Evropská unie (zkratka EU) je svazek 27 evropských států. Ekonomická a politická unie specifického druhu, která má sice některé rysy jednotného státu, ale v jiných věcech zas spíš mezinárodní organizace. Vznikla v roce 1993 na základě několika starších společenství, která integrovala evropské země od 50. let – Evropského společenství uhlí a oceli (ESUO), Evropského hospodářského společenství (EHS) a Evropského společenství pro atomovou energii (Euratom). Evropská unie má své vlastní instituce, které zahrnují Evropskou komisi, Evropský parlament, Radu EU a Evropský soudní dvůr. Tyto instituce spolupracují na vytváření a provádění legislativy, která ovlivňuje širokou škálu oblast, od obchodu po životní prostředí.
Zásadním prvkem Evropské unie je jednotný trh, který umožňuje volný pohyb zboží, služeb, kapitálu a osob mezi členskými státy. V roce 1999 byla zavedena společná měna, euro, kterou nyní používá 19 z 27 členských států. Členské země mají jednotný trh a obchodní politiku, budují zahraniční vztahy a další. Také mají stanovené společné cíle a normy. Větší část členských států navíc tvoří měnovou unii a používá společnou měnu, která se jmenuje euro. V této takzvané eurozóně je dnes nadpoloviční většina států EU.
Další články na téma EU najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Články | Pavel Kohout | 4. 2. 2005
V České republice bude v první polovině 40. let připadat jeden pracující na jednu osobu starší 65 let. Státy kontinentální Evropy na tom kvůli štědrým průběžným systémům nejsou o moc lépe. Přesto najdeme evropský stát, jehož penzijní systém je téměř dokonalý, vypravme se společně na Island.
Články | Jiří Šedivý | 3. 2. 2005
Vymizí legislativní díra ve vztazích mezi majiteli bytů a jejich nájemníky? Zákon o nájemném má podobu věcného záměru a připomínkové diskuze. I nájemníkům chybí úprava řady oblastí ve vztahu k pronajímatelům, Ústavní soud totiž zároveň s cenovým výměrem 06/2002 zrušil i řadu necenových ustanovení, což působí nemalé potíže. Roztaje konečně nájemné, které přežilo celá dvě horká léta?
Články | Simona Ely Plischke | 3. 2. 2005
Než uzavřete to "správné" pojištění, věnujte pozornost nejen pojištěným rizikům, ale i rozsahu asistenčních služeb. Mnohdy jsou totiž lidé v cizině postaveni do těžko řešitelných situací a jazyková bariéra či neznalost místního právního prostředí jejich problémy často ještě prohloubí. Asistenční služba může být mnohdy nenahraditelným pomocníkem, na co všechno byste měli pamatovat, aby vám poskytla maximum?
Články | Jan Heřman | 2. 2. 2005
Ze strukturálního fondů nepřímo těží více subjektů. Zajímá vás, jak vidí prvních šest měsíců jejich existence podnikatel, tedy potenciální příjemce dotace, profesionální poradenská firma připravující projekty a financující banka? Z které strany okusují evropský koláč a s jakými problémy se potýkají?
Články | Simona Ely Plischke | 20. 1. 2005
Stále více lidí odjíždí na pár měsíců až let zakusit život v zahraničí, ať již na cesty studijní, pracovní nebo poznávací. Právě jim pojišťovny nabízejí pojištění dlouhodobých cest. Podívejme se, co vše je na našem trhu dostupné, kolik za to zaplatíme a zejména proti čemu jsme a nejsme kryti. Přinášíme komplexní přehled produktů.
Články | Jiří Šedivý | 14. 12. 2004
Poslední třetina klání východních zemí mezi sebou a v porovnání se Západem. Jsou Češi velkými dlužníky? A jak jsme na tom v porovnání majetku a dluhů v rámci regionu i v rámci EU?
Články | Jiří Šedivý | 3. 12. 2004
Utkání Východ – Západ v evropské "Bank-aréně" se ve druhé třetině stává soubojem o investiční a spořící produkty. Je logické, že východní zástupci neměli v porovnání se západní konkurencí dostatek času na trénink a přípravu, čemuž odpovídají i výsledky. Na co a jakým způsobem spoří domácnosti? O kolik prohráváme?
Články | Jiří Šedivý | 26. 11. 2004
O zániku koruny a nástupu "magického" eura jste si mohli přečíst i u nás. Jaká je aktuální situace a platí pořád ještě možnost přistoupení k eurozóně do roku 2010?
Články | Jiří Šedivý | 29. 10. 2004
Ekonomická teorie a praxe sociální politiky přicházejí velmi často do vzájemného konfliktu a protichůdných doporučení. Růst minimální mzdy znamená zvýšení spokojenosti zaměstnaných, ale i růst počtu nezaměstnaných.
Články | Simona Ely Plischke | 21. 10. 2004
Česká republika může opět sklopit uši a hanbou se propadat, Transparency International totiž zveřejnila další z Indexů vnímání korupce. Ze zemí EU25 jen tři získaly ještě horší "známku" než my. Proč jsme dopadli opět tak špatně, když návody na zlepšení jsou politikům servírovány až pod nos?
Články | Dušan Hradil | 12. 10. 2004 | 3 komentáře
Možná ano, a vůbec o tom nevíte. Nevědomky se pak můžete dostat za mříže. Padělání totiž dneska frčí, jak to papírové, tak i kovové. Chcete vědět víc? A třeba si i prohlédnout pravou falešnou minci?
Články | Kateřina Havlíčková | 12. 10. 2004
Měli jsme už mnohokrát možnost dočíst se o míře zdanění práce. Každý dnes už snad ví, že i pojistné na sociální a zdravotní pojištění je vlastně daň, ví i to (doufejme), že další daně-odvody platí zaměstnavatel. Je to ale všechno? Opravdu víme, kolik skutečně státu z vydělaných peněz odevzdáme?
Články | Kristýna Havligerová | 23. 9. 2004
Když se řekne čipová technologie, vybaví se nám pravděpodobně platební karta či mobilní telefon se SIM kartou. Použití této technologie se ovšem začíná rozšiřovat do stále více oblastí. Jak jsou čipy využívány ve světě? A co my? Držíme krok? Jaké projekty založené na čipové technologii se v tuzemsku připravují?
Články | Jiří Šedivý | 22. 9. 2004 | 1 komentář
Náklady na práci jednoho zaměstnance, to nejsou jenom jeho mzda a zákonné pojištění, ale řada dalších nezbytných výdajů. Je u nás práce drahá, nebo levná? Jaké jsou podíly nemzdových nákladů, tedy odvodů do zákonných fondů, státní kasy a dobrovolných výdajů?
Články | Kristýna Havligerová | 21. 9. 2004
Od příštího roku bude banka, která nezavede čipovou technologii, automaticky zodpovídat za problém vyplývající z platební transakce, na niž byla podána reklamace. V jaké fázi příprav bankovní domy jsou? A co vlastně přinese přechod na čipovou technologii jim a co jejich klientům?
Články | Vendula Hilkovičová | 24. 8. 2004
V Evropské unii jsme už více než čtvrt roku a o tom, jak si v ní stojíme, napoví řada srovnání ekonomických ukazatelů. Ty ale nemusí mít vždy absolutní vypovídací hodnotu. A tak je dobré zkusit jiný úhel pohledu, z kterého to může vypadat, že jsme třeba rovnostářský národ se sklony ke zpronevěře.
Články | Vendula Hilkovičová | 20. 8. 2004 | 1 komentář
Podle Úřadu pro ochranu osobních údajů činnost databáze neplatičů Solus neporušuje zákon, oznámili představitelé sdružení. Kromě jiného také sdělili, že až každý pátý klient některé z členských společností Solusu žádá o poskytnutí půjčky či úvěru s vědomím, že je nebude splácet. Kdy můžete být do databáze zařazeni vy?
Články | Simona Ely Plischke | 19. 8. 2004
Přesto, že se nám stále daří v různých výkonnostních žebříčcích dosahovat hodnot odpovídajícím "lepšímu průměru", v dynamice vylepšování mezinárodní pozice za mnohými zeměmi spíše zaostáváme. O to hůř že i za našimi přímými regionálními konkurenty. Proč se možná brzy při porovnávání životní úrovně, korupčního bujení či ekonomické svobody ocitneme za Slováky, Maďary i Poláky?
Články | Jiří Šedivý | 13. 8. 2004
Přinášíme slíbené vyjádření ČSÚ k problematice několikerých revizí národních účtů, ve kterém sami statistikové přiznávají, že některé jejich údaje jsou prozatím pro analytiky jen velmi obtížně použitelné. Přečtěte si o nezbytnosti revize kvůli srovnatelnosti všech 25 zemí EU a přípravě dalších revizí ještě pro tento rok.
Články | Jiří Šedivý | 5. 8. 2004
Harmonizace českého systému národních účtů s EU nadělala mnoho vrásek všem, kdo ke své činnosti potřebují přesné informace o vývoji makroekonomických údajů. Nestabilita dat navíc významně ztěžuje vyhodnocování konvergenčních kritérií, a tím nepřímo ohrožuje přijetí eura.
Články | Jiří Šedivý | 19. 7. 2004
Sestavování státního rozpočtu, výdajové požadavky nenasytných ministerstev a vládní slib v Bruselu připomínají naprosto neslučitelné prvky, které musí sladit ministr financí. Staví se ke svému úkolu čelem, nebo sliby plní jen o Vánocích? Je vůbec možné předložit dobrý rozpočet?
Články | Simona Ely Plischke | 8. 7. 2004
Od koaliční schůzky v Kolodějích, na které byla schválena koncepce reformy veřejných rozpočtů, uplynul více než rok. Ministerstvo financí včera vydalo zprávu o tom, jak se daří naplňovat hlavní cíle reformy. Posuďte sami, zda-li si příliš nefandí...
Články | Simona Ely Plischke | 29. 6. 2004
Přestože na mnohé zahraniční cesty již není potřeba pas, uzavřené kvalitní cestovní pojištění by s vámi hranici rozhodně překročit mělo. Podle čeho a u koho si produkt vybrat? Na co si dát pozor? Na kolik vás přijde pojistná ochrana a co zahrnuje?
Články | Martin Zika | 25. 6. 2004
Závěrečná část trilogie otázek a odpovědí o bydlení je tu. Zajímá vás, jak obtížné je získat důvěryhodné údaje, jak vypadá bytová politika v Evropě, nebo jste zatím nenašli odpověď na svůj dotaz? Pak čtěte dnešní odpovědi Martina Luxe.
Články | Martin Zika | 24. 6. 2004
Klíčovým manévrem reformy penzí má být podle představy nejmenší vládní strany, US - DEU, zavedení kombinovaného systému. To znamená, že důchody, resp. náhradový poměr, by mělo tvořit 42 % ze základního průběžného systému a zhruba 14 % z doplňkových systémů. To je oproti dnešku poměrně významná změna. Jak toho dosáhnout?
Články | Martin Zika | 23. 6. 2004
Dojde po deregulaci k poklesu tržního nájemného? Nerozdělí se v jejím důsledku města na části podle příjmu obyvatel, nevzniknou ghetta sociálně slabých? Je-li vůbec reálné deregulaci nájmů očekávat, pak v jakém rozsahu? Martin Lux odpovídá na vaše dotazy.
Články | Kristýna Havligerová | 18. 6. 2004
Pro zadávání zahraničních plateb je dobré držet se několika doporučení. Nejdůležitějším je zadávání čísla účtu ve formátu IBAN a také swiftové adresy banky.
Články | Vendula Hilkovičová | 17. 6. 2004
Při srovnání České republiky s ostatními státy Evropy jsou často uváděny údaje jako hrubý domácí produkt, cenové indexy nebo veřejný dluh. Řadě z nás toho moc neřeknou. Ale pokud vás zajímá, jestli si vyděláte víc, zaplatíte a odvedete státu míň nebo dostanete víc na dávkách než třeba Francouz nebo Estonec, pak čtěte dál.
Články | Martin Zika | 15. 6. 2004
Důvody pro existenci regulace nájemného dávno pominuly, říká Martin Lux, šéf výzkumného týmu Socioekonomie bydlení při Sociologickém ústavu AVČR. Podle něj je třeba provést deregulaci a zavést systém obecního sociálního bydlení a nového příspěvku na bydlení. Martin Lux dnes čeká na vaše otázky.
Články | David Rozumek | 15. 6. 2004
Zatímco se český kapitálový trh vzpamatovává z legislativní smršti, kterou mu připravila vláda, Brusel vydává zcela nový balíček pravidel kapitálového trhu. Při letmém pohledu na nové české předpisy je přitom každému jasné, že se zákonodárce příliš posledním vývojem v legislativě EU nezabýval.
Stránka 20/27
