Evropská unie (zkratka EU) je svazek 27 evropských států. Ekonomická a politická unie specifického druhu, která má sice některé rysy jednotného státu, ale v jiných věcech zas spíš mezinárodní organizace. Vznikla v roce 1993 na základě několika starších společenství, která integrovala evropské země od 50. let – Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Evropská unie má své vlastní instituce, které zahrnují Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu EU a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce spolupracují na vytváření a provádění legislativy, která ovlivňuje širokou škálu oblast, od obchodu po životní prostředí.
Zásadním prvkem Evropské unie je jednotný trh, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy. V roce 1999 byla zavedena společná měna, euro, kterou nyní používá 19 z 27 členských států. Členské země mají jednotný trh a obchodní politiku, budují zahraniční vztahy a další. Také mají stanovené společné cíle a normy. Větší část členských států navíc tvoří měnovou unii a používá společnou měnu, která se jmenuje euro. V této takzvané eurozóně je dnes nadpoloviční většina států EU.
Další články na téma EU najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Články | Tomáš Matoušek | 30. 1. 2002
Ve všech členských zemích OECD jsou investice subjektů účastnících se soukromého penzijního systému regulovány, ovšem stupně regulace se značně liší. Investice pojišťoven jsou obecně regulovány mnohem přísněji než investice penzijních fondů.
Články | Tomáš Skřivánek | 10. 9. 2001
Ani začátek září nebyl pro podílové fondy příznivý. Odkupy pokračují s nezmenšenou intenzitou, klesají také kurzy.
Články | Tomáš Holinka | 28. 11. 2000
Regionální diverzifikace je podle mého soudu již minulostí. Vznik Evropské měnové unie se společnou měnovou politikou a Maastrichtskými konvergenčními kritérii snižuje použitelnost globální fundamentální analýzy a upřednostňuje analýzu odvětvovou.
Články | Tomáš Prouza | 2. 5. 2001
Podle právě vydané analýzy sektoru podílových fondů ve střední Evropě je na tom ČR nejlépe. Jaké změny ale můžeme čekat u nás a co nového se děje u našich sousedů? Uchováme si první místo i za pět let?
Články | Tomáš Janča | 31. 1. 2001
Druhým dílem pokračuje seriál pojednávající o historii Federálního rezervního systému – americké centrální banky. Ta právě dnes rozhodne o poklesu úrokových sazeb, opatření, které ovlivní všechny kapitálové a finanční trhy světa.
Články | Petr Vykoukal | 14. 8. 2003
Vládní snaha o zvýšení DPH je nám zdůvodňována především nutností splnit požadavky Bruselu. Jenže EU nás nenutí mít základní sazbu ve výši 22 %, ani přesun povinných položek ze snížené sazby do základní, a tedy následné zdražení, by nemusel být tolik radikální. Například Portugalsko má šest různých sazeb DPH .
Články | Tomáš Mergl | 23. 1. 2003
Po novele zákona o bankách zakazující od Nového roku bankovní vklady na doručitele, musela Česká spořitelna sáhnout k mimořádným opatřením. Jejich cílem bylo přimět klienty k převodu peněz do jiných produktů, eventuálně k výběru prostředků v hotovosti.
Články | Petr Vykoukal | 16. 6. 2003
Ačkoliv je českému leasingovému trhu již dlouho předpovídáno nasycení, stále se k němu ne a ne přiblížit. A letošní první čtvrtletí naznačuje, že loňský malý růst se zatím nestal pravidlem.
Články | Jan Heřman | 21. 1. 2004
Vstup ČR do EU přinese podnikatelům kromě jiného odstranění veškerých cel a jiných tarifních omezení. Může se ale stát, že některé státy od nich budou požadovat jisté poplatky. Mají na to právo? Bude při převozu zboží přes hranice nutné vyplňovat nějaké dokumenty?
Články | Simona Ely Plischke | 3. 11. 2005
Evropanky 21. století stárnoucímu kontinentu trn z paty bohužel nevytrhnou. Imigranty si do sousedství příliš pouštět nechceme a spoléhat se na to, že v Evropě vzroste produktivita práce, nemůžeme. Proč propopulační politiky, přistěhovalecká víza ani snahy o vyšší pracovní nasazení nejsou řešením? Jaké možnosti na zvrácení hrozivých demografických statistik nám tedy zbývají?
Články | Kateřina Havlíčková | 7. 6. 2005 | 1 komentář
Evropa miluje dotace a rozdává je ve velkém. Jen subvence pro zemědělce spasou 40 % unijního rozpočtu. Čím víc peněz je takto přerozdělováno, tím víc je deformován trh i samotné podnikatelské smýšlení. Cílem už není aktivně a svobodně podnikat a tvořit, ale získat dotace. Jsou potřeba, nebo EU podřezává větev vlastnímu rozvoji?
Články | Simona Ely Plischke | 8. 9. 2005 | 1 komentář
Ještě v roce 2003 bylo možné napsat, že o tom, kam náš pojišťovací trh míří, není pochyb. Objem předepsaného pojistného na životní pojištění nerostl o procenta či desítky procent, ale o své násobky. Výsledky loňského roku ovšem růstovou křivku zaoblily a čísla za letošní pololetí ji vytyčily sestupný směr. Jaká veřejná tajemství jsou příčinou?
Články | Jiří Pospíšil | 27. 9. 2005
S třídenním zpožděním pro vás máme pravidelný komentář. Dozvíte se např. že hurikán Rita ještě více zvedl ceny ropy. FED nevzal v úvahu škody způsobené Katrinou a navzdory očekávání zvýšil sazby. Snížily se odhady růstu HDP USA. Německé výsledky voleb bez jasného vítěze oslabily index DAX i euro. Klesají burzy EU i USA.
Články | Jiří Šedivý | 1. 6. 2005
Příspěvek na bydlení je v EU nejrozšířenější způsob podpory domácností s nízkými příjmy. Je efektivní, přesně zacílený, ale způsobuje deformaci trhu a má také další nevýhody. Měla by ČR tento nástroj posílit, nebo utlumovat?
Články | Martin Zika | 26. 4. 2004
Ceny nemovitostí v minulosti kopírovaly s dvouletým zpožděním vývoj na akciových trzích. Že tomu tak v současnosti není, nejspíše způsobily mimořádně nízké úrokové sazby, ale o to horší může být vystřízlivění. Někteří odborníci se obávají propadu nemovitostních trhů i v České republice.
Články | redakce Peníze.CZ | 13. 4. 2004
Články | Kristýna Havligerová | 23. 3. 2004
Půjčovat si na nákup zboží je dnes zcela standardním jevem. Stále více spotřebitelů si sjednává spotřební úvěry, kupuje zboží na splátky, koupi bytů hradí hypotékou a auta kupuje na leasing. Svět dluhů ale umí být i nebezpečný.
Články | Vendula Hilkovičová | 24. 3. 2004
Před několika dny jsme vám umožnili ptát se na vše, co se týká družstevního záložnictví, dlouholetého člena představenstva České asociace záložen. Jak se Pavel Zeman vypořádal s vašimi dotazy, si můžete přečíst v dnešním článku.
Články | Kateřina Havlíčková | 12. 10. 2004
Měli jsme už mnohokrát možnost dočíst se o míře zdanění práce. Každý dnes už snad ví, že i pojistné na sociální a zdravotní pojištění je vlastně daň, ví i to (doufejme), že další daně-odvody platí zaměstnavatel. Je to ale všechno? Opravdu víme, kolik skutečně státu z vydělaných peněz odevzdáme?
Články | Jiří Šedivý | 3. 12. 2004
Utkání Východ – Západ v evropské "Bank-aréně" se ve druhé třetině stává soubojem o investiční a spořící produkty. Je logické, že východní zástupci neměli v porovnání se západní konkurencí dostatek času na trénink a přípravu, čemuž odpovídají i výsledky. Na co a jakým způsobem spoří domácnosti? O kolik prohráváme?
Články | Kristýna Havligerová | 23. 9. 2004
Když se řekne čipová technologie, vybaví se nám pravděpodobně platební karta či mobilní telefon se SIM kartou. Použití této technologie se ovšem začíná rozšiřovat do stále více oblastí. Jak jsou čipy využívány ve světě? A co my? Držíme krok? Jaké projekty založené na čipové technologii se v tuzemsku připravují?
Články | Simona Ely Plischke | 19. 8. 2004
Přesto, že se nám stále daří v různých výkonnostních žebříčcích dosahovat hodnot odpovídajícím "lepšímu průměru", v dynamice vylepšování mezinárodní pozice za mnohými zeměmi spíše zaostáváme. O to hůř že i za našimi přímými regionálními konkurenty. Proč se možná brzy při porovnávání životní úrovně, korupčního bujení či ekonomické svobody ocitneme za Slováky, Maďary i Poláky?
Články | Martin Zika | 15. 6. 2004
Důvody pro existenci regulace nájemného dávno pominuly, říká Martin Lux, šéf výzkumného týmu Socioekonomie bydlení při Sociologickém ústavu AVČR. Podle něj je třeba provést deregulaci a zavést systém obecního sociálního bydlení a nového příspěvku na bydlení. Martin Lux dnes čeká na vaše otázky.
Články | Vendula Hilkovičová | 17. 6. 2004
Při srovnání České republiky s ostatními státy Evropy jsou často uváděny údaje jako hrubý domácí produkt, cenové indexy nebo veřejný dluh. Řadě z nás toho moc neřeknou. Ale pokud vás zajímá, jestli si vyděláte víc, zaplatíte a odvedete státu míň nebo dostanete víc na dávkách než třeba Francouz nebo Estonec, pak čtěte dál.
Články | Kristýna Havligerová | 18. 6. 2004
Pro zadávání zahraničních plateb je dobré držet se několika doporučení. Nejdůležitějším je zadávání čísla účtu ve formátu IBAN a také swiftové adresy banky.
Články | Jan Heřman | 2. 2. 2005
Ze strukturálního fondů nepřímo těží více subjektů. Zajímá vás, jak vidí prvních šest měsíců jejich existence podnikatel, tedy potenciální příjemce dotace, profesionální poradenská firma připravující projekty a financující banka? Z které strany okusují evropský koláč a s jakými problémy se potýkají?
Články | Simona Ely Plischke | 3. 2. 2005
Než uzavřete to "správné" pojištění, věnujte pozornost nejen pojištěným rizikům, ale i rozsahu asistenčních služeb. Mnohdy jsou totiž lidé v cizině postaveni do těžko řešitelných situací a jazyková bariéra či neznalost místního právního prostředí jejich problémy často ještě prohloubí. Asistenční služba může být mnohdy nenahraditelným pomocníkem, na co všechno byste měli pamatovat, aby vám poskytla maximum?
Články | Jan Rošťák | 8. 3. 2004
Řešíte i vy měsíc co měsíc problém, jak naložit s výdělkem? Zaměstnavatel vám na účet pošle pravidelný obnos peněz a vy ho využijete na pokrytí obvyklých výdajů. Ale kam s tím, co zbude?
Články | Simona Ely Plischke | 23. 3. 2004
Evropská unie je z hlediska ekonomického rozvoje druhořadou zónou, severoamerická a asijskopacifická se rozvíjejí mnohem dynamičtěji, přičemž příčin zaostalosti "starého" kontinentu není málo. Po přistoupení nás tak čeká lože vystlané okvětními lístky, ale i pichlavým trním.
Články | Jan Heřman | 14. 4. 2004
Žadatelé z České republiky mohou získat ze strukturálních fondů desítky miliard korun. O podporu nebudou žádat v Bruselu, nýbrž zde. Aby však peníze poskytnuté EU byly plně vyčerpány, musejí být připraveny včas veškeré dokumenty. Jaké to jsou?
Stránka 7/27
