Ondřej Bartoš a Ivan Pilný známí ze Dne D, Martin Kasa, který založil internetový obchod s dvoumiliardovým obratem, nebo jeden z největších obchodníků s doménami na světě Jan Barta. Ti a ještě dva tucty dalších si na vás a vaši firmu popořadě udělají čas, řeknou vám, které plány jsou pitomé, které stojí za vyzkoušení, a podělí se o svoje kontakty. Nabídnou vám na tři měsíce kancelář v Praze, a když to bude nutné, i 150 000 korun do začátku. Stačí podat do konce měsíce přihlášku, projít sítem – a podělit se o pět až deset procent z firmy.
Dohromady za StartupYard stojí třicítka investorů a mentorů. Jak říká Petr Ocásek: „Spočítali jsme, že v průměru každý z nich podniká deset roků. Když dají hlavy dohromady, dělá to tři sta let zkušeností.“
StartupYard je první projekt svého druhu v Česku. Podobnost s inovačními centry, jaké provozuje třeba Jihomoravský kraj, Ocásek odmítá: „Když to přeženu, stačí nebýt kadeřnictví a v inkubátoru dostanete nájem zadarmo. Nám jde o návratnost. Naši mentoři vás budou pořád kopat do zadku, abyste dělali věc, která má smysl a je schopná vydělávat peníze.“
Naši selfmademani. Ti, kteří už to dokázali a podělili se se čtenáři serveru Peníze.cz o příběh své cesty k úspěchu.
Rozhovor s Tomiem Okamurou: v Japonsku začínal jako popelář, v Česku se stal milionářem...
Rozhovor s Tomášem Čuprem: po návratu z Anglie byl za vodou, aby ho však rodiče přestali posílat do práce, musel něco dokázat i doma – tak postavil Slevomat...
To sice může být i velkochov vepřů, ne pro každý podnikatelský nápad má ale účast v akcelerátoru smysl: „Bereme projekty, kterým jsou naši mentoři schopni pomoct, což bude u zemědělství asi těžko. Stačí technologie používat jako výhodu nebo prodejní kanál – teoreticky takový Slevomat by k nám spadal.“
Jaké firmy se zatím přihlašují? „Půlka lidí, co se hlásí, má byznys, který vydělává třeba stovky tisíc měsíčně. Nechtějí to ale dál dělat metodou pokus-omyl. Je tam jeden výrobce hraček a deskových her, který chce prodávat přes internet. Další paní zase vyrábí tašky na notebooky. Už prodala 500 kusů, ale chce to posunout dál, do světa.“
Ocásek nezastírá inspiraci podobnými zahraničními projekty, jako je britský SpringBoard nebo kalifornský Y Combinator. Druhý z nich do firem investuje jen 17 tisíc dolarů – a přesto z něj už vyrostla miliardová společnost Dropbox, která nabízí praktický úložný prostor pro dokumenty na internetu.
„Anglický SpringBoard je nám mentálně bližší. Jonathan Bradford je dokonce naším mentorem a pro účastníky vstupenkou do velkého světa. 70 procent přihlášených projektů má zájem růst do zahraničí.“
Chcete to zkusit? Jízdní řád je jednoduchý: do konce července podat přihlášku a o týden později v prohlížeči zběsile mačkat F5 při kontrole, zda vás vybrali. Pět až osm firem, které zapůsobí na investory (a jedna na veřejnost), se pak zúčastní vojny od září do listopadu. „První měsíc nepracujeme na produktu, neprogramujeme, ale hledáme možnosti, jak vydělat peníze.“ Druhý měsíc se programuje nebo aspoň malují prototypy. „Třetí měsíc se obcházejí zákazníci.“
Na konci listopadu se pak za zvuku fanfár představí životaschopný výsledek veřejnosti, médiím a hlavně dalším investorům.
StartupYard se pochopitelně nehodí pro řadu sebelepších podnikatelských záměrů. Pokud si chcete otevřít restauraci, prodejnu kol nebo střižnu psů, nejste pro investory zajímaví a oni pro vás taky ne. Stejně tak vám akcelerátor nepomůže třeba s nákupem výrobní linky. Opravdu velké peníze totiž od investorů můžete vidět až po mnoha měsících.
Jestliže ale v hlavě nosíte nápad na rizikový byznys, který nepotřebuje moc peněz do startu, ale zato zkušenosti, které vám chybí, být vámi už točím videoprezentaci k přihlášce.
Přílet téhle akcelerátorové vlaštovky by vám měl udělat radost i v případě, že podobnou podporu sami vůbec nepotřebujete. Podle americké Národní asociace rizikového kapitálu totiž rizikové investice stojí za 21 procenty tamního HDP a 11 procenty pracovních míst v soukromém sektoru.
Česko se už teď může těšit na pět až osm nových firem, které chtějí dělat věci jinak, líp, změnit pravidla a růst daleko za hranice. To je výborná zpráva, i kdyby z žádné nakonec nevyrostla nová StudentAgency, Slevomat nebo Invia.
Nové podnikatelské možnosti na webu. A nové podnikatelské možnosti podle ministerstva. V pravidelných článcích Michala Kašpárka:
Co uděláte za stovku?
Weby, na kterých lidé nabízejí své služby za pár drobných, vypadají chvíli po svém vzniku komicky, až bizarně. Bacha ale na ně: může jít o jeden z nejvýraznějších trendů nové dekády.
Crowdsourcing: 13 512 investorů pro jeden dobrý nápad
Kasičku, do které prostý český lid sbíral příspěvky na Národní divadlo, někdo čmajzl z depozitáře Národního muzea a připojil ji k internetu. Tak nejlíp lze popsat crowdsourcing, „skupinové investování” do podnikatelů i umělců.
Stát podpoří nové firmy: dá jim víc blbých absolventů
... přišly státní záruky na úvěry pro začínající podnikatele. Rozjet podnikání je ode dneška snazší, chvástá se web ministerstva průmyslu a obchodu. Měl by spíš popravdě uvést: Pošleme další peníze z vašich daní bankám.
Dlouhodobý investiční produkt
Myslete na sebe a zabezpečte se na penzi co nejlépe. Třeba investováním do široké nabídky fondů.
Sdílejte článek, než ho smažem
