Krize je stav, který představuje ohrožení nebo nepříznivou situaci. Je často následkem dramatického a nečekaného vývoje události a její dopady mohou být závažné. Může také vyvolat strach.
Krize v oblasti financí se týká zpravidla finančních problémů, nestability finančního trhu, ale i nezaměstnanosti nebo hospodářského růstu. Její příčiny mohou být různé, od zadlužení po selhání systémů.
Další články na téma krize najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Články | Stanislav Volek | 17. 5. 2002
Velká hospodářská krize, která navštívila v druhé polovině třicátých let 19. století některé evropské země i USA, byla v tomto století jednou z nejhorších. Bylo to hned několik faktorů v různých zemích, které vedly nakonec ke kolapsu.
Články | Dušan Hradil | 21. 5. 2001
Hokejoví mistři světa jsou zpátky doma. Škodovky u vlády neuspěly. Ministerstvo zahraničí (ne)šetří na zdraví svých úředníků. Další osobní data v ohrožení. Uplynulý týden prostě stál za to.
Co se děje | Petr Čermák | 10. 11. 2008
Velkým evropským bankám ve třetím čtvrtletí výrazně klesl zisk. Příčinou jsou odpisy nekvalitních cenných papírů. Do budoucna se očekává zlepšení, nicméně lepším výsledkům bude nejspíš pro změnu bránit horší stav ekonomiky.
Měny | Petr Čermák | 14. 11. 2007 | 1 komentář
Dolar už pár měsíců padá vůči euru volným pádem. Proti americké měně působí úroky, inflace, dozvuky hypoteční krize či slabší ekonomický růst. Nečeká se však, že by nyní silné euro brzy vytlačilo dolar z pozice hlavní světové měny.
Články | Petr Vykoukal | 12. 5. 2006
Myslíte si, že vytunelované banky jsou specialita České republiky 90. let 20. století? Pak jste na omylu. Taková Banka Bohemia totiž v roce 1994 zkrachovala už podruhé. Banka stejného jména totiž zbankrotovala již o sedmdesát let dříve. A nebyla tehdy jediná, bank zkrachovalo hned několik. Ale narozdíl ode dneška stát zaplatil jen menšinu vzniklých škod.
Investiční produkty | Jan Stuchlík | 14. 11. 2007
Investice do energetických firem může být z dlouhodobého hlediska dobrou volbou. Celosvětová spotřeba energie vzroste do roku 2030 o 55 procent. Novou energetickou hvězdou se stává uhlí. Jenže už v roce 2015 by mohla nastat vážná ropná krize, varuje Mezinárodní agentura pro energii.
Sloupek | Petr Fejtek | 14. 1. 2008 | 1 komentář
Akciové fondy se topí v červených číslech. Ztráty se pohybují kolem pěti procent. Důvodem je propad většiny světových trhů, který vyprovokovaly zprávy z Ameriky.
Jak na to | Monika Fundová | 16. 3. 2009 | 8 komentářů
Čím více přibývá negativních zpráv o stavu ekonomiky, tím jsou Češi náchylní k neuváženým zásahům do svých osobních financí. Stačí přitom dodržovat pár pravidel, díky nimž lze přežít i nynější krizi.
Články | Stanislav Volek | 16. 1. 2002 | 1 komentář
"Historia magistra vitae", říkávali staří latiníci. A přestože investor do podílových fondů všude čte, že: "minulé výnosy (ztráty!) nezaručují výnosy (ztráty) budoucí", nebývá na škodu se na tu minulost trochu podívat.
Analýza | Jan Stuchlík | 21. 1. 2009 | 7 komentářů
Státům vyvážejícím ropu teče do bot. Její cena se od loňského léta snížila třikrát. A navzdory omezování těžby dál klesá. Ropy je na trhu moc, odbyt vázne. Vlády ropných států přitom jen díky příjmům z ropy udržují své obyvatelstvo v poslušnosti.
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 29. 1. 2010
Peněžitá pomoc v mateřství se téměř jistě vrátí na vyšší loňskou úroveň. Nečekanou šanci mají dokonce i ženy, které od začátku ledna dostávají zhruba o pětinu nižší mateřskou, než by dostávaly vloni.
Co se děje | Věra Tůmová | 10. 8. 2010 | 2 komentáře
Pojišťovny v Česku hlásí poměrně vysoký růst počtu pojistných podvodů. Souvisí to prý i se zhoršující se finanční situací rodin. Když už neví, kde peníze vzít, zkusí oblafnout pojišťovny.
Co se děje | Luboš Palata | 2. 5. 2013 | 1 komentář
Pas zemí Evropské unie otevírá svému držiteli řadu možností. V některých zemích Unie je jeho získání jen otázkou peněz. Z hlediska rovného přístupu k právu jde nepochybně o diskriminaci, z bezpečnostního hlediska pak o těžko odhadnutelné riziko.
Články | Tomáš Holinka | 14. 9. 2001
Reakce na teroristický útok ve Spojených státech na sebe nenechala dlouho čekat. Akcie napříč celým světem začaly padat, dolar znehodnotil, naopak zlato, jako bezpečné aktivum, posílilo. Obava z vyhrocení krize, blížící se válečnému konfliktu na Blízkém východě vedla také k růstu cen ropy.
Články | Tomáš Skřivánek | 10. 12. 2001
Předvánoční party se v mnohých firmách staly pravidlem. Ne však mezi investičními společnostmi. Nemají co slavit?
Co se děje | Petr Čermák | 26. 5. 2008 | 2 komentáře
Řada vlád asijských zemí se dostala do složité situace. Musí se vypořádat s rostoucími cenami potravin, které prohlubují tamní chudobu. Ve snaze vyhnout se nepokojům zavádí opatření, která se ale časem mohou vymstít.
Články | Petr Vykoukal | 24. 3. 2006 | 1 komentář
Tak jako krev je nezbytnou tekutinou pro člověka, tak je ropa nezbytná pro většinu vyspělých ekonomik. Optimistická 60. léta vystřídal v 70. letech do té doby neznámý jev, stagflace. Spouštěcím mechanismem bylo prudké zdražení ropy. Ještě počátkem roku 1973 stál barel méně než 3 dolary, o rok později už byl na 14 dolarech. Kde se tato ropná krize vzala, co přinesla a proč se svět nepoučil?
Články | Petr Vykoukal | 10. 8. 2006 | 28 komentářů
Značku Baťa není třeba představovat, znají ji i lidé v desítkách nejrůznějších zemí světa. O vznik úspěšné firmy se zasloužilo několik členů rodiny Baťů. Nebáli se dělat věci jinak, než bylo obvyklé, a dokázali vytvořit obuvnickou velmoc.
Články | Petr Vykoukal | 25. 8. 2006 | 1 komentář
Rok 1873 začal pro burzovní spekulanty velmi příznivě. Burzy v USA, Německu, Rakousku ale třeba i v Praze utěšeně rostly. Už květnový pád vídeňské burzy ale signalizoval, že ne vše je v pořádku. Poprvé také mohli pocítit důsledky krachu na vlastní kůži naši předkové, pražské burze se totiž problémy Vídně nevyhnuly. Brzy se propadly ceny i v Berlíně a v září se zhroutily trhy v USA. Začala nejtěžší hospodářská krize jakou svět do té doby poznal. Jak k ní došlo?
Články | Kateřina Boušová | 20. 4. 2006
Proč je generální ředitel Hypoteční banky přesvědčen, že jsou hypotéky dostupné a proč není příznivcem nájemního bydlení? Jaké problémy způsobují dlouhé lhůty vyřízení vkladů do katastru nemovitosti hypotečním bankám? Budou hypoteční banky nabízet zpětnou či flexibilní hypotéku? Porostou úrokové sazby hypotečních úvěrů? Přinese nám kodex hypotečních bank něco užitečného?
Články | redakce Peníze.CZ | 14. 4. 2004
Články | Dana Chytilová | 21. 6. 2006
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 4. 12. 2007
Vyhrát před Vánocemi mp3 přehrávač iPOD nemusí být k zahození. Zvláště, když jen stačí číst články na stránkách Peníze.cz a dobře vyplnit soutěžní kvíz. Který z našich čtenářů měl v listopadu štěstí a iPOD vyhrál?
Investiční produkty | David Urbánek | 13. 9. 2007 | 2 komentáře
Rakouská nemovitostní společnost Immofinanz byla dlouhou dobu považována za perpetum mobile. Krize v nemovitostním sektoru ji ale posunula zpět na úroveň srovnatelných akciových titulů.
Akcie | Pavel Slavík | 20. 11. 2007 | 1 komentář
Pražská burza byla nadále pod tlakem. Index PX oslabil o více jak 2 procenta a zavíral na 1 793,8 bodech. Celkově se jednalo o třetí týdenní pokles v řadě.
Podílové fondy | Petr Fejtek | 22. 10. 2007
Týden se 650 miliony korun by nebyl špatný, ačkoli 440 milionů z toho si připsaly zajištěné fondy i díky speciálu privátního bankovnictví ČSOB. Ale týden skončil velmi pesimisticky, což v říjnu může vyvolávat nepěkné vzpomínky.
Články | Martin Zika | 21. 1. 2004
Britský týdeník The Economist bedlivě sleduje vývoj cen nemovitostí. Již před dvěma lety varoval, že světový nemovitostní trh je nafouknutá bublina, jejíž splasknutí bude mít vážné následky. A problémy už jsou na obzoru, hlásí list.
Články | Stanislav Volek | 16. 10. 2002
Na počátku trendů kapitálových trhů stojí vždy erudovaní profesionální investoři. Krátce před koncem trendu si jej povšimnou ve větší míře také investoři z lidu, ale to už bývá většinou příliš pozdě, aby z něj mohli významněji profitovat.
Články | Stanislav Volek | 20. 9. 2002
Po staletí sloužilo stříbro jako platební prostředek pro každodenní finanční transakce. Zatímco měděné mince byly příliš těžké, bylo zlato zase natolik vzácné, že se z něj nedaly razit mince ve velkém objemu a pro běžnou potřebu. Proto ve většině zemí převládal standard dvou kovů (bimetalismus) nebo často jen stříbrný standard.
Komentář | Tomáš Prouza | 30. 8. 2011 | 11 komentářů
Politici stvořili systém, na který nestačí. Jejich neschopnost může přivodit další vážnou krizi.
Stránka 3/7
