Řeč bude o ústavech, které v posledních několika letech rozvířily stojaté a v mnoha ohledech zatuchlé vody tuzemského bankovnictví: mBank, Fio bance, Zuno bank a Equa bank. S hodnocením Air Bank ještě chvilku počkejme, vycházím totiž z osobních zkušeností – a na to u Air Bank zatím nebyl čas. Pokusím se nastínit, co je na daných bankách sympatické a co už méně – pod blyštivým pozlátkem totiž vždy najdeme nějakou mouchu.
Co od banky chceme?
Češi jsou prý, co se vztahu k bankám týče, velmi konzervativní. Ačkoli je každý čtvrtý Čech se svou bankou nespokojený, málokdo ji změní. Přitom v roce 2009 se většina bank připojila ke kodexu mobility [viz box], na základě kterého by si oba ústavy, mezi nimiž klient přechází, měly poskytovat vzájemnou součinnost, a přechod by tudíž měl být relativně bez komplikací. V rámci služby převedení účtu pak banky, kterým se daří klienta přetáhnout, poskytují balík služeb spočívající v převedení nejen zůstatku na účtu, ale de facto zkopírování nastavení původního účtu včetně trvalých příkazů a podobně.
Co by měl sebevědomý klient od banky chtít?
- Předně aby držela slovo. U společností podnikajících v oboru, který je tolik závislý na důvěře, vypadá nepatřičně, když v reklamní kampani, nebo dokonce ve sloganu tvrdí něco, co klient záhy odhalí jako prachsprostou lež.
- Důležité také je, aby si zbytečně neukrajovala z toho, co jsme ochotni jí půjčit. Má dost příležitostí k tomu, aby svěřené peníze zhodnocovala a za správu účtovala jen nutné minimum. Bohužel základní princip výdělku bankovních ústavů – rozdíl mezi úrokovými sazbami za půjčky poskytnuté klientům a úroky za vklady – není tím, co by české banky ctily jako důležitou zásadu. Ne nadarmo jsou v dobré kondici – z výběru nejrůznějších poplatků mají banky fungující v České republice třetinu svých výnosů.
- Snadnou dostupnost. Ta se sice v době elektronického bankovnictví může zdát automatická, ale nesouvisí to jen s možností pracovat s účtem, kdykoli nás napadne. Občas se totiž může stát, že od banky potřebujeme nějaké papírové dokumenty, případně rychlou odpověď na dotaz – a pak teprve výhodu snadné dostupnosti oceníme.
- Čtvrtý – a pro dnešek poslední – požadavek se dá popsat jako minimální obtěžování. Dávno pryč jsou doby, kdy jsme kvůli jednoduchým operacím s bankovními účty museli do banky. Dnes už můžeme s penězi zacházet z domova. Také to zajistí internetové bankovnictví. Jenomže když už má člověk takovou výhodu a může při transakcích zůstat oblečený jen do slušivého negližé a semišových trepek, musí aplikace internetového bankovnictví nabízet dostatečný komfort, přehlednost a – promiňte to slovo – blbuvzdornost. Byla by totiž škoda připravit se o potěšení rochnit se ve vydělaných penězích a přesýpat je z místa na místo jenom kvůli tomu, že se bojíme některých funkcí nebo jim nerozumíme.
Nedrží slovo: mBank
Příklad mBank, banky patřící do skupiny druhé největší německé banky Commerzbank, která přišla po zkušenostech z polského trhu do Česka v roce 2007, ukazuje, jak může náhlé ekonomické procitnutí zamávat s důvěrou klientů. mBank se od počátku prezentovala jako nízkonákladový ústav a bylo to, jako by v zatuchlém bankovním tichu explodoval granát – banka neúčtovala poplatky za příchozí ani odchozí položky, což bylo (u nás) do té doby nepředstavitelné, a dokonce ani za vedení účtu. Se svými penězi si mohli klienti nakládat prakticky podle libosti a beze strachu, že každou transakci jim mBank naúčtuje. Poplatky neúčtovala ani za výběr z bankomatu v zahraničí. Převodní kurz byl sice vyšší v neprospěch koruny, ale komfort spojený s cestováním do zahraničí bez zbytečně velké hotovosti tuto nevýhodu vyvážil. Druhou nevýhodou nízkonákladovosti bylo jen velmi omezené množství funkcí, které internetové bankovnictví, hlavní devíza mBank, umožňovalo. Platby do zahraničí například zavedla až letos v srpnu.
Banka neúčtovala ani první tři výběry z tuzemských bankomatů v měsíci, a to bez ohledu na to, z jakého bankomatu klient peníze vybral. Ostatně při neexistenci vlastní sítě bankomatů by to jeden považoval za logické.
Stejně jako mBank omezila svou dostupnost tím, že nemá v Česku vlastní bankomaty, rapidně omezuje i osobní návštěvy. Na začátku ji bylo možné kontaktovat jen na velmi malém počtu obchodních míst, pak prostřednictvím tzv. mKiosků, umístěných ve velkých obchodních centrech. Dnes má kromě mKiosků několik poboček, specializovaných zejména na poradenství související s hypotečními úvěry.
Na podzim 2010 mBank, v době, kdy díky své nízkonákladové politice měla kolem 300 tisíc klientů, explodoval další granát: poté, co si management zjevně uvědomil, že Češi bance odpustí cokoli, přišla se zavedením poplatků za bezhotovostní převody, pokud jich bylo víc než deset v měsíci. Zároveň nastavila limit pro bezplatné výběry z bankomatů a od té doby je podmiňuje používáním karty na nákupy v obchodech, jinak první tři stojí devět korun a každý další korun pětatřicet. Třetí důležitou změnou v průběhu let existence mBank na českém trhu bylo podstatné snížení úroků z vkladů. Klienti dostali možnost zřídit si místo spořicího účtu eMAX až tři spořicí účty eMAX Plus s lepším úročením, ale o to omezenějším nakládáním s penězi – zdarma je jen jeden měsíční převod na vlastní účet, ostatní jsou zpoplatněny nikoli nevýznamnou částkou.
Proti takovému obratu banky, která si dodnes troufá tvrdit, že neúčtuje zbytečné poplatky, se tehdy zvedla vlna odporu klientů, ale výsledkem bylo jen to, že platnost nových obchodních podmínek mBank se o dva měsíce posunula. Nejabsurdnější na jejím přístupu bylo, že nové podmínky odůvodňovala prospěchem klientů.
Takto i dnes inzeruje své služby mBank
Pokud tedy dodnes mBank považuje za jednu ze svých hlavních výhod jednoduchost, otevřenost a inovace, dá se o těchto vlastnostech prezentovaných samotnou bankou s poměrně velkým úspěchem pochybovat.
Trochu jiná banka: Fio banka
Pravděpodobným vítězem boje mBank proti vlastním klientům byla v končícím roce 2009 družstevní záložna Fio, která na jaře 2010 dostala bankovní licenci ČNB a později se stala regulérním bankovním domem. Ne že by následoval úprk od mBank směrem ke skupině Fio, ale o záložně se tehdy začalo mluvit – zvlášť mezi klienty mBank, kterým šlo skutečně o co nejlevnější správu účtu a vysoké úroky za vklady. Fio totiž nabízela velmi slušné podmínky, jedinou její nevýhodou bylo dle mého názoru to, že byla záložnou a kampeličky měly, byť některé z nich na našem trhu zůstaly a jsou relativně úspěšné, z 90. let velmi pošramocenou pověst, protože se jim podařilo na úroky dosahující mnohdy až 25 procent nalákat spoustu klientů – družstevníků – a pak si klidně zkrachovaly.
Také u Fio bylo třeba, chtěl-li klient využívat jeho služby, stát se podílníkem družstva, což pochopitelně nebylo příliš atraktivní – stát se podílníkem něčeho, do čeho nemůže klient mluvit, a navíc tomu svěřit peníze, bylo výzvou jen pro dobrodružné nátury. Dnes už to ale neplatí, protože Fio pod názvem Fio banka funguje jako plnohodnotná banka, byť se musí vyrovnávat s tím, že má na trhu mnohem zdatnější a tradičnější konkurenty. Mezi nimi je ale výjimkou – ač je malá, má zhruba šest desítek poboček, takže je relativně dostupná i pro ty, kterým internetové bankovnictví nestačí a chtějí banku čas od času navštívit osobně.
Fio banka ale může bodovat i některými dalšími výhodami: používání jejích služeb může být skutečně takřka bezplatné, pokud nemá klient žádné specifické nároky. Neexistují zde žádná omezení, co se týče transakcí na účtu, a pokud k výběrům používáte bankomaty sítě Pharro, čítající přes sedmdesát míst, máte deset výběrů měsíčně zdarma. Mnohem lepší dostupnost pak představují bankomaty ČSOB, která pro Fio banku karty vydává – a výběry jsou za pouhých šest korun, což rozhodně není závratný poplatek. Paradoxem je, že pokud budete chtít v síti Pharro zjistit stav účtu, jedná se o zpoplatněnou službu.
Další potenciál má jediná ryze česká banka v tom, že nabízí nejen bankovní ale i investiční služby – klienti mohou prostřednictvím Fio investovat do celé řady produktů.
Kamenné aby pohledal: Zuno bank
V dnešním elektronickém světě se dá téměř vše vyřídit na dálku a moderní banka by měla tuto skutečnost vzít na vědomí. Tím, co dělá moderní banku konkurenceschopnou, je internetové bankovnictví. Není proto bez zajímavosti, že diametrálně odlišný přístup k internetovému bankovnictví představují oproti Fio bance a ostatně i mBank dvě nejnovější české banky, Zuno bank a Equa bank. Jejich aplikace jsou uživatelsky velmi přívětivé. Osobně považuji jejich propracovanost za hlavní výhody.
Hlavním trhákem Zuno bank, která patří pod křídla rakouské skupiny Raiffeisenbank, byl a zůstává vysoký úrok na spořicím účtu. Ten není veden jako samostatný účet, není na něj tedy možné posílat peníze z jiného účtu než z vlastního běžného účtu. Při vstupu na trh o prázdninách tohoto roku nabízel ústav dvouprocentní roční úrok. Ten má navíc díky připisování úroků každý den unikátní vlastnost: pokud výnos z úroku nepřekročí 6,99 koruny, neplatí se z něj 15procentní srážková daň, protože se výnos zaokrouhlí dolů na šest korun a srážková daň činí 90 haléřů. Ta se ale platí až od koruny výše. V praxi to znamená, že této výhody lze využít na spořicím vkladu až do výše 127 500 Kč.
Velkým lákadlem při startu Zuno bank v Česku byl nadstandardní úrok na půlročním termínovaném vkladu. Banka ve snaze nalákat klienty poskytla každému, kdo si termínovaný účet s touto splatností zřídil do konce září, roční úrok 3,5 procenta. Ten je ale potřeba na rozdíl od spořicího účtu zdanit, jelikož se úročí až na konci smluveného období.
Prostřednictvím internetu můžete se svým účtem provádět skutečné kejkle. V rámci účtu je možné otevřít si až deset spořicích účtů (Zuno je nazývá Spoření) a až padesát termínovaných vkladů (ty se nazývají Vklad), libovolně je pojmenovat a dle libosti s nimi také nakládat. Kdo má tedy k dispozici víc než zmíněných 127 500 Kč a ze všech chce mít slušný úrok bez daně, může peníze rozložit. Optimalizovat je možné také termínované vklady, například uložit na ně různě vysoké částky (v případě vypovězení před termínem přichází klient o úroky z nich) a nastavit rozdílné doby splatnosti. V případě rychlého přístupu k penězům pak nepřijdete o úroky z celého vkladu.
Přes internet je možné jednoduše zřídit také účet v eurech, amerických dolarech a britských librách.
Velkou výhodou Zuno bank je možnost on-line chatu s operátorem zákaznického centra banky. Nemusíte tedy složitě vytáčet telefonní číslo a telefonovat, ať už na zpoplatněné, nebo bezplatné číslo. Chat je k dispozici nonstop, jeho jedinou nevýhodou je komunikace ve slovenštině, protože Zuno má klientský servis na Slovensku, kde pod touto značkou začala skupina Raiffeisenbank působit dříve než v České republice. Pokud budete chtít banku navštívit osobně, máte v současné době možnost jedině v Zuno zóně na Václavském náměstí a v kiosku v Centru Chodov.
Benjamínek: Equa bank
Equa bank vlastně před pár dny nárok na označení benjamínek ztratila. Své služby konečně po odkladech spustila Air Bank. A vlastně ani přes startem Kellnerovy banky nebylo přesné – ústav je nástupcem někdejší IC Banky, založené už počátkem roku 1993, kterou v roce 2007 koupila italská Banco Popolare. Ta ji ale později znovu prodala – a současný majitel AnaCap Financial Partners se ji rozhodl proměnit v další banku, která po vzoru už dříve zprovozněných ústavů tvrdí, že „přináší zcela nový pohled na bankovnictví“.
Také Equa bank je zaměřená výhradně na klienty, kteří jsou schopní a ochotní obsluhovat svůj účet přes internet. Těm navíc nabízí velmi přehlednou a intuitivní správu. Banka má momentálně dvanáct poboček a pravděpodobně se nebude hrnout do zřizování dalších, soustředí se jen na zřizování „finančních center“, tedy obdob nenáročných kiosků.
Banka sází v boji proti velkým kolosům zejména na transparentnost, což jistě ocení odpůrci balíčků za různě vysoké ceny, v nichž je často velmi těžké hledat, co všechno vlastně obsahují. Této filozofii jde Equa bank na ruku hlavně dvojí platbou za vedení účtu – za transakce na účtu nezaplatíte nic, a pokud vám na účet přijde měsíčně alespoň 15 tisíc nebo máte na spořicím účtu minimálně 150 tisíc, nezaplatíte poplatek ani za vedení účtu. V opačném případě vás bude využívání služeb banky stát 99 korun za měsíc. Za první tři měsíce ovšem ani to – během této doby si totiž můžete služby Equa bank vyzkoušet zdarma.
Unikátní je poplatek za výběr z libovolného bankomatu, ať už v tuzemsku, nebo v zahraničí: všude a kdykoli zaplatíte devět korun. S bankomaty se pojí ještě jedna zvláštnost Equa banky – kartu je potřeba aktivovat na internetu a ještě vložením do bankomatu.
Devítka je v Equa bank zřejmě oblíbeným číslem, protože stejnou sumu účtují nelogicky za odchozí platbu ze spořicího účtu. Banka rovněž v rámci oslovování klientů slibuje vrátit z každého nákupu na kartu v obchodech až do konce letošního roku tři procenta z transakce, přičemž maximální výše vrácené částky je 2 250 Kč.
Těšme se
Nové banky především prokázaly jedno: konkurenční boj rovná se spotřebitelova radost. A bude se ještě zostřovat: před pár dny zahájila provoz Air Bank: její úrok bude vždy patřit mezi tři nejlepší na trhu, jejím smlouvám porozumí každý, do roka chce mít 70 tisíc do pěti let 250 tisíc klientů... Těšme se.
Ten, kdo má povahu experimentátora, si proto může podobně jako já zvolit jako hlavní program své budoucnosti ve vztahu k bankám testování, optimalizaci a výběr z tepla domova.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
25. 11. 2011 9:11, Radim
Autor lže, mBank nabízí zahraniční platby zhruba 3 měsíce, tak jaképak "Dodnes (!) například chybí "....neznalost, či záměr?
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
25. 11. 2011 3:37, czernekova
se službami mBank jsem byla spokojena do chvíle, kdy bezplatný výběr se vztahoval pouze při platbách více než 4000 měsíčně. To se mi nelíbí, protože každý měsíc jsem tuto podmínku nesplnila. Proto jsem si převedla peníze do banky Zuno a s tou jsem spokojená.
V diskuzi je celkem (17 komentářů) příspěvků.