Kupní síla Čechů klesá nejvíc z celé Evropy

Pravidelný ČBA Monitor vydávaný Českou bankovní asociací sleduje nejen vývoj tuzemské ekonomiky a jejího výkony, ale i změny v kupní síle Čechů, v porovnání se zahraničím. Poslední měsíce nejsou pro ČR nijak příznivé. Ve většině ukazatelů jsme totiž na samotném chvostu Evropy. Nejhůř u nás trpí spotřeba domácností a kompenzace zaměstnanců při vysoké inflaci. Právě v tomto máme hluboký odskok od všech ostatních zemí.

Pokles ekonomiky překonal půl procenta, odhady byly pozitivnější

„Tuzemská ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku dle předběžného odhadu zveřejněného ČSÚ mezičtvrtletně poklesla o 0,3 %, zatímco v předešlém čtvrtletí stagnovala, meziročně pak stejně jako ve 2. čtvrtletí poklesla o 0,6 %,“ říká Jakub Seidler v pravidelném ekonomickém komentáři ČBA Monitor.

Analytici čekali pokles nižší, v některých oblastech se dokonce poohlíželi po růstu. Očekávané uzdravování české ekonomiky se však ne a ne dostavit. Čím to je? Český statistický úřad vidí potíž především v poklesu zahraniční poptávky a ve stagnaci té domácí, přičemž spotřeba domácností dokonce dlouhodobě klesá.

Pokles hrubé přidané hodnoty zaznamenali statistikové v mezičtvrtletním pohledu ve většině odvětví, vede ale průmysl, obchod, doprava, ubytování a pohostinství. Stále se pohybujeme v oblasti mezi stagnací a recesí. Výhled do dalších měsíců? Je vše, jen ne optimistický. Proti růstu je namířen nejen konsolidační balíček, ale pokles poptávky z Německa.

Klesá nejen spotřeba, ale i tvorba hrubého kapitálu

Česká republika je teď trojnásobným rekordmanem v celé EU, ale rozhodně není slavit. Nejvíce totiž klesáme:

• ve spotřebě domácností, která se snižuje násobně rychleji než zaznamenaný pokles u státu druhého v pořadí, co se poklesu nákupů domácností týká. Názorný přehled přináší obrázek 1
• v tvorbě hrubého kapitálu
• v kompenzacích zaměstnanců vzhledem k inflaci (podrobnosti níže).

ČBA Monitor

Obrázek 1: Spotřeba domácností v EU: procentuální změna mezi 4Q 2019 a 2Q 2023

Nejnižší růst mezd v porovnání s inflací? Bohužel u nás

Že Českou republiku dlouho trápila nejvyšší inflace z celé EU, není pro nikoho novinkou. Pro dokreslení celého koloritu současné situace domácností si ale musíme ukázat i rozdíl mezi růstem cen a kompenzacemi zaměstnanců (růstem mezd). Detaily v obrázku 2.

ČBA Monitor

Obrázek 2: Rozdíl mezi růstem cen a kompenzací zaměstnanců, v procentních bodech za 4Q 2019 a 2023

Zatímco v Česku se brzdí růst mezd uměle, pod heslem „nerozjíždějme mzdovou inflaci“, v ostatních zemích se mzdové inflace nezalekli a zaměstnancům přidávají mnohem štědřeji. To se odráží i na růstu odměn živnostníků a nakonec i samotných dávek od státu, mezi něž patří především důchod. Roztočily ostatní země mzdovou inflaci? Ne. A ani nemohly, neboť inflace byla nabídková (nedostatek vlivem covidu) a přivezená ze zahraničí (s uměle vyvolaným růstem energií).

Výsledkem není nic jiného než pokles kupní síly domácnosti způsobený snížením reálných mezd (resp. příjmu). Překvapením není takové zjištění pro obchodníky a služby, nebo pro agregátory online letáků typu Letákomat. Obě skupiny se ovšem o změnách v kupní síle dozvídají opačným způsobem. Zatímco u online letáků roste návštěvnost a zájem o jejich využívání, u obchodníků a poskytovatelů služeb naopak klesá.

Jsme jediní, kdo se ještě nedostal zpět do předpandemické kondice

Aby toho nebylo málo, zůstali jsme v Evropě jedinou zemí, která se na hrubém domácím produktu stále ještě nevypracovala alespoň na úroveň z doby před vypuknutím covidové pandemie. Seidler ve svém komentáři uvádí, že „nejvýznamnějším faktorem tu je výrazný propad spotřeby domácností, který je i ve srovnání s ostatními zeměmi EU překvapivě silný. Mohou zde však hrát roli i další efekty, například nákupy domácností v zahraničí či přechod do šedé ekonomiky.“ Obrázek 3 mluví jasně.

ČBA Monitor

Obrázek 3: Vývoj HDP od 1Q 2015 do 2Q 2023, přičemž 4Q 2019 = 100 %

A v čem jsme nadprůměrní? V dovozu a ve výdajích ze státní pokladny

Když nahlédneme, čeho je u nás nadprůměr, v porovnání s dalšími státy EU, ani tentokrát potěchu pro ekonoma (a ani lajka) nenalezneme. Nad průměrem EU, ve srovnání s koncem roku 2019, je totiž:

• spotřeba vlády
• import
• citlivost tuzemské ekonomiky na energetickou krizi a
• potíže v dodavatelských řetězcích.

Něco lepšího na závěr? Vydržíme hodně, protože očekáváme ještě horší

Přestože inflace v České republice dlouho patřila k nejvyšším, v průzkumu mezi domácnostmi, který si nechala zpracovat EU, jsme odpověděly české domácnosti, že růst cen byl jen střední. Odpovědi z jiných zemí s mnohem nižší inflací však vypadaly odlišně: v průměru se evropské domácnosti vyjádřily, že růst cen byl v jejich zemích vysoký.

Co si z toho odnést? Jakub Seidler, který sdílel výsledky průzkumu, odvozuje, že by to mohla být dobrá zpráva pro ČNB a pro inflační vyhlídky do budoucna... Výsledek průzkumu podle něj také vysvětluje, proč se nerozjela agresivnější mzdová vyjednávání ze strany zaměstnanců. Zkrátka: zase jsme se dokázali semknout a držet. Otázkou je, zda k dobrému.

Spoření s úrokem 5,06 % p.a.?

Jen tak na něco, vždy chytře a výhodně. Poradí ti v Partners Bance.

Chci spořit

Sdílejte článek, než ho smažem