Minimální mzda v České republice je 18 900 korun měsíčně hrubého při pracovní době 40 hodin týdně. V hodinovém vyjádření je 112,50 Kč.
Minimální mzda je podle zákoníku práce nejnižší přípustná výše odměny za práci zaměstnance v pracovním poměru nebo při takzvané práci na dohodu.
Mzda, plat nebo odměna z dohody nesmí být nižší než minimální mzda. Do mzdy a platu se pro tento účel nezahrnuje mzda ani plat za práci přesčas, příplatek za práci ve svátek, za noční práci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci v sobotu a v neděli.
Zvyšování minimální mzdy v předchozích letech ukazuje následující tabulka:
|
Růst minimální mzdy |
||
|
od |
za měsíc |
za hodinu |
| 2/1991 | 2 000 Kč | 10,80 Kč |
| 1/1992 | 2 200 Kč | 12 Kč |
| 1/1996 | 2 500 Kč | 13,60 Kč |
| 1/1998 | 2 650 Kč | 14,80 Kč |
| 1/1999 | 3 250 Kč | 18 Kč |
| 7/1999 | 3 600 Kč | 20 Kč |
| 1/2000 | 4 000 Kč | 22,30 Kč |
| 7/2000 | 4 500 Kč | 25 Kč |
| 1/2001 | 5 000 Kč | 30 Kč |
| 1/2002 | 5 700 Kč | 33,90 Kč |
| 1/2003 | 6 200 Kč | 36,90 Kč |
| 1/2004 | 6 700 Kč | 39,60 Kč |
| 1/2005 | 7 185 Kč | 42,50 Kč |
| 1/2006 | 7 570 Kč | 44,70 Kč |
| 7/2006 | 7 955 Kč | 48,10 Kč |
| 1/2007 | 8 000 Kč | 48,10 Kč |
| 8/2013 | 8 500 Kč | 50,60 Kč |
| 1/2015 | 9 200 Kč | 55 Kč |
| 1/2016 | 9 900 Kč | 58,70 Kč |
| 1/2017 | 11 000 Kč | 66 Kč |
| 1/2018 | 12 200 Kč | 73,20 Kč |
| 1/2019 | 13 350 Kč | 79,80 Kč |
| 1/2020 | 14 600 Kč | 87,20 Kč |
| 1/2021 | 15 200 Kč | 90,50 Kč |
| 1/2022 | 16 200 Kč | 96,40 Kč |
| 1/2023 | 17 300 Kč | 103,80 Kč |
| 1/2024 | 18 900 Kč | 112,50 |
Za minimální mzdu – přinejmenším papírově – pracuje 3,6 procenta zaměstnanců, tedy zhruba 128 tisíc lidí, vyplývá z dat Informačního systému o průměrném výdělku za první pololetí 2022.
Zvýšení minimální mzdy pro nejhůře placené zaměstnance znamená, že úměrně tomu stoupnou i některé (nebo všechny) úrovně takzvané zaručené mzdy. Nejnižší úroveň zaručené mzdy nesmí být nižší než minimální mzda. Nejvyšší úroveň minimální mzdy musí být aspoň dvojnásobkem té nejnižší. V našem přehledu najdete aktuální částky zaručené mzdy pro rok 2024.
Od minimální mzdy se odvíjejí i některé další limity. Týkají se školkovného, daňového bonusu, přivýdělku uchazeče o zaměstnání v evidenci úřadu práce, zálohy na zdravotní pojištění pro osoby bez zdanitelných příjmů nebo zdanění důchodu. Podrobnosti najdete v našem přehledu.
Další články na téma minimální mzda najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: 
čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Aktuality | Jiří Hovorka | 3. 9. 2019
Ministerstvo práce pod vedením ČSSD navrhuje pro příští rok růst minimální mzdy zhruba o deset procent, tedy o 1350 korun na 14 700 korun. Po jednání s odbory to řekla ministryně práce Jana Maláčová. Platy ve veřejné správě by se podle představ sociálních demokratů měly zvednout o 5,2 procenta, informuje agentura ČTK.
Aktuality | Petr Kučera | 27. 11. 2019 | 1 komentář
O dalších 1250 korun měsíčně stoupne pro příští rok minimální mzda, celkem tedy na 14 600 korun. Podle České televize se na tom shodli zástupci koaličních stran poté, co jednání s odbory a zaměstnavatelskými svazy nevedla ke kompromisu.
Co si o tom myslíte | Petra Dlouhá | 25. 7. 2013 | 20 komentářů
Vláda nikým nezvolená.Vláda v pravém slova smyslu dosazená. Obývá Strakovu akademii a spravuje zemi. Jediným vodítkem pro naše očekávání jsou barvité životopisy jejích členů a osobnost muže, který jejich vládu (silou) nastolil: Miloše Zemana. Co od nich čekáte?
Články | Ludmila Řezníčková | 30. 6. 2006
Od 1. 7. vzroste minimální mzda a životní minimum, nezaměstnaní si budou moci souběžně s evidencí na úřadě práce vydělat více. Všem zaměstnaným ale zároveň vzrostou odvody na zdravotní pojištění a podnikatelům navíc i minimální daň. Co dalšího červenec přináší?
Články | Miroslav Škaloud, Kateřina Havlíčková | 7. 1. 2004
Jak zásahnou vládní úředníci do života živnostníků? Dá se očekávat více pracujících načerno či méně prostoru pro investování. Co dál?
Očima expertů | Ondřej Tůma | 11. 10. 2013 | 22 komentářů
Politici se před volbami předhání s návrhy, jak naložit s minimální mzdou. Jeden by ji zvýšil na deset tisíc, druhý dokonce na dvanáct, další by ji naopak nejradši zrušil. Tolik politici. Jak se ale na problematiku minimální mzdy dívají ekonomové, analytici, zástupci odborů a podniků či bývalý ministr práce a sociálních věcí?
Aktuálně.cz | Alice Stejskalová, Markéta Šrajbrová | 11. 9. 2016 | 12 komentářů
Pod heslem Konec levné práce se v týdnu znovu sešli odboráři na „manifestačním mítinku“. Podle odborářského šéfa Josefa Středuly je růst reálných mezd nezbytný pro lepší výkonnost naší ekonomiky.
Co si o tom myslíte | Petra Dlouhá | 18. 9. 2014 | 8 komentářů
Kurzarbeit po česku. Jako lék proti růstu nezaměstnanosti v čase hospodářské krize se u nás začal chystat už v roce 2010. S velkou pompou. Výsledek? Naprosto pohořel. Teď, tváří v tvář hrozbě ekonomických dopadů ruských sankcí, se kurzarbeit znovu dostává do kurzu. Dostane nová pravidla, aby firmy v krizi na dotace dosáhly snáz. Dobře, nebo špatně – co si o tom myslíte?
Články | Ludmila Řezníčková | 7. 11. 2006
Od ledna se po více než 40 letech mění zákoník práce. Zavádí pojem konto pracovní doby, nově upravuje odměňování zaměstnanců a stanoví výši minimální mzdy. Jinak také definuje, co je pracovní doba a co do ní patří, nepřímo tak mění zaměstnancův plat i nárok na dovolenou. Co a jak se mění?
Články | Ludmila Řezníčková | 7. 1. 2005
Od nového roku si zaměstnanci pracující za minimální mzdu opět finančně polepší, letos o 7,2 %. Tato změna, která se přímo dotýká přibližně 2 % zaměstnanců, ovšem nepřímo ovlivňuje nás všechny. Podívejme se, co všechno se mění a jaký vliv má růst minimální mzdy na ekonomiku země.
Aktuálně.cz | Tereza Mynářová | 4. 1. 2015 | 24 komentářů
Česká vláda výrazně zvyšuje minimální mzdu. Zatímco ekonomové oslovení on-line deníkem Aktuálně.cz to spíše vítají, zástupci zaměstnavatelů jsou proti.
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 21. 7. 2013 | 16 komentářů
Minimální mzda od srpna stoupne o 500 korun na 8500 korun měsíčně. Základní hodinová sazba vzroste z dosavadních 48,10 na 50,60 koruny.
Co se děje | Petra Dlouhá | 26. 6. 2013 | 12 komentářů
Ministryně v demisi Ludmila Müllerová se dohodla s odbory i zástupci zaměstnavatelů na zvýšení minimální mzdy. Návrh předložila vládě. Proti je dnes už bývalý premiér Nečas i Miroslav Kalousek. Jenže pro je prezident, který drží triumfy – včera jmenoval předsedou nové úřednické vlády exministra financí Jiřího Rusnoka. A ta ke zvýšení minimální mzdy nepotřebuje souhlas parlamentu.
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 11. 12. 2011 | 2 komentáře
Vláda schválila zvýšení částek životního a existenčního minima o devět procent tak, jak to navrhl ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek z TOP 09.
Aktuálně.cz | Petr Kučera | 23. 10. 2011 | 4 komentáře
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje zvýšení částek životního a existenčního minima o devět procent, tedy téměř o desetinu. Valorizace dosavadních hodnot má od 1. ledna 2012 reagovat zejména na zvýšení daně z přidané hodnoty a další očekávaný růst životních nákladů v České republice.
Články | Jan Heřman | 5. 12. 2001 | 1 komentář
Vláda vyrukovala do boje s nezaměstnaností s další zbraní. Zvýšila minimální mzdu. Podrobnější analýza však ukazuje, že ostří této zbraně je poněkud tupé. Při současné výši státní sociální podpory a životního minima plat 5 700 korun hrubého téměř nikoho pracovat nepřiměje.
Když se řekne | Petr Kučera | 3. 8. 2010 | 20 komentářů
Nový ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek mimo jiné chce, aby úřady důsledněji kontrolovaly nejen dodržování minimální mzdy, ale také takzvaných minimálních tarifů pro jednotlivé skupiny prací. Povědomí o nich je totiž malé jak mezi zaměstnanci, tak mezi zaměstntavateli.
Publicistika | Ondřej Tůma | 12. 9. 2016 | 6 komentářů
Odbory a podnikatelské organizace se přou o to, kdo poškozuje českou ekonomiku a jak nastavit podmínky na pracovním trhu, aby Česko nebylo „montovna“.
Komentář | Lukáš Kovanda | 16. 12. 2013 | 14 komentářů
V Česku se rodí budoucí koaliční dohoda. Už na první pohled v ní i v ekonomické části vidíme ledacos, co se bude určitě líbit. Ovšem jestli se to bude líbit také ekonomice, to je věc jiná.
Aktuálně.cz | Karel Toman | 26. 6. 2011 | 10 komentářů
Novela zákona o zaměstnanosti má vážné chyby. Shodly se na tom Akční spolek nezaměstnaných (ASN) a Evropský institut pro veřejné otázky (EIVO).
Co se děje | Luboš Palata | 2. 5. 2011 | 14 komentářů
Skoro by se chtělo napsat: Díky za sedm dlouhých let. Německá a rakouská stopka zaměstnávání lidí z nových členských zemí totiž udržela kvalitní pracovní sílu v Česku. A dnes, když se životní úroveň Čechů té rakouské a německé o dost přiblížila, najde jen málo lidí důvod stěhovat se za prací do Německa.
Články | Ludmila Řezníčková | 10. 1. 2007
Také v tomto roce stát přilepšil některým skupinám obyvatel. Od ledna se, byť ne příliš výrazně, zvýšila minimální mzda. Ta už ovšem není po každého stejná, byl totiž zaveden institut tzv. zaručené mzdy. Na více peněz si přijdou i důchodci. Na druhou stranu někteří kvůli vyšší minimální mzdě zaplatí více na zdravotním pojištění. Co a o kolik se tedy mění?
Analýza | Tereza Mynářová | 14. 11. 2016 | 2 komentáře
Od roku 2011 se v celé České republice medián hrubé měsíční mzdy zvýšil o téměř osm procent. V některých oborech byl ale růst několikanásobně vyšší. Polepšili si hlavně špatně placení zaměstnanci, kterým pomohlo zvyšování minimální mzdy, a manažeři. Zároveň je růst výdělků patrný i v technických profesích.
Články | Kateřina Havlíčková | 19. 9. 2005
Minimální mzda, minimální daň a minimální odvody na pojistné jsou pro každého liberála zavrženíhodné. Jsou ale jednoznačně negativním prvkem? Český trh práce je bezpochyby nutné uvolnit, říká autorka článku, otázka však zní, jak to udělat. Jaký význam, účinnost a dopady podle ní mají tato tři "minima"? A jak je smysluplně upravit?
Články | Jiří G. Hošek | 31. 10. 2006
Lze vůbec nějakým významnějším způsobem snížit v Česku nezaměstnanost? Víme, kolik lidí práci skutečně hledá a chce? Chce politická garnitura snižovat nezaměstnanost, nebo vykazovat zbytečnou činnost jako předvolební rétoriku?
Články | Václav Rybáček | 22. 6. 2006
Nezaměstnanost v ČR klesá. Ministerstvo práce a sociálních věcí to připisuje především samo sobě, tedy aktivitám svých úředníků. Co ale skutečně snižování nezaměstnanosti způsobuje? A proč se dá její současná míra označit jako obvyklá, při dané míře regulace?
Články | Jiří Tuvora | 20. 2. 2002
O krizi v Argentině toho bylo napsáno mnoho, ale málokterý článek se věnuje příčinám obdobných krizí. Je jich několik a podle mého názoru jsou následující faktory podstatné.
Dotazník | Ondřej Tůma | 14. 5. 2014 | 8 komentářů
Do evropských voleb vytáhl Andrej Babiš vysokou kartu. Pavel Telička je, nadneseně řečeno, muž, který nás připojil. Byl šéfem vyjednávacího týmu, který za Česko vedl přístupové rozhovory s Evropskou unií. A tím jeho evropské zkušenosti nekončí. Proč chce „zpátky do Evropy“?
Články | Kateřina Havlíčková | 6. 1. 2005
Také na osoby samostatně výdělečně činné coby poplatníky s dětmi naši zákonodárci mysleli, připravili pro ně ovšem několik odlišností (všechno lze propočítat na naší kalkulačce). Další důležité úpravy se dotkly vyměřovacího základu pro výpočet pojistného, odpisů a v některých případech i osvobození od daně.
Články | František Marek | 29. 10. 2003
Vysoká cena práce v ČR je překážkou pro zaměstnávání lidí. Podnikatel má sice možnosti jak dát někomu práci tak, aby pro něj realizace zakázky neztratila smysl. Ne všechny, byť využívané, jsou ovšem legální.
Stránka 1/4
Předchozí
Následující
