ji vůbec máme – definitivně hospodářskou suverenitu? Přečtěte si názory ekonomů Oldřicha Rejnuše a Aleše Michla, předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších osobností ze světa financí.
Dotazník | Ondřej Tůma | 17. 5. 2014
Ptáme se lídrů evropských kandidátek, co vlastně chtějí v tom Bruselu (a Štrasburku) dělat. Jako osmý odevzdal náš dotazník vyplněný šéf eurokandidátky lidovců Pavel Svoboda.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 16. 5. 2014 | 6 komentářů
Jak přínosné bylo pro českou ekonomku desetiletí v Evropské unii? Zeptali jsme se státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, ekonomů Pavla Kohouta a Petra Macha, politologa Jiřího Pehe a zástupců českých podniků a firem.
Dotazník | Ondřej Tůma | 13. 5. 2014 | 3 komentáře
Představovat někdejší buldozer české politiky by bylo nošení dříví do lesa. Tedy dnes. Jeho pád z postů premiéra a předsedy nejsilnější strany do politické bezvýznamnosti byl stejně prudký, jako jeho nečekaný nástup. Dnes je Jiří Paroubek, co do politické síly a významu, jen stínem Jiřího Paroubka před několika lety. Pomůžou mu eurovolby nastoupit cestu zpět?
Komentář | Michal Kašpárek | 7. 3. 2014 | 13 komentářů
Od samodura musíte potřebovat co nejmíň, kalkulovat s tím, co všechno potřebuje on od vás, a taky se nesmíte bát ukázat svou sílu.
Články | redakce Peníze.CZ | 16. 11. 2005
Krachy bank a kampeliček přímo souvisí s českým finančním konzervatizmem. Zákon o vyvlastňování minoritních akcionářů poškozuje ústavní práva, poděkovat za něj můžeme lidem, kteří se živili vydíráním majoritních vlastníků. Růstové vyhlídky středoevropského regionu nadále zůstávají přibližně dvojnásobné v porovnání se západní Evropou, koruna poroste. To jsou jen úryvky z odpovědí Petra Bártka na vaše dotazy.
Články | Kateřina Havlíčková | 9. 5. 2005
Nedávno schválený zákon, který umožňuje většinovým vlastníkům odkoupit akcie těch malých proti jejich vůli, je neuvěřitelným projevem neúcty k soukromému majetku a zároveň raritou v civilizovaném světě. Smutným paradoxem zůstává fakt, že úprava prošla i díky části středových a pravicových poslanců, zatímco komunisté byli proti.
Články | Petr Fejtek | 29. 5. 2003
V bankách nemají peníze jen domácnosti, ale i firmy a instituce. I jim vadí, jak nízkého zhodnocení tam dosahují. Začaly proto využívat dividendové fondy, to jim ovšem bude zřejmě brzo znemožněno.
Aktuality | Kateřina Hovorková | 2. 8. 2023
Češi hodně využívají bankovní služby na internetu a mají levnou veřejnou dopravu. A naopak špatné silnice a nízké pokrytí vysokorychlostním internetem. Ukázal to Index prosperity a finančního zdraví, který sestavuje Česká spořitelna a projekt Evropa v datech.
Stránka 20/27
