Živnostenská banka – v běžné řeči často Živnobanka – , byla nejstarší českou bankou. Živnostenská banka byla roku 1868 založena s účelem financování malých a středních českých podniků. Byla první bankou, která byla plně financována českým kapitálem. Za první republiky se přeorientovala z podpory drobného živnostnictva zejména na služby pro velké průmyslové společnosti, byla tehdy zdaleka nejvýznamnějším bankovním ústavem v zemi a expandovala do Evropy.
Hlavní sídlo měla v té době v novorenesančním paláci v ulici Na Příkopě. Nechala si ho postavit v roce 1900, ale jen o několik desítek let později ho nechala zbořit, aby na tomtéž místě – a na místě sousedních hotelů Modrá hvězda a Černý kůň – nechala vystavět novou budovu: v ní má dneska sídlo Česká národní banka. O výstavbu se zasloužil zejména dlouholetý ředitel banky a jedna z nejvýznamnějších postav meziválečného finančnictví Jaroslav Preiss.
Za druhé světové války Živnostenská banka jako jediná banka v Česku nepřešla pod přímou německou správu. V roce 1945 pak byla znárodněna a později byla přičleněna pod nově vzniklou centrální banku, která se v té době jmenovala Státní banka československá. Experti Živnostenské banky (a její londýnská pobočka) byli využíváni zejména pro účely mezinárodního obchodu.
V roce 1992 se Živnostenská banka stala první privatizovanou bankou v Československu. V roce 2002 koupila Živnobanku italská skupina UniCredit, která ji v roce 2007 sloučila s HVB Bank ČR a přejmenovala na UniCredit Bank.
Seřadit podle: 
čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Články | Petr Vykoukal | 9. 1. 2001
"Placení kartou je zdarma", řekla mi úřednice na přepážce banky, když jsem si zřizoval svůj nový účet. Celý další měsíc jsem v obchodech platil kartou, vždyť je to přece zadarmo. Moje nadšení však vydrželo pouze do prvního výpisu z účtu. Každá transakce stála pět korun. Ne za to, že jsem platil kartou, ale za položky na výpise.
Články | Jiří Šedivý | 29. 3. 2004
Rodina neúčelových, tzv. amerických, hypoték se na našem trhu rozrůstá, po Raiffeisenbank představila svou nabídku i Živnobanka. Jaký je výsledek porovnání obou produktů? Má vůbec smysl již v tuto chvíli jeden z nich využít, nebo se ještě vyplatí počkat?
Články | Dušan Hradil | 7. 5. 2003
Pád Union banky se pomalu dostává do finiše. Alespoň z pohledu jejích klientů, kteří se za několik dní dostanou k části svých peněz. Boj o to, kdo bude vyplácení pojištěných vkladů provádět, vyhrála GE Capital bank. Čeká jí přes sto tisíc zákazníků a výdaje okolo deseti milionů. Podívejme se, jak to hodlá zvládnout.
Články | Petr Vykoukal | 21. 2. 2001 | 3 komentáře
Úhrady do zahraničí mají zajímavou vlastnost, nikdo vám dopředu neřekne, kolik vás bude stát. Především u malých transakcí tak můžete zaplatit až deset procent ze zasílané částky.
Články | Petr Vykoukal | 11. 1. 2001
Ještě před rokem platilo rčení "všichni tam musíme" i o pobočkách bank, dnes se díky rostoucí nabídce služeb elektronického bankovnictví stává osobní návštěva banky spíše zbytečnou ztrátou času. Před dvanácti měsíci nabízela většina bank pouze zjištění zůstatku po telefonu a homebanking, dnes je v nabíce každé z nich alespoň jedna možnost přímé komunikace, kterou využívá každý desátý klient.
Články | Tomáš Skřivánek | 8. 1. 2001
Konečně, po více než čtyřech měsících komentování situace v tuzemských podílových fondech, vykázaly objekty naší přízně poprvé ve sloupci čistých prodejů plus. Ano, čtete správně, v prvním lednovém týdnu převýšily nákupy podílových listů odkupy. Uvidíme, zda se lidová pranostika "Jak na nový rok, tak po celý rok" v případě fondů vyplní.
Články | Tomáš Prouza | 5. 2. 2001
Zatímco loňské druhé pololetí bylo ve znamení červených a ještě červenějších čísel (takže některé společnosti pomalu začaly vidět rudě), první měsíc nového tisíciletí je zcela jiný. Většina čísel je správně černých, dokončují se reklamní plány a připravují se nové produkty.
Stránka 2/2
