Tuhle práci už Češi nechtějí. Firmy hledají 300 tisíc lidí
Když se řekne | Jana Divinová | 29. 11. 2022
![Tuhle práci už Češi nechtějí. Firmy hledají 300 tisíc lidí](https://js.pencdn.cz/acimage/w180/438142.jpg)
Už od května 2018 je volných míst víc než uchazečů o práci. O jaké pozice jde a proč se je nedaří obsadit?
Zaměstnanost je ekonomický ukazatel. Vyjadřuje podíl osob, které jsou v určitém věku schopny pracovat. Do tohoto ukazatele patří osoby, které zaměstnání mají. Opakem zaměstnanosti je nezaměstnanost.
Ukazatel zaměstnanosti se používá zejména k měření úrovně zaměstnanosti v ekonomice a je důležitým faktorem při hodnocení hospodářského zdraví.
Zaměstnanost je možné vyjádřit podle různých ukazatelů. Je to například podle počtu lidí v určitém období nebo na stanoveném území, účast na pracovním trhu nebo lze její pomocí vyjádřit míru nezaměstnanosti.
Zaměstnanost má vliv na mnoho aspektů, jako je životní úroveň obyvatel, makroekonomická stabilita, spotřeba, daně a má vliv také na sociální zabezpečení. Je třeba úroveň zaměstnanosti sledovat a analyzovat, aby bylo možné lépe porozumět situaci na pracovním trhu.
Další články na téma zaměstnanost najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Když se řekne | Jana Divinová | 29. 11. 2022
Už od května 2018 je volných míst víc než uchazečů o práci. O jaké pozice jde a proč se je nedaří obsadit?
Články | Jiří Šedivý | 5. 3. 2004
Jak by na tom v důsledku demografického vývoje byla Česká republika za 50 let, kdyby zůstaly parametry hospodářské politiky nezměněné? Ukazuje se, že její veřejné finance by byly neudržitelné.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 7. 5. 2015 | 15 komentářů
V některých jižních zemích Evropské unie je nezaměstnanost mladých lidí až padesátiprocentní. U nás čísla zdaleka tak strašidelná nejsou. Přesto se často žehrá na to, že absolventi škol nejsou připraveni pro úspěch na trhu práce. Jak to tedy je?
Jak na to | Petra Dlouhá | 22. 5. 2012 | 26 komentářů
Sezóna přijímacích zkoušek je v plném proudu. Čeští maturanti tradičně pořádají hony na humanitní obory. Mnozí rodiče se děsí, že jejich děti budou jako „humanitní vzdělanci“ živořit. Jaká je realita?
Články | Tomáš Janča | 30. 1. 2001
V poslední době se může zdát, že investor, který nesleduje kumpány z Fedu, jako by nebyl. Proto stojí za připomenutí, co to ten Fed vlastně je, jak funguje a co dělá tak velkého, že se o něm píše po celém světě.
Očima expertů | Gabriel Pleska, Ondřej Tůma | 2. 10. 2020 | 5 komentářů
Když pro vás zaměstnavatel nebude mít práci, zařídíme, aby vás nevyhodil. Budete do práce chodit na chvilku a za ty dny, kdy zůstanete doma, vám dáme 70 procent mzdy, říká vláda. Poslanci proberou pravidla kurzarbeitu příští týden. Odborníci by ještě rádi viděli řadu změn.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 23. 1. 2016 | 26 komentářů
Proč nám ve mzdách kromě Západu uniká i sousední Slovensko? Jak chtějí odbory skoncovat s levnou prací v Česku? A co přinese čtvrtá průmyslová revoluce? Čtěte si exkluzivní rozhovor s předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů Josefem Středulou.
Polemika | Lukáš Kovanda | 9. 4. 2015 | 16 komentářů
Měnová intervence České národní banky má nezpochybnitelné přínosy. Ty ale nevyvažují dlouhodobé náklady na ni.
Aktuality | Jana Divinová | 19. 10. 2022
Školy mají přizpůsovat výuku prognózám vývoje na trhu práce a pracovníky si mají vychovávat i firmy, shodli se dnes zástupci ministerstva práce a Svazu průmyslu. Stačit to prý ale stejně nebude. Aby trh práce uspokojil poptávku zaměstnavatelů, musí přijít lidi ze zahraničí.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 15. 9. 2017 | 10 komentářů
Už jste to slyšeli? Je tu revoluce, převrat, zachraň se kdo můžeš. Nebo se k té revoluci přidej, třeba na tom vyděláš. Ovšem – před čím se to máme schovávat? K čemu přidat a jak? Co je to čtvrtá průmyslová revoluce, kterou se kdekdo ohání? Je vůbec? Otázky, otázky, otázky. Mají experti odpovědi, odpovědi, odpovědi?
Analýza | Tereza Mynářová | 19. 4. 2017 | 2 komentáře
Zájem o řemeslo klesá a řezníků či truhlářů v Česku ubývá, firmy přitom hledají prakticky stejný počet zaměstnanců jako před krizí. Zároveň ale statistiky ukazují, že uchazečů o tyto pozice je stále víc než neobsazených míst. Navíc nejde o obory, kde by firmy pálil nedostatek lidí nejvíc.
Články | Ludmila Řezníčková | 16. 1. 2007
Nová definice pracovní doby, bližší specifikace pojmu pracovní pohotovost. Zvyšuje se rozsah pracovní doby, která může být vykonávána v rámci dohody o provedení práce. Dochází ke sjednocení výpovědní doby, zvyšuje se odstupné. Co pro nás budou znamenat změny, které přináší nový zákoník práce?
Rozhovor | Ondřej Tůma | 22. 7. 2017 | 23 komentářů
„Najednou tu bude dost lidí bez práce. Velkou část z nich budou tvořit bílé límečky a úředníci z kanceláří. Společnost by se měla intenzivně zabývat otázkou, jak se tahle masa lidí uplatní,“ říká prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu a viceprezidentka Hospodářské komory Marta Nováková.
Články | Martin Zika | 7. 7. 2003
Zajímá vás, kolik přijíždí do České republiky turistů? Odkud nejčastěji jsou, kolik peněz tu utratí a jak významný je vlastně zahraniční cestovní ruch pro českou ekonomiku? Možná vás překvapí, že v českém hospodářství hraje velmi významnou roli.
Rozhovor | Ondřej Tůma | 9. 1. 2016 | 27 komentářů
Při tradičním novoročním běžeckém rozhovoru jsme si s ekonomem a poradcem ministra financí Alešem Michlem povídali o letošních vyhlídkách české ekonomiky a také o tom, jak a kde na finančních trzích hledat stabilitu.
Očima expertů | Ondřej Tůma | 21. 8. 2015 | 5 komentářů
Česká ekonomika v letošním roce roste. Dokonce prý nejrychleji v celé Evropě. Máme se radovat? A přinesou dobré hospodářské výsledky lepší mzdy? Ptáme se Vladimíra Dlouhého, Pavla Kohouta, Aleše Michla a dalších osobností.
Analýza | Martin Lobotka | 12. 8. 2015 | 4 komentáře
Všeobecně se očekávalo, že se na přelomu července a srpna, po zasedání šéfů americké centrální banky, bude jasnější, co bude s americkými úrokovými sazbami. Jestli konečně po letech půjdou nahoru. Jenže z prohlášení Fedu trhy nejsou moudřejší.
Články | Vendula Hilkovičová | 9. 6. 2004
Nový zákon o zaměstnanosti čeká už jen na podpis prezidenta, podívejme se tedy, co pro nás zákonodárci připravili. Pomohou nové úpravy snížit míru nezaměstnanosti?
Když se řekne | Vlad Ender | 25. 6. 2015 | 37 komentářů
Se slabší korunou vás možná nová televize vyjde na jedenáct místo desíti tisíc. Přináší ale vyšší pravděpodobnost, že na ni budete mít z čeho šetřit.
Články | Jiří Tuvora | 21. 11. 2001
Mezi deseti "posvěcenými" zeměmi pro vstup do EU v roce 2004 jsou Kypr, Maďarsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Malta. Co toto roční hodnocení Bruselu přináší jednotlivým zemím? Jsou na jedné lodi nebo mezi sebou soupeří?
Články | Simona Ely Plischke | 24. 1. 2006
Průměrná mzda letos asi překoná 20 000 Kč. Díky silné koruně si budeme moci v zahraničí více vyhodit z kopýtka. Kolik za rok zaplatíme za euro či dolar? Co zdraží a co budeme nakupovat levněji? Schodek rozpočtů opět vzroste, nezaměstnanost klesne jen mírně. Jak s korunou zamává investice Hyundai? Co přední ekonomové očekávají od letošního vývoje českého hospodářství?
Články | František Marek | 29. 10. 2003
Vysoká cena práce v ČR je překážkou pro zaměstnávání lidí. Podnikatel má sice možnosti jak dát někomu práci tak, aby pro něj realizace zakázky neztratila smysl. Ne všechny, byť využívané, jsou ovšem legální.
Co se děje | Jan Pekař | 3. 7. 2008 | 1 komentář
Z půl druhého procenta na čisté mzdě nikdo nezbohatne, státní rozpočet nezchudne a koalice splní předvolební sliby. Místo neúčinného snižování daní z příjmu vláda proto navrhuje snížit odvody zaměstnanců na sociální pojištění.
Články | Tomáš Hampl | 17. 4. 2001
Kdo si stěžoval, že až dosud jsme politiku ignorovali, si nyní užije. V jedné řadě dnes defilují rozdavačný Špidla, odcházející Mertlík a přicházející Rusnok, zapomnětlivý Grégr, falešný ministerský inženýr Braha, nezvolený Mickey Mouse... a zatčený Železný. Že posledně jmenovaný nemá s politikou nic společného? Máte vlastně pravdu - už nemá.
Polemika | Michal Kašpárek | 27. 1. 2012 | 9 komentářů
Autor žalozpěvu o maďarském úpadku by měl být za byrokracii a vysoké daně rád. Nebýt jich, neměl by se na co vymlouvat – a na svém vybájeném byznysu by pravděpodobně prodělal byt i kalhoty.
Články | Tomáš Janča | 21. 2. 2001
Druhým dílem pokračuje analýza ekonomické svobody České republiky. Vězte, že ani v ní vás autor svým hodnocením ekonomické svobody v zemi příliš nepotěší.
Rozhovor | Lukáš Kovanda | 7. 1. 2012 | 1 komentář
John Nash, génius a laureát Nobelovy ceny za ekonomii, podle jehož životních osudů byl natočen oscarový snímek Čistá duše, říká: „Kdybych smýšlel normálně, na nic bych nepřišel. Einstein také nebyl normální. Newton byl těžký neurotik.“
Analýza | Jan Pekař | 9. 7. 2008 | 17 komentářů
Posilující koruna a vysoká inflace si začínají vybírat svou daň. Poptávka po dražším tuzemském zboží v zahraničí začíná klesat. Upadá i zájem Čechů o zahraniční výrobky. Výsledek: květen byl letos nejslabší co do objemu zahraničního obchodu.
Co se děje | Jan Pekař | 31. 1. 2008
Důvěra podnikatelů i spotřebitelů v budoucí ekonomický vývoj Česka se v lednu zlepšila. Původní přehnané obavy ze zdražování a dalších změn se tak zatím dle souhrnného indikátoru důvěry, který měsíčně sestavuje Český statistický úřad, nepotvrdily.
Články | Emil Dočkal | 31. 1. 2002
Na první pohled všední poznámka ministra financí při diskusi o státním rozpočtu ke stavebnímu spoření - to když si stěžoval na státní podporu, která ubírá stále víc a víc z rozpočtu - uvolnila, každoročně se opakující, lavinu diskusí o tom, jak moc či jak málo stát ztrácí, podporuje-li stavební spoření.
Stránka 1/2
Předchozí
Následující