Životní úroveň může být životní úroveň jednotlivce nebo třeba životní úroveň rodiny, ale když o ní mluví ekonomové a sociologové, většinou mají na mysli životní úroveň společnosti nebo její nějak ohraničené a vymezené – sociálně a/nebo geograficky – části. Například životní úroveň obyvatel České republiky, životní úroveň hispánských přistěhovalců ve Spojených státech a tak podobně.
Životní úroveň má různé definice, vyvozuje se z ukazatelů ekonomických, sociálních, ale i politických nebo ekologických. Započítává se ekonomická úspěšnost, spotřeba energie, výše výdělků a cena zboží, politická svoboda a úroveň bezpečí, dostupnost dopravy a služeb, úroveň školství nebo čistota životního prostředí. Různé přístupy přitom dávají důraz na různé ukazatele. Ekonomové nejraději porovnávají výdělky (očištěné o vlivy inflace) s cenami a dostupností zboží, jiní vědci dávají přednost jiným kategoriím nebo problamtický pojhem životní úroveň raději úplně opuštějí a nahrazují podobně obtížně definovatelnými pojmy, jako je třeba kvalita života.
Další články na téma životní úroveň najdete na Finmag.cz.
Seřadit podle: 
čtenosti |
chronologicky |
hodnocení
Aktuality | Jiří Hovorka | 13. 12. 2021 | 5 komentářů
Nejkvalitnější život v České republice mají lidé v Říčanech u Prahy. Ukazují to výsledky třetího ročníku Indexu kvality života. Ten sestavuje společnost Obce v datech, jejímž hlavním konzultačním partnerem je Deloitte.
Aktuality | Jana Králová | 12. 3. 2021 | 10 komentářů
České hlavní město bylo v roce 2019 třetím nejbohatším regionem v Evropské unii. Ukazují to čerstvá data Eurostatu, která vycházejí čistě z výkonu ekonomiky, tedy hrubého domácího produktu (HDP) na obyvatele a snaží se zohlednit i takzvaný standard kupní síly (PPS).
Když se řekne | Petra Dlouhá | 8. 4. 2013 | 5 komentářů
O vyživovací povinnosti (zejména rozvedených) rodičů k dětem slyšíme dnes a denně. Už méně se ví, že vyživovací povinnost máme ze zákona také k řadě dalších lidí. Přečtěte si, kdy vás musí živit děti, kdy žena, bývalý manžel / bývalá manželka a kdy „ostatní příbuzní“.
Aktuality | Petr Kučera | 28. 10. 2020 | 29 komentářů
Nejkvalitnější život v České republice mají lidé v Říčanech u Prahy. Ukazují to výsledky třetího ročníku Indexu kvality života. Ten sestavuje společnost Obce v datech, jejímž hlavním konzultačním partnerem je Deloitte.
Analýza | Jana Králová | 19. 9. 2019 | 13 komentářů
Index společenského rozvoje patří k nejznámějším alternativám HDP. Nechce hodnotit čistě ekonomické ukazatele, ale zaměřuje se na skutečnou kvalitu života.
Analýza | Jan Traxler | 3. 7. 2017 | 56 komentářů
Máme se líp než před dvaceti lety. Z průměrného příjmu si můžeme pořídit víc. Dokonce i důchodci. Nevěříte? Podívejme se, jak se od sametové revoluce vyvíjí naše životní úroveň.
Aktuality | Kateřina Hovorková | 14. 6. 2023 | 1 komentář
Polovina Čechů počítá s tím, že v důchodu nevyjde se svými úsporami. Skoro dvě třetiny (64 procent) se obávají poklesu životní úrovně ve stáří. Zjistil to průzkum společnosti Ipsos pro Broker Consulting na vzorku více než tisícovky respondentů.
Komentář | Pavel Kohout | 13. 8. 2015 | 34 komentářů
Heslem socialismu bylo dohnat a předehnat vyspělý Západ. S příchodem kapitalismu jsme slevili, už nám stačil slib, že Západ jednou aspoň doženeme. A po pětadvaceti letech? Jen jestli jsme se tenkrát nenechali doběhnout.
Otázka dne | František Mašek | 3. 9. 2010 | 4 komentáře
Počet Čechů, kteří si uvědomují, že si musí spořit na důchod sami, sice roste, daleko více z nich je však stále přesvědčeno, že je jejich penze věcí státu. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Aktuality | Petr Kučera | 2. 2. 2023 | 2 komentáře
Téměř třetina obyvatel Česka (29 %) žije jen s minimální finanční rezervou, která nepokryje ani jeden měsíc jejich průměrných životních nákladů. Každá desátá domácnost pak nemá vůbec žádnou rezervu, dvě třetiny z nich přitom v minulosti byly schopné finanční rezervu tvořit.
Články | Tomáš Hampl | 1. 9. 2001 | 3 komentáře
Stávky pilotů letadel nejsou ve světě nic mimořádného a hrozící stávku pilotů ČSA se podařilo na poslední chvíli odvrátit. Jak si stojí naši piloti v srovnání s kolegy ze zahraničí?
Jak na to | Aleš Müller | 10. 5. 2011 | 20 komentářů
Všechno máte ještě před sebou? Vězte, že oproti sázení stromu a plození syna je zajištění vlastní střechy nad hlavou docela fuška, možná vrcholný výkon vašeho života. Můžete se na něj připravit, můžete trénovat. Rozčleňte si cestu k němu na etapy a – makejte, dřete, dejte si zabrat!
Otázka dne | František Mašek | 8. 11. 2010 | 8 komentářů
K horním deseti tisícům má nejspíš většina českých domácností daleko, řada z nich nicméně přiznává, že hodnota jejich majetku, který tvoří dům, byt, chata, auto, úspory, cenné předměty aj., přesahuje milion korun. Víte, kolik jich je? Tipněte si a dozvíte se více!
Očima expertů | Ondřej Tůma | 16. 3. 2018 | 58 komentářů
Dokážeme přetavit aktuální úspěchy našeho hospodářství v dlouhodobý růst životní úrovně? A jak ještě víc dupnout na plyn a dohnat vyspělejší evropské státy?
Analýza | Adam Páleníček | 6. 8. 2019 | 27 komentářů
Hospodaření Andreje Babiše má jediný cíl: okamžitě zvyšovat jeho popularitu. Musí být dobře vidět, musí se dobře prodávat. A budoucnost? Po nás ať přijde potopa! A ti, co přijdou vládnout po něm, budou s prázdnou kasou prakticky odsouzeni k neúspěchu.
Analýza | Evropa v datech, Jana Králová | 11. 11. 2019 | 10 komentářů
Lidé v chudších státech EU utrácejí za jídlo větší podíl svých výdajů než ti v bohatších státech.
Články | Pavel Kohout | 1. 11. 2004
V první polovině 20. století patřila Argentina k nejbohatším zemím světa. Hospodářskou výkonností se řadila na úroveň Kanady. Během 20. století byla ovšem postižena neuvěřitelnou sérií zásadních chyb v hospodářské politice. V roce 2002 se octila ve stavu platební neschopnosti. Jak k tomu došlo?
Platební karty | Věra Tůmová | 19. 7. 2007 | 1 komentář
Zlaté karty už nejsou to, co bývaly. Pro jejich získání dnes v Česku stačí příjem i okolo deseti tisíc korun čistého měsíčně. Na pokles prestiže těchto karet reagují banky ve světě nabídkou nových, ještě prestižnějších superpremiových karet. Do Česka zatím nedorazily.
Analýza | David Navrátil, Michal Skořepa | 12. 11. 2019 | 27 komentářů
I po započtení růstu cen si Češi můžou dovolit o dvě třetiny víc zboží a služeb než v roce 1989. Pořád rádi spoří, naučili se ale výrazněji využívat půjčené peníze, hlavně kvůli pořízení bydlení. Ukazuje to analýza České spořitelny.
Články | Simona Ely Plischke | 18. 5. 2006 | 4 komentáře
Ze zemí Visegrádské čtyřky vyděláváme nejvíce. Na vrchol evropského žebříčku to ale máme hodně daleko. Vyděláme si totiž pouhých 13 % toho, co za stejnou práci dostanou Dánové. Jak je to s platy a koupěschopností v Evropě? Cítíme se chudí, nebo bohatí, když jsme prokazatelně 34. nejbohatším státem ze 176 zemí světa? A proč z celé EU krademe nejvíce právě my?
Analýza | Jana Králová, Petr Kučera | 7. 8. 2019 | 36 komentářů
Ještě před třiceti lety jsme o něčem takovém jenom snili. Ale zároveň doufali, že to půjde rychleji.
Co se děje | redakce Peníze.CZ | 7. 10. 2010
Nejvýhodnějším městem pro podnikání v Evropě je Londýn. Vyplývá to alespoň ze studie European Cities Monitor, kterou tento týden uveřejnila poradenská společnost Cushman & Wakefield. Hned v závěsu za britskou metropolí stojí Paříž a Frankfurt.
Komentář | Pavel Jégl | 12. 1. 2021 | 4 komentáře
Elon Musk sní o Marsu. Běžný Američan by se klidně spokojil aspoň se životem, jako mají Simpsonovi.
Co se děje | Eva Sovová | 7. 7. 2008 | 13 komentářů
Češi budou mít za dvanáct let stejný majetek jako Rakušané. Aktiva domácností střední Evropy porostou v nejbližších letech o čtyři procenta rychleji než ve zbytku Evropy. Vyplývá to ze studie KBC.
Články | Tomáš Mergl | 5. 9. 2002
Předpokladem úspěšného řízení osobních financí je osvojení několika zásad finančního plánování. Zejména jde o dodržování rozpočtu, účelné využívání dluhu, pojištění vlastních rizik a pravidelné spoření a investování.
Články | Jiří Tuvora | 21. 11. 2001
Mezi deseti "posvěcenými" zeměmi pro vstup do EU v roce 2004 jsou Kypr, Maďarsko, ČR, Polsko, Slovinsko, Estonsko, Slovensko, Lotyšsko, Litva a Malta. Co toto roční hodnocení Bruselu přináší jednotlivým zemím? Jsou na jedné lodi nebo mezi sebou soupeří?
Články | Petr Vykoukal | 7. 11. 2001
Obrazy, sochy, grafika, věci, které si většina z nás umí představit pouze jako dekoraci do bytu, mohou být také nástrojem pro uložení peněz. Navíc, narozdíl od cenných papírů, komodit a jiných finančních investic si je v případě "prohry" můžete pověsit na zeď či dát do vitríny.
Aktuality | Petr Kučera | 13. 8. 2019 | 1 komentář
Nejvyšší kvalitu života mají – stejně jako před rokem – lidé v Říčanech u Prahy. Naopak nejhůř opět skončila Orlová v Moravskoslezském kraji. Vyplývá to z druhého ročníku Indexu kvality života sestavovaného projektem Obce v datech a konzultační společností Deloitte. Výsledky zveřejnil web Aktuálně.cz.
Co se děje | Jan Pekař | 11. 12. 2007 | 33 komentářů
Vysoký růst hrubého domácího produktu se odráží i do zvyšující se životní úrovně Čechů. Odvrácenou stranou ekonomického úspěchu jsou rychle rostoucí ceny.
Analýza | Martin Krištoff | 17. 12. 2019 | 17 komentářů
Porovnali jsme náklady domácností na vánoční nákup v letech 1989 a 2019. Výsledek vyznívá jednoznačně ve prospěch toho letošního.
Stránka 1/2
Předchozí
Následující
