Roční zúčtování daně

Zaměstnanec může vždy do 15. února požádat zaměstnavatele o roční zúčtování daní za předchozí kalendářní rok. Žádá prostřednictvím posledního zaměstnavatele v loňském roce – většinou tedy toho současného, jestli mezitím nezměnil práci.

Je to dobrovolná možnost, ne povinnost. Jde vlastně o obdobu daňového přiznání, kdy za zaměstance všechno vyřeší zaměstnavatel. Podmínkou je, že zaměstnanec včas dodá potřebné podklady – typicky potvrzení z banky, penzijní společnosti, pojišťovny, ze školky a podobně. 

Nehrozí, že by zaměstnanec po takovém zúčtování za loňský rok musel doplácet daň. V horším případě se pro něj nic nezmění. V lepším případě dostane zpátky část daní, které mu zaměstnavatel loni průběžně strhával.

Daňový přeplatek pak má zaměstnanec dostat nejpozději ve mzdě za březen, tedy vyplácené v průběhu dubna. Těšit se na něj může, když má nárok na některou z daňových výhod, která se uplatňuje až zpětně za celý rok. Nebo když některou z průběžně čerpaných měsíčních slev nevyužil po všechny měsíce, kdy mohl. 

O provedení ročního zúčtování daně může žádat ten, když měl v předchozím roce pouze příjmy ze zaměstnání (případné ostatní příjmy za rok 2023 nepřesáhly 20 000 Kč), a to:

• buď pouze od jednoho zaměstnavatele,
• nebo od více zaměstnavatelů, ale postupně za sebou (ne současně ve stejném měsíci).

Základem je, že pracovník podepsal „prohlášení poplatníka“ – takzvaný růžový formulář.

Roční zúčtování nelze využít, pokud měl zaměstnanec:

• i jiné příjmy vyšší než 20 000 Kč (za rok 2023) – typicky z podnikání, pronájmu, prodeje akcií a další (do limitu se však nepočítají příjmy zdaněné srážkovou daní),
• měl loni příjmy od více zaměstnavatelů současně ve stejném měsíci (ne postupně za sebou), přičemž aspoň dva z nich odváděli zálohovou (ne srážkovou) daň,
• loni předčasně zrušil penzijní připojištění (doplňkové penzijní spoření) nebo životní pojištění, pokud v předchozích letech využil příslušnou daňovou výhodu,
• patří mezi další, méně časté výjimky (příjmy i ze zahraničí, někteří cizinci...).

Kdo nemůže využít roční zúčtování daně prostřednictvím zaměstnavatele, může o daňový přeplatek požádat v daňovém přiznání. V mnoha případech je podání přiznání přímo povinností, jak podrobně píšeme v samostatném přehledu.

Na daních jako zaměstnanec zaplatíte zbytečně víc peněz, když neuplatníte takzvané odpočty od základu daně neboli odčitatelné položky. Ty se totiž uplatňují vždycky za celý rok zpětně, takže dřív nebyla příležitost je využít. Co je ve hře?

• spoření na důchod
• životní pojištění
• hypotéka a úvěr ze stavebního spoření
• dary včetně darování krve
• příspěvky odborům
• zvyšování kvalifikace

Druhou skupinou pak jsou daňové slevy. Většinu z nich jste nejspíš čerpali průběžně v měsíční výplatě – určitě základní slevu na poplatníka, případně i slevu na dítě, na studenta... Opravdu jste je ale využili za všechny měsíce, kdy jste mohli? A dvě slevy lze uplatnit až za celý rok: školkovné a slevu na manžela či manželku. Tady je kompletní seznam:

• základní sleva na poplatníka
• daňové zvýhodnění na dítě, případně i daňový bonus
• školkovné
• sleva na vyživovanou manželku (manžela)
• sleva na studenta
• sleva pro zdravotně postižené

 

Podrobné přehledy:

• Řekněte si o daňový přeplatek. Co všechno přinést účetním v práci
• Jak si snížit daně. Velký přehled odpočtů a slev
• Kdo musí podat daňové přiznání