Zelenina v českých obchodech od loňska zdražuje. Podle Českého statistického úřadu byly její ceny v únoru o téměř čtvrtinu vyšší než před rokem.
Za brambory jsme letos v březnu platili dokonce o 75 procent víc než ve stejném období loňského roku. Už v prosinci stálo kilo konzumních brambor v průměru víc než 20 korun a tyto „koroptve motykou střílené“ tak překročily pomyslnou psychologickou hranici.
Důvodů, proč zelenina zdražuje, je několik. Ekonomika obecně roste, což se odráží i v zemědělství a potravinářství. Pak za sebou máme loňské suché léto, které se podepsalo na sklizni některých plodin – brambory, mák či pšenici nevyjímaje. Kromě brambor zdražovala třeba i cibule.
Ceny by obecně měly klesnout zase až v létě, kdy se začnou sklízet nové výpěstky. Jestli bude léto suché, nebo mokré, je zatím ve hvězdách – a s tím i budoucí ceny zeleniny.
I v běžných supermarketech teď bývají vedle košíků s ovocem a zeleninou (povětšinou z dovozu) vyskládané sáčky se semínky, sazečky cibule, někde dokonce narazíte i na sadbové brambory.
Ceny plynu a elektřiny rostou. Zajistěte si nejvýhodnější nabídku, dokud je čas.
Jejich pořízení je první krok k aspoň drobné potravinové soběstačnosti. Jako začátečník můžete začít ředkvičkami, saláty, rukolou, špenátem, bramborami nebo cibulí. Jestli nemáte zahradu, osaďte aspoň balkon.
Mezi první jarní zeleninu patří rozhodně saláty. Třeba hlávkový salát vám vyroste i ve větších truhlících na balkoně, přidat můžete také špenát či rukolu nebo roketu. Sáček semínek pořídíte kolem patnácti korun.
Salát i další listovou zeleninu vysévejte postupně; když vám naráz vyroste dvacet pěkných hlávek, pravděpodobně je nestačíte sníst. Mezi výsevy nechte rozestupy dva týdny.
Salát si nejdřív předpěstujte, pak sazečky rozsaďte. Čím více tepla a slunce na jaře budou mít, tím rychleji vám vyrostou. Špenát a rukolu přesazovat nemusíte. Při sklizni listy uštipujte, vyrostou nové. Listovou zeleninu hodně zalévejte – když mají saláty dost vody, bývají křupavější a šťavnatější.
Hned vedle salátů můžete vysévat ředkvičky. I ty vypěstujete v truhlíkách na balkoně nebo na parapetu. Pokud budou mít teplo a dobrou zálivku, vyrostou vám velké a křupavé už za nějakých třicet dnů.
Také ředkvičky vysévejte postupně, třeba po čtrnácti dnech. Spotřebovat můžete nejen drobné bulvičky, ale i ředkvičkové listy. Jsou trošku štiplavé, ochutí dobře saláty a poslouží i jako ozdoba těstovin nebo rizota – navíc víte, že jste na ně nepoužili žádný postřik.
Cibule je velmi nenáročná, a to jak na vaše pěstitelské zkušenosti, tak na podmínky a péči. Vystačí si s méně živenou půdou. Vyhovuje jí slunné místo na záhonech, spíš písčitá půda. Ani v létě se nemusíte příliš trápit se zálivkou.
Sáček sazečkové cibule, odrůdy Všetana nebo Stuttgart, seženete za přibližně 120 korun, v jednom kilu bývá zhruba 200 až 250 sazenic, což bohatě stačí na osázení jednoho běžného záhonu. Když vám sazečky zbydou, nebojte se „zapíchnout“ je i mezi ostatní plodiny, třeba mezi mrkev, saláty či ředkvičky. Cibule se totiž snese s většinou plodin.
Pokud se vám na zahradě vrší halda posekané trávy a rostlinných zbytků, vysaďte na ně dvě tři sazenice cuket a dýní Hokkaidó.
Sazenice dýní i cuket si velmi jednoduše předpěstujete doma nebo je pořídíte v zahradnictví. Stojí kolem 25 korun, tedy podobně jako jedna uzrálá oranžová dýně. Vtip je ale v tom, že z jedné sazenice sklidíte dýní hned několik, a navíc se docela dobře skladují – v suchu a chladu vám vydrží až do února.
Dýně a cukety mají rády teplo a živiny, proto se jim daří právě na kompostu. Potřebují také slunce a zálivku. Když vykvetou a začnou se tvořit plody, klidně malé cuketky nebo dýničky podložte prkénkem či cihlou, aby při kontaktu s vlhkým kompostem nezačaly uhnívat.
Místo plastových mističek s trochu upocenými listy ze supermarketu můžete nakoupit při jarní procházce. Třeba kopřivu, modřínové výhonky nebo popenec. Co s nimi?
Bazalka nebo pažitka ze supermarketu za oknem dlouho nevydrží, často domů nesete rostlinu těsně před uvadnutím. Nic proti, pokud hned potřebujete hrst lístků do těstovin. Jde to ovšem lépe.
Skladování potravin je tak trochu věda. Pokud nechcete plýtvat, bude vás zajímat, jak je správně uložit.
K českým superpotravinám rozhodně patří červená řepa – detoxikuje, přidává se do smoothies, je skvělá pro přípravu salátů, výborná je taky pečená. Z jednoho sáčku vypěstujete i bednu červené řepy. Když ji dobře uskladníte (třeba v písku, podobně jako mrkev), vydrží celou zimu.
Ani červená řepa není extra náročná. Vyhovovat jí bude spíš slunnější místo. Vysévá se koncem dubna, vyroste vám i výsev z května nebo června. V létě stačí rostlinky zalévat obden, nemusíte ani přihnojovat, stačí do zeminy přidat trochu kompostu.
Mezi zeleninu můžete přidat bylinky. Třeba kadeřavá petrželka je dvouletka – sklízíte tedy dva roky po sobě, a ještě zvládne bez problémů přezimovat v záhonu. Podobně jako pažitka, která se dobře množí odkopnutím trsu a přesazením.
I v českých podmínkách dobře porostou některé středomořské bylinky – třeba oregano (dobromysl) nebo tymián. Keříčky stačí jednou zasadit, příliš se o ně starat nemusíte, budou se samy rozrůstat.
Nákupy na zahradě vám ušetří nějakou stovku v rodinném rozpočtu.
Jako bonus si k tomu přidejte pohyb na čerstvém vzduchu, protažené tělo, opálenou tvář a jistotu, že jíte zeleninu, která rostla bez chemie, zato s láskou – a to vše se vyčísluje už obtížně.
Navštivte svět soudobého umění
Letní výtvarný salon KodlContemporary představuje přední osobnosti současné umělecké scény na výstavě v Galerii KODL.
Sdílejte článek, než ho smažem
