ČNB znovu snižuje úroky. Klesnou na spoření i půjčkách

Bankovní rada České národní banky na svém dnešním jednání rozhodla o snížení úrokových sazeb o 0,25 procentního bodu počínaje 2. srpnem. 

Dvoutýdenní repo sazba tak klesne na 4,5 % z dosavadních 4,75 %, kde byla od 28. června. Diskontní sazba klesne na 3,5 % a lombardní sazba na 5,5 %.

Analytici snížení očekávali. Otázkou bylo jen to, jestli ČNB sníží sazby o čtvrt procentního bodu, nebo znovu o půl. Pro zpomalení tempa nakonec bylo všech sedm členů bankovní rady. 

Od základních sazeb ČNB se nepřímo odvíjejí na jedné straně úroky komerčních bank na spořicích účtech a termínovaných vkladech, na druhé straně úroky u hypoték a dalších úvěrů.

Centrální banky zvyšují úrokové sazby v situaci, kdy chtějí ekonomiku přibrzdit. Vyšší úroky totiž znamenají dražší úvěry a výhodnější spoření. Tato kombinace má snížit ochotu lidí a firem utrácet. A když klesne poptávka, mají klesat i ceny.

Naopak snížením úrokových sazeb se centrální banky snaží rozhýbat ekonomiku. Nižší úroky totiž znamenají levnější úvěry a také menší chuť lidí držet peníze na spořicích účtech, tedy vyšší ochotu utrácet. Říká se tomu uvolnění měnové politiky.

Ve starém složení pod vedením Jiřího Rusnoka zvýšila bankovní rada úrokové sazby v boji proti rychle rostoucí inflaci devětkrát za sebou. Ještě v červnu 2021 byla dvoutýdenní repo sazba 0,25 %, do června 2022 vystoupala na 7 %. Tam ji držela i nová rada pod vedením Aleše Michla až do 21. prosince 2023, kdy zahájila postupné snižování sazeb.

Nová prognóza ČNB předpokládá, že meziroční inflace letos dosáhne v průměru 2,2 % a v příštím roce 2 %. 

„Nižší úrokové sazby budou akcelerovat růst české ekonomiky v příštím roce. Pokles úroků bude motivovat firmy k navýšení investiční aktivity. Spotřebitelům zas umožní, aby zvýšili své útraty v obchodech,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Lepší podmínky při poskytování úvěrů by mohly využít firmy, které se dnes potýkají s vysokými úrokovými náklady. Ve svém důsledku by to mělo snížit obavy firem z rozjíždění nových projektů, což podpoří investiční aktivitu, věří Křeček.

„Snižování úrokových sazeb se postupně bude přenášet i na spotřebitelské úvěry. To v kombinaci s poklesem úročení na spořících účtech a termínovaných vkladech může podpořit spotřebu domácností. Rovněž vznikne tlak na další snižování úrokových sazeb na hypotečních úvěrech. To by mělo navýšit poptávku po hypotékách, což se ve svém důsledku odrazí v růstu cen nemovitostí,“ vysvětluje Křeček.

„Na rozdíl od červnového snížení sazeb se ČNB rozhodla tentokrát nikoho nepřekvapovat a vrátila se k dříve standardním čtvrtprocentním krokům,“ reaguje Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas.

„Právě i v důsledku minulé překvapivé razance centrální banky koruna oslabila nad hranici 25 korun za euro a v průběhu dalších týdnů celkem ztratila více než dvě procenta,“ připomíná.

Pode Dufka má ČNB díky nízké inflaci prostor pokračovat i nadále v normalizaci úrokových sazeb, která bude už probíhat pomaleji a nebude tak zbytečně tlačit korunu do defenzívy.

Jednotlivé komerční banky budou pokračovat ve snižování úrokových sazeb na spořicích účtech a termínovaných vkladech. 

„Zlevnění by se měly dočkat i úvěry firmám s variabilní úrokovou sazbou a časem i hypotéky, jejichž sazby však nereflektují přímo ani tak repo sazbu ČNB, jako spíše cenu pětiletých peněz na finančních trzích,“ upřesňuje Dufek. 

„Vzhledem k tomu, že část trhu čekala výraznější pokles sazeb, bude dnešní rozhodnutí patrně vést k mírnému posílení kurzu koruny. Zároveň by mělo dojít ke zmírnění poklesu dlouhodobých úrokových sazeb. Ty v průběhu července začaly rychleji klesat a v současnosti se pohybují na nejnižší úrovni v letošním roce, a to nejen z důvodu očekávání vývoje tuzemských sazeb, ale i vývoje úrokového prostředí v zahraničí. Právě tento zmíněný pokles tržních sazeb otevírá větší prostor pro pokles sazeb hypoték než samotné dnešní snížení sazeb ČNB,“ říká Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.

Sdílejte článek, než ho smažem