Hrozí Brazílii platební neschopnost?

Nejistotu v očích investorů způsobují především předvolební průzkumy volebních výsledků, které jednoznačně favorizují populistického kandidáta, kterým je Luiz Inacio Lula da Silva z opoziční dělnické strany. Nejistota panuje i přes přislíbenou půjčku od Mezinárodního měnového fondu ve výši 30 miliard dolarů, která je nejvyšší v historii Fondu. Půjčka je poskytnuta za velmi výhodných podmínek, tedy za nižší úrokové sazby nežli jsou tržní. Favorizovaný kandidát má podle svých slov připraven plán obnovy země. Je založen na růstu státních výdajů, výrazném snížení úrokových sazeb a počítá i s možností vyhlášení platební neschopnosti země.

Reakce investorů byla téměř okamžitá a brazilská aktiva poklesla již po prvních zprávách o možném vítězství opozičního kandidáta koncem dubna 2002. Nálada investorů se mírně vylepšila přislíbením výše uvedené půjčky začátkem srpna 2002, ale tento optimismus neměl dlouhého trvání. Propad brazilských obligací i měny následně zvýšil náklady na obsluhu veřejného dluhu. Čtyři pětiny tohoto dluhu jsou navázány na dolarové úrokové sazby. Dluh se za posledních osm let ztrojnásobil tím, jak současný prezident Fernando Henrique Cardoso financoval deficity veřejných rozpočtů a přebíral dluhy státem vlastněných podniků. Zde je rozdíl mezi Brazílií a Argentinou. U Argentiny dominovaly vládní dluhy, u Brazílie je zadlužen podnikový sektor. Dluhy brazilských podniků dosahují kritické výše. Proto jsou z velké části přebírány státem.

Kandidát vládnoucí strany Jose Serra, současný ministr zdravotnictví a senátor, za opozičním kandidátem dělnické strany zaostává v předvolebních průzkumech o více jak dvacet procent a jeho podpora mezi voliči se pohybuje těsně pod dvaceti procenty. Dále se o prezidentský úřad uchází kandidát socialistické strany Ciro Gomes, ale jeho podpora mezi voliči se v předvolebních průzkumech pohybuje mezi 13 až 15 procenty. I tento kandidát počítá s možným vyhlášením platební neschopnosti, ale na druhé straně chce plně naplnit podmínky MMF pro poskytnutou půjčku.

Podle posledního předvolebního průzkumu společnosti Datafolha je opoziční kandidát Lula velmi blízko vítězství již v prvním kole voleb. Současná podpora prezidentských kandidátů:
Lula (Dělnická strana – opozice) 44%
Serra (vládní kandidát) 19%
Gomes (Socialistická strana – opozice) 13%
Do celonárodního průzkumu bylo zařazeno 3718 lidí a podle tohoto průzkumu by měl Lula vyhrát v druhém kolo prezidentských voleb.

Názor MMF na vývoj v Brazílii je obdobně optimistický jako v případě globálního oživení, kdy MMF předpokládá, že se světová ekonomika zotaví ze svého propadu v roce 2001, podpořená nízkými úrokovými sazbami, vyšší produktivitou a novými produkty a službami plynoucími z technologických inovací. I přes tento optimismus ze strany MMF zde nadále přetrvává vysoké riziko dalšího zpomalování světového hospodářství.

Podle Horsta Koehlera (šéfa MMF) se Brazílie po prezidentských volbách, které proběhnou 6. října začne vzpamatovávat ze svých problémů. Populismus okolo prezidentských voleb označil jako „zdravý a dlouhodobý proces“. Na druhou stranu je nutné si uvědomit, že zvýšené až nekontrolovatelné státní výdaje vedou vždy do dluhové pasti a Lula sice částečně naznačil možnou spolupráci s MMF, ale pouze v případě , že bude moci plně realizovat své plány. To dává velký prostor spekulacím o jeho záměrech po příjmu prvních částí půjčky.

Nabízí se zde i srovnání s Argentinou, která v prosinci 2001 nedostála svým dluhům ve výši 95 miliard dolarů. Drtivá část brazilského dluhu je generována podnikovým sektorem, u Argentiny to byly vládní výdaje (jak už jsem výše uvedl). Přístup MMF je podle vyjádření H. Koehlera jasný: v případě, že země nebude ochotna plnit restrukturalizační podmínky a aktivně spolupracovat s MMF při řešení souvisejících problémů, musí být MMF připraven říci NE i životně důležité půjčce. Stejné to bylo i v případě Argentiny. To podle vyjádření Institutu Mezinárodních Financí povede k poklesu investic do rozvíjejících se zemích v tomto roce na nejnižší hodnotu za posledních deset let. Podle MMF je dobrým příkladem Turecko, které přijalo úvěrový program MMF. Turecko je ovšem v jiné situaci než latinskoamerické země. Je členem NATO a OECD, dále má eminentní zájem o vstup do EU a tomu podřizuje směr ekonomických reforem.

V současné době jsou investice do regionu Latinské Ameriky velmi spekulativní. V případě, že nepočítáme Argentinu je vhodnou zemí pro spekulaci Brazílie a její eurové nebo dolarové dluhové instrumenty. Pro stabilnější investice v tomto regionu jsou vhodné dluhové instrumenty Mexika. Pro tuzemské investory lze doporučit plné měnové zajištění těchto investic. Vývoj vybraných brazilských instrumentů dokreslují následující grafy.

Jak se bude situace v Brazílii dále vyvíjet? Dotkne se případný otřes středoevropských emerging markets? Podělte se o své názory a zkušenosti s ostatními.

Autor je portfoliomanažerem fondů J&T.