Evropská unie (zkratka EU) je svazek 27 evropských států. Ekonomická a politická unie specifického druhu, která má sice některé rysy jednotného státu, ale v jiných věcech zas spíš mezinárodní organizace. Vznikla v roce 1993 na základě několika starších společenství, která integrovala evropské země od 50. let – Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Evropská unie má své vlastní instituce, které zahrnují Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu EU a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce spolupracují na vytváření a provádění legislativy, která ovlivňuje širokou škálu oblast, od obchodu po životní prostředí.
Zásadním prvkem Evropské unie je jednotný trh, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy. V roce 1999 byla zavedena společná měna, euro, kterou nyní používá 19 z 27 členských států. Členské země mají jednotný trh a obchodní politiku, budují zahraniční vztahy a další. Také mají stanovené společné cíle a normy. Větší část členských států navíc tvoří měnovou unii a používá společnou měnu, která se jmenuje euro. V této takzvané eurozóně je dnes nadpoloviční většina států EU.
Další články na téma EU najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: 
čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Životní situace | Jan Stuchlík | 16. 10. 2007 | 8 komentářů
Žárovky, které ušetří až 80 procent elektřiny by se mohly prodávat až o dvě třetiny levněji. Jenže nebudou, protože Evropská unie prodloužila o rok platnost cla ve výši 66 procent na dovoz úsporných svítidel vyrobených v Číně. Chce tím chránit evropské, zejména německé, výrobce.
Články | Kateřina Boušová | 25. 10. 2006 | 1 komentář
Kde a proč stavební spoření vzniklo? Ve kterých zemích existuje a jak úspěšně? Jak si stojí Česká republika? Jaký je podíl úvěrů na vkladech? Naplňují české stavební spořitelny svůj smysl? Zruší Ministerstvo financí kvůli schodku veřejných financí státní podporu?
Články | Pavel Kohout | 15. 12. 2005 | 1 komentář
Účinným prostředkem proti korupci jsou prý veřejné soutěže. Jenže veřejná soutěž se naopak může stát nástrojem pro krytí korupčního chování, protože bývá rozhodnuta již předem, a to výběrem parametrů. Jedním z příkladů může být i mýtné. Existuje totiž nesrovnatelně levnější a jednodušší varianta než elektronická, ale nemluví se o ní. Proč asi?
Články | Kateřina Havlíčková | 9. 5. 2005
Nedávno schválený zákon, který umožňuje většinovým vlastníkům odkoupit akcie těch malých proti jejich vůli, je neuvěřitelným projevem neúcty k soukromému majetku a zároveň raritou v civilizovaném světě. Smutným paradoxem zůstává fakt, že úprava prošla i díky části středových a pravicových poslanců, zatímco komunisté byli proti.
Články | Petr Fejtek | 29. 5. 2003
V bankách nemají peníze jen domácnosti, ale i firmy a instituce. I jim vadí, jak nízkého zhodnocení tam dosahují. Začaly proto využívat dividendové fondy, to jim ovšem bude zřejmě brzo znemožněno.
Články | Jan Heřman | 21. 3. 2002
Sotva jsme se začali orientovat v daních, ODS přináší reformu. Většina lidí uvítá nižší daň z příjmu, zapláče však střední třída a napjatý státní rozpočet. Rovněž Evropské unii se koncept rovné daně líbit nebude.
Co se děje | Martin Mašát | 6. 6. 2018 | 5 komentářů
Květnové pohyby na finančních trzích byly naprosto učebnicové, stačilo sledovat zprávy a člověk přesně věděl, co se v nejbližších dnech stane s cenami aktiv. Hlavním hybatelem dění byli Italové a jako obvykle pan prezident Trump.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 14. 1. 2017 | 28 komentářů
„Když už to drží tak dlouho, nechal bych kurz co nejrychleji na pokoji. Na dluhopisech je i kvůli tomu bublina jako bejk,“ říká o ukončování intervencí ČNB vůči koruně ekonom a poradce ministra financí Aleš Michl.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 21. 3. 2014 | 8 komentářů
Když platíte kartou, zadarmo je to jen zdánlivě. Banka za každou platbu inkasuje od obchodníka. Evropská unie nutí banky tyto poplatky snížit. Jak se se ztrátou vypořádají? Nebude ji nakonec zase platit zákazník?
Když se řekne | Ondřej Martínek | 22. 4. 2013 | 6 komentářů
Proč je tak těžké zamezit únikům peněz do daňových rájů a kolik daňové ráje stojí řádné poplatníky? Globalizace nahrává bohatým v ukrývání majetku před finančními úřady a prohlubuje tak rostoucí majetkovou nerovnost. Lze ale proti daňovým rájům účinně bojovat? A jaké jsou naopak jejich zbraně?
Články | Jiří Šedivý | 29. 10. 2004
Ekonomická teorie a praxe sociální politiky přicházejí velmi často do vzájemného konfliktu a protichůdných doporučení. Růst minimální mzdy znamená zvýšení spokojenosti zaměstnaných, ale i růst počtu nezaměstnaných.
Co se děje | Pavel Jégl | 25. 3. 2019 | 1 komentář
Zadlužení Italové se vydali ve stopách Marka Pola a upsali se byznysu s Číňany.
Komentář | Michal Kašpárek | 27. 4. 2018 | 9 komentářů
V alternativním vesmíru Unie deregulovala manipulaci se soukromými informacemi. Firmy a úřady mohou cokoliv, lidé s tím nezmůžou nic. Byli by v něm kritici GDPR šťastní?
Když se řekne | Jan Traxler | 29. 9. 2014 | 7 komentářů
Dluhopisová bublina se dál nafukuje a nikdo neví, kdy přijde „velký prásk“. Držet státní dluhopisy následujících deset let je absolutní nesmysl. A spekulovat na pokles? To je jako čurat proti větru.
Dotazník | Ondřej Tůma | 21. 5. 2014 | 3 komentáře
Dost možná poslední z našich předvolebních dotazníků přináší odpovědi Radka Johna, čestného předsedy strany Věci veřejné a jejího volebního lídra.
Dotazník | Ondřej Tůma | 17. 5. 2014
Ptáme se lídrů evropských kandidátek, co vlastně chtějí v tom Bruselu (a Štrasburku) dělat. Jako osmý odevzdal náš dotazník vyplněný šéf eurokandidátky lidovců Pavel Svoboda.
Otázka dne | František Mašek | 17. 9. 2010 | 1 komentář
Příjmy českého státního rozpočtu ze sociálního pojištění jsou podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vůbec nejvyšší ze všech členských zemí OECD. Tipněte si, kolik to je a dozvíte se více!
Měny | Jan Stuchlík | 28. 11. 2007 | 2 komentáře
Čínské zboží zaplavuje Evropu, která se nemůže bránit levnému dovozu, jemuž pomáhá i oslabující kurz čínské měny vůči euru. Evropané proto tlačí Čínu, aby pád své měny zastavila. Marně. Úlevu evropským firmám nejspíš přinese až opětovné posilování amerického dolaru.
Články | Tomáš Prouza | 23. 10. 2006 | 1 komentář
Otázka, kterou si klade spousta lidí. Posun o rok či o dva není nijak kritický, důležitý ale je dostatek času na přípravu – a ochota rozptýlit fámy, které zavádění eura provázejí.
Co se děje | Vladimír Pikora | 1. 12. 2005 | 1 komentář
Průměrná mzda letos nejspíš přesáhne 19 000 Kč. Koncem příštího roku by již měla převýšit 22 000 Kč. Platy ve veřejné sféře zaostávají za těmi v oblasti soukromé v průměru již jen o 433 Kč měsíčně. Německou úroveň mezd při troše štěstí doženeme "už" v roce 2037. To jsou jen úryvky z komentáře hlavního ekonoma Volksbank ke včera zveřejněným platovým statistikám.
Články | Tomáš Skřivánek | 20. 9. 2001
Zástupcem generálního tajemníka pražské burzy je od počátku letošního roku Jiří Opletal (36). Nenápadný muž, jehož hvězda na burze stoupá již šest let.
Komentář | Michal Kašpárek | 2. 9. 2016 | 11 komentářů
Nepoměr mezi tím, kolik toho Česko s jednotlivými zeměmi v současnosti zobchodují a jak moc naši představitelé tajtrlíkují před jejich představiteli, není sám o sobě nelogický ani nebezpečný.
Co se děje | Pavel Jégl | 24. 8. 2015
Angela Merkelová a Christine Lagardeová vyřeší problém s děravým řeckým vědrem. Neporadí si však s řeckou zadlužeností.
Když se řekne | Pavel Kohout | 27. 7. 2015 | 3 komentáře
K dědictví ekonomicky negramotné Angely Merkelové bude patřit i zničené Řecko.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 30. 5. 2014 | 3 komentáře
Mělo by se Česko snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny? Jaké jsou pro nás klady a zápory společné evropské měny? A neztratili bychom – pokud ji vůbec máme – definitivně hospodářskou suverenitu? Přečtěte si názory ekonomů Oldřicha Rejnuše a Aleše Michla, předsedy Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka a dalších osobností ze světa financí.
Sloupek | Michal Kašpárek | 16. 5. 2014 | 20 komentářů
Skutečný psychologický problém není vzpomínka na okupaci v osmdešedesátém, ale mimoňská představa, že se díky takovým bebínkům dá donekonečna vozit za polovic.
Dotazník | Ondřej Tůma | 13. 5. 2014 | 3 komentáře
Představovat někdejší buldozer české politiky by bylo nošení dříví do lesa. Tedy dnes. Jeho pád z postů premiéra a předsedy nejsilnější strany do politické bezvýznamnosti byl stejně prudký, jako jeho nečekaný nástup. Dnes je Jiří Paroubek, co do politické síly a významu, jen stínem Jiřího Paroubka před několika lety. Pomůžou mu eurovolby nastoupit cestu zpět?
Dotazník | Ondřej Tůma | 7. 5. 2014 | 19 komentářů
Představujeme kandidáty do europarlamentu. Tedy ne všechny. Tucet lídrů kandidátek, které podle nás mají šanci nebo nám přijdou zajímavé. Dnes náš dotazník vyplňuje předseda Strany svobodných občanů Petr Mach.
Analýza | Michaela Divišová | 8. 4. 2014 | 8 komentářů
Většina energetických trhů v Evropě prošla nebo prochází liberalizací. Odběratelé si tak můžou sami zvolit svého dodavatele elektřiny a plynu. Jak je na tom Česko v porovnání s Německem, Polskem, Slovenskem a Rakouskem?
Očima expertů | Ondřej Tůma | 7. 3. 2014 | 4 komentáře
Jak může vývoj událostí na Krymu ovlivnit českou ekonomiku? Zeptali jsme se státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy, politologa Michaela Romancova, ekonoma Oldřicha Rejnuše, analytika Aleše Michla a dalších osobností.
Stránka 7/27
