ČNB znovu snižuje úrokové sazby. Víc, než se čekalo

Bankovní rada České národní banky dnes jednomyslně rozhodla o dalším snížení úrokových sazeb, ta základní klesne o 0,75 procentního bodu. Analytici čekali pokles o 0,5 procentního bodu.

Dvoutýdenní repo sazbu snížila od 27. března na 1 %. Současně rozhodla o snížení lombardní sazby na 2 % a diskontní sazby na 0,05 %.

ČNB počítá s pádem české ekonomiky do silné recese, ve které zůstaneme do konce roku. Bankovní sektor je na krizi připraven, ale zpomalení ekonomiky se výrazně promítne do kvality úvěrových portfolií bank, protože firmy i domácnosti se mohou dostat do problémů se splácením. Proto bankovní rada s platností od 1. dubna snížila sazbu proticyklické kapitálové rezervy na 1 % ze současných 1,75 %.

„Schopnosti bank financovat reálnou ekonomiku pomůže postupné uvolňování proticyklické kapitálové rezervy v kombinaci s odkladem výplaty dividend,“ uvedl po dnešním jednání viceguvernér ČNB Tomáš Nidetzký. ČNB nově k pozastavení výplaty dividend vyzvala i pojišťovny a penzijní společnosti. Centrální banka je také kdykoli připravena reagovat na další vývoj, například na výrazné výkyvy v kurzu koruny, a je připravena dále snižovat úrokové sazby.

„Dnešní zasedání bankovní rady ČNB nepřekvapilo. Centrální bankéři sice přistoupili k výraznějšímu snížení úrokových sazeb, ale všechny avizované kroky ČNB lze označit jako úpravy parametrů standardní měnové politiky,“ shrnul Miroslav Novák, analytik společnosti Akcenta.

Bankovní rada ČNB už na výrazné zpomalení ekonomiky v důsledku koronavirové krize reagovala na mimořádném zasedání v polovině března. Tehdy úroky snížila o půl procentního bodu a bankám například doporučila, aby pozastavily výplatu dividend. Výsledek dnešního jednání oznámila rada o hodinu později, než je obvyklé.

Centrální banky snižují úroky v situaci, kdy chtějí ekonomiku rozhýbat. Nižší úroky totiž znamenají levnější úvěry a také menší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy vyšší ochotu utrácet. „Samotné snížení úrokových sazeb nebude příliš účinným lékem s ekonomickými následky současných mimořádných opatření a hlavní tíha tak leží na opatřeních vlády,“ upozorňuje Jakub Seidler, ekonom ING Bank.

Jisté je, že centrální banka zatím nemůže vládě pomoci masivním nákupem vládních dluhopisů, jak se o tom mluvilo na začátku týdne. Snaha o zrychlené schválení novely zákona o ČNB, na které se dohodla ministryně financí Alena Schillerová s guvernérem centrální banky Jiřím Rusnokem, totiž nevyšla. Vláda ji ale stále chce brzy prosadit.

Vládu to ale zatím příliš mrzet nemusí, protože ministerstvo financí za poslední týden získalo skrze emisi státních dluhopisů, pokladničních poukázek a jejich přímých prodejů přibližně 70 procent celkového aktuálně plánovaného deficitu ve výši 200 miliard korun. A to za výhodných podmínek, když například dnes ministerstvo prodalo rekordní objem 68,5 miliardy korun ročních pokladničních poukázek s výnosem 1,25 procenta ročně.

„Ministerstvo financí přitom ještě na začátku týdne počítalo s tím, že v druhém čtvrtletí bude emitovat 100 miliard korun státních dluhopisů a 100 miliard korun pokladničních poukázek. Příslib nákupů státních dluhopisů centrální bankou však zvýšil zájem investorů o české státní cenné papíry a umožnil ministerstvu realizovat svůj plán dříve a za výhodnějších podmínek,“ říká František Táborský, ekonom Komerční banky.

Zpět k samotnému snížení sazeb od ČNB: „Nižší úrokové sazby mohou vést k oslabení kurzu koruny. ČNB však má obrovské devizové rezervy, kterými může v případě potřeby stabilizovat kurz naší měny. Navíc k uvolňování měnové politiky přistupují i další centrální banky po celém světě, takže snížení úrokových sazeb v České republice může mít na kurz koruny menší vliv, než jsme bývali zvyklí v minulosti,“ říká Štěpán Křeček, ekonom BH Securities. Česká měna na rozhodnutí ČNB reagovala krátkým oslabením, nyní je ale kurz zpět pod 27,5 korun za euro.

---

Čtěte více:

Sdílejte článek, než ho smažem