Je zřejmé, že „vhodnost“ daného oboru a školy pro konkrétního uchazeče jsou čistě individuální záležitost. Do hry navíc vstupuje řada faktorů, které s obsahem výuky bezprostředně nesouvisejí (například dojezdová vzdálenost a kvalita spojení, možnost získat ubytování a další). Každopádně volba oboru a školy je přece jen zásadní rozhodnutí, a proto je lepší opírat se o fakta, ne jen o pocity a vágní představy, povrchní sympatie k názvu oboru nebo o útržkovité informace ze dnů otevřených dveří či veletrhů pomaturitního vzdělávání.
Každý, kdo zvažuje studium určitého oboru na určité škole (nebo i jen podání přihlášky) by měl alespoň rámcově znát obsah studia, seznámit se se studijními plány oboru. Studijní plán je – zhruba řečeno – seznam povinných a povinně volitelných předmětů, které musí student během studia absolvovat. Někdy mají tyto informace podobu doporučeného průběhu studia a předměty jsou do značné míry pevně rozložené do jednotlivých ročníků nebo i semestrů. Ze studijních plánů nebo doporučených průchodů studiem si lze udělat přesnější představu o tom, jaký bude obsah výuky a na co se bude klást důraz.
Čeho si ve studijních plánech všímat
Dostat se ke studijním plánům nebývá obtížné, na webech jednotlivých fakult se tyto informace skrývají v sekci Studium, Pro studenty a podobně. Pokud studijní plán „svého“ oboru nemůžete najít, neostýchejte se požádat o radu, třeba prostřednictvím studijního oddělení.
Máte-li před sebou studijní plán oboru, který vás zajímá, jaké otázky je vhodné si klást?
- Jaký je rozsah jednotlivých předmětů a čeho se rámcově týkají?
- Jaké je zastoupení přednášek a jaké je zastoupení praktických cvičení?
- Je součástí studijního plánu praxe nebo stáž?
- Jaký je podíl povinných předmětů, povinně volitelných a volitelných?
- Vyučují se některé předměty v cizím jazyce?
Máme-li vybraných několik oborů, můžeme jejich studijní plány na základě těchto charakteristik srovnávat – podobně jako můžeme srovnávat parametry podobných produktů v některých internetových obchodech. Můžeme se také dívat na to, v jakých předmětech se zvažované obory shodují, a které oblasti naopak daný konkrétní obor nepokrývá – na rozdíl třeba od jiných oborů z výběru.
Tímto způsobem můžeme porovnávat samozřejmě jen obsahové a formální charakteristiky oboru, ne třeba už náročnost předmětů a kvalitu podání látky. Jde ale o jeden (nutných) kroků při postupném zpřesňování představ o studiu.
S čím se ve studijních plánech potkáme
Ve studijních plánech se často setkáváme se zkratkami typu 2/0 Zk (či 2+0 Zk), 4/2 Zk, Z aj. Co znamenají? Jedná se obvykle o rozsah předmětu. První z čísel zpravidla odpovídá počtu hodin přednášek týdně, druhé z čísel odpovídá počtu cvičení. Zkratka Zk znamená, jak asi tušíme, zakončení předmětu zkouškou, Z je zápočet – jakési potvrzení o absolvování, které student získá třeba po napsání zápočtové písemky, odevzdání seminární práce a podobně – to je závislé na požadavích učitele. Asi nepřekvapí, že získat od někoho zápočet může být obtížnější než u jiného složit zkoušku, obecně ale platí, že zkoušky by měly být náročnější. Méně obvyklá je zkratka KZ, což znamená klasifikovaný zápočet, což je cosi mezi zápočtem a zkouškou. Někdy bývají ve studijních plánech uvedeny ještě ECTS kredity, které by měly odpovídat studijní zátěži a které jsou srovnatelné v rámci škol v Evropské unii. V rámci veřejných částí informačních systémů vysoké školy lze obvykle dohledat i popisy (syllaby) jednotlivých předmětů – jakým tématům se předmět věnuje, jaké jsou požadavky na absolvování, doporučená literatura a jiné.
Sdílejte článek, než ho smažem