Pod pojmem nezaopatřené dítě se rozumí dítě do skončení povinné školní docházky. A i potom, nejdéle však do 26. roku věku, jestliže:
Soustavnou přípravou na budoucí povolání se myslí studium na středních, vyšších odborných či vysokých školách nebo příprava ve speciálních výcvikových střediscích pro osoby se změněnou pracovní schopností. Soustavnou přípravou na budoucí povolání ale není studium, při kterém člověk pracuje tak, že musí platit nemocenské pojištění, má nárok na hmotné zabezpečení uchazeče o zaměstnání nebo při kterém je příslušníkem armády či v jiném služebním poměru.
Za nezaopatřené dítě je člověk považovaný taky v případě, že už dokončil povinnou školní docházku, ještě mu nebylo osmnáct, je vedený v evidenci úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání a nemá nárok na podporu v nezaměstnanosti nebo podporu při rekvalifikaci.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Články | Kateřina Havlíčková | 18. 1. 2006 | 2 komentáře
Jakkoli je rozdělení příjmu na polovinu pro účely zdanění optimální, nemusí to být pro rodinu vždy výhodné. Tento paradox je způsoben nastavením podmínek pro přiznávání sociálních dávek. Vysvětlíme, jak je to možné, a pomocí naší speciální kalkulačky spočítáme, jestli je společné zdanění, s ohledem na přídavek na dítě, vhodné právě pro vás.
Články | Kateřina Havlíčková | 4. 1. 2006
Významnými novinkami, které můžeme využít při účtování za rok 2005, jsou daňové zvýhodnění a společné zdanění manželů. Poradíme, zda se vám tyto instrumenty vyplatí a jak je co nejlépe využít. A nezapomeňte, že se blíží termín pro podání žádosti o roční zúčtování daně, pokud o něj chcete požádat svého zaměstnavatele.
Články | Ludmila Řezníčková | 29. 4. 2005
Novela zákona o státní sociální podpoře připravila lidi s doplňkovými příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (například důchodce či ženy na mateřské) o potřebné sociální dávky. Po půl roce jim nárok zase vrací. Co se mění a co musíte udělat, abyste dávku získali?
Články | Kateřina Havlíčková | 24. 1. 2005
Aby byl vyměřovací základ na sociální a zdravotní pojištění pro zaměstnance a OSVČ stejný, musel by být pro OSVČ počítán jako zhruba 74 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Letos je to ovšem 45 %, v příštím roce pak 50 %. Jsou ale současné sazby pro podnikatele skutečně výhoda? A jaké nespravedlnosti systém přináší?
Články | Vendula Hilkovičová | 3. 9. 2004
Každý měsíc se nám naše mzda či plat sníží nejen o daň z příjmů, ale i o zdravotní a sociální pojištění. Víte však, kdo musí tato pojištění platit, jak se vypočítá jejich výše a o jak velkou část mzdy vlastně pravidelně přicházíme? Jestli ne, čtěte dál.
Články | Richard Hindls, Stanislava Hronová | 18. 3. 2004
Naše zdanění je progresivní. Ovšem progresivní z hlediska času, ani ne tak z hlediska výše platu. Čím déle vyděláváme v podstatě průměrně totéž, tím více a více platíme.
Články | Ludmila Řezníčková | 12. 3. 2004
Sociální příplatek je další dávkou státní sociální podpory. Máte na něj nárok? Kolik peněz můžete dostat? A jak o dávku požádat?
Články | Ludmila Řezníčková | 5. 3. 2004
Napjatý rodinný rozpočet mohou vylepšit přídavky na děti. Máte na ně nárok? Jak o ně požádat? A kolik peněz vám vlastně náleží?
Články | Ludmila Řezníčková | 13. 2. 2004
Představíme si tři dávky sociální podpory, které nám mají pomoci ve chvíli, kdy nás postihnou finančně náročné události. Kdy máme nárok na porodné, pohřebné a zaopatřovací příspěvek, kolik můžete dostat a jak dávky získat?
Články | Martin Pawinger | 25. 3. 2002 | 2 komentáře
K formální změně trvalého bydliště se studenti uchylují zpravidla ve snaze získat nějaké naturální výhody, například kolej. Stejným způsobem však lze získat i několik tisíc korun měsíčně v hotovosti.
Články | Dana Zwiebová | 10. 1. 2001 | 1 komentář
Čím více se blíží termín podání daňového přiznání, tím více se začínáme zajímat o to, jak odvést do státní pokladny ze svých příjmů co možná nejmenší část. Nemalé daňové úspory nabízí také řada finančních produktů.
Stránka 3/3
