Tužku nebo zápalky najde doma pravděpodobně každý, stejně tak většina lidí zřejmě někdy potřebovala kartáč. Co mají zmíněné tři předměty společného? V Česku se už dnes buď nevyrábějí vůbec, nebo pouze automaticky, zatímco ještě před dvaceti lety to měli na starost lidé.
Kartáčník, tužkař a výrobce zápalek patří mezi povolání, která postupně vymizela z českého trhu práce. Nikdo se jim totiž už nevěnoval.
Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti TREXIMA. Ta porovnala profese v oficiálním Katalogu prací z roku 1996 a v současné Národní soustavě povolání, která na tento katalog navazuje.
Přehled „vyškrtnutých“ povolání ukazuje tabulka.
Zdroj: TREXIMA |
Název povolání | sektor |
Kartáčník | dřevozpracující výroba |
Tužkař | dřevozpracující výroba |
Výrobce zápalek | dřevozpracující výroba |
Správce kmene zemědělského pojištění | bankovnictví a pojišťovnictví |
Mechanik telegrafních zařízení | telekomunikace, pošty |
Doručovatel telegramů | telekomunikace, pošty |
Telegrafista | telekomunikace, pošty |
Telefonista v provozu telekomunikací | telekomunikace, pošty |
Vakuář | elektrotechnika |
Opravářka punčoch | služby |
Modistka – čepičářka | služby |
Svačinář | služby |
Perforatér | polygrafie |
Rákosář | zemědělství |
Kreslič | ostatní |
Důvodů, proč jednotlivá povolání zanikla, je několik. Nejčastěji místo ruční práce – podobně jako v případě výroby sirek a tužek – nastoupily stroje. Týká se to třeba práce perforatéra, který se dle dvacet let staré definice zabýval „perforováním nevyplněných děrných pásek, zpracováním disket a čistopisů pro čtecí zařízení“. Rozkreslování konstrukčních podkladů podle předloh zase nahradilo projektování pomocí grafických programů.
Že je hlavní příčinou zániku některých povolání technický pokrok, zdůrazňuje i prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič. „Ale i změny typu nástup osobních počítačů a internetu, digitálních médií, plochých obrazovek, suchých stavebních technologií nebo změny v energetice směrem k malým místním soběstačným instalacím a nejnověji elektromobilita,“ doplňuje.
Pokud některé technologie vymizely, tak to logicky vedlo i k zániku povolání, která s nimi souvisela. Typickým příkladem jsou telegrafní zařízení – poslední telegram byl v Česku odeslán 1. dubna 2010 do Muzea kuriozit v Pelhřimově. Podobný osud mělo i povolání vakuáře. Výroba klasických vakuových žárovek nebo obrazovek typu CRT, kterou měli tito zaměstnanci na starost, totiž v Česku již neexistuje.
„Hlavní a zásadní změny nastávají v náplni práce a používaných technologiích. Například v kategorii informační technologie a elektronické komunikace jsme neoznačili za zaniklé žádné povolání. Profese programátor nebo správce sítě stále jsou, i když dnes vyžadují jiné znalosti,“ říká specialistka trhu práce TREXIMY Lucie Janošová k dalším povoláním.
Místo posla messenger
Řada pozic už také neexistuje samostatně, jako specializované povolání. Typickým příkladem je počítač peněz, klíčník, pracovník podpisových vzorů nebo šifrant. Dnes jsou tato povolání součástí různých pozic v bankovnictví. Totéž platí pro výrobce kuřáckých nebo sportovních potřeb.
Některé profese naopak dál existují, neznáme je ale už pod jejich původním názvem. Například hospodyni „nahradila“ pokojská, provozáře pak provozní nebo jednoduše manažer. Posel, který měl před dvěma dekádami na starost doručování zásilek po firmě i mimo ni, dnes nejspíše pracuje v kurýrní společnosti jako messenger. Nabídku místa korespondentky nebo písařky by nyní návštěvník pracovního portálu možná přeskočil. Sekretářka, která dělá v podstatě totéž, ale patří mezi uchazeči k nejpoptávanějším pozicím.
Která povolání mají namále
Profese, kterým hrozí zánik, najdeme v Národní soustavě povolání i nyní. K zaměstnáním, která se v Česku už téměř samostatně nevyskytují, patří podle analýzy TREXIMY práce prýmkaře, síťaře nebo provazníka. Jen pro pořádek, ve všech třech případech jde o profese z oblasti textilní a oděvní výroby, například prýmkař obsluhuje a udržuje pletařské stroje
Velmi ojediněle dnes narazíme rovněž na obsluhovače výtahu. Donedávna jej bylo možné potkat například v obchodním domě Prior ve Zlíně, i ten ale liftboye „zrušil“.
Podle Ministerstva práce a sociálních věcí se v posledních dvaceti letech výrazně snížil také počet zaměstnanců v zemědělství – zvláště těch nízko kvalifikovaných. „Například u pracovníků se středním vzděláním bez maturity v oborech zemědělství, lesnictví, rybářství a veterina došlo mezi lety 2000 a 2010 k rapidnímu snížení počtu zaměstnaných v podstatě o polovinu,“ uvádí mluvčí ministerstva Miluše Trefancová. Zatímco na přelomu tisíciletí jich podle ní bylo přes 140 tisíc, dnes je to méně než 75 tisíc osob. Pro doplnění, v roce 2000 pracovalo v zemědělství 5,2 procenta všech zaměstnanců, nyní se jejich podíl pohybuje okolo tří procent.
Adepti vyhynutí
A jaké profese mohou v Česku zaniknout v budoucnu? Podle Trefancové z ministerstva práce hrozí s nástupem Průmyslu 4.0 ztráta místa obecně lidem, kteří vykonávají nekvalifikovanou činnost. Jde především o profese hlavních tříd ISCO 7, 8 a 9 – tedy řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů a zařízení, montéry a pomocné pracovníky.
„V horizontu deseti až dvaceti let bezesporu dojde k zániku určitých profesí nebo k podstatným změnám v jejich vykonávání, stejně tak ale dojde i k rozšíření zaměstnanosti zejména ve službách a ke vzniku profesí zcela nových,“ předpokládá Trefancová. Z odhadů podle ní vyplývá, že automatizace v příštích dvaceti letech ohrozí v Česku desetinu pracovních míst.
„Aktuálně se uvažuje třeba o řidičích metra, to by mohlo jezdit zcela automaticky,“ připomíná Burkovič. Po nástupu aplikací jako Uber či Liftago podle něj výhledově zaniká i potřeba dispečinků taxi, Airbnb odebírá hosty hotelům, stejně tak se mění role novinářů a reportérů. „Vývoj je překotný a obsahuje jednu velkou zkušenost. Pokud lidé danou lepší službu přijmou, úplně odmítnou tu předchozí. Málokdy žijí dál vedle sebe, většinou je nástup novinky drtivý a nahrazující,“ dodává.
Otázkou, které profese by mohly v nejbližších desetiletích zaniknout, se zabýval i ekonom Aleš Chmelař. Podle jeho loňské studie Dopady digitalizace na trh práce v ČR a EU jsou v Česku ohroženi digitalizací hlavně úředníci a administrativní pracovníci, řidiči, ale i prodavači vstupenek. Koupit si lístek nebo jízdenku přes internet nebo pomocí automatu lze na řadě míst v Česku ostatně už dnes.
Sdílejte článek, než ho smažem
Diskuze
Příspěvek s nejvíce kladnými hlasy
11. 1. 2017 8:53
Citace - Eskom / 10.01.2017 17:07
Není spíše potřeba zrušit ty hromady zbytečných zákonů, než malé podniky?
Zobrazit celé vláknoSkrýt celé vlákno
Příspěvek s nejvíce zápornými hlasy
10. 1. 2017 17:07, Eskom
Je obtížné nejen vybrat si dnes profesi, která vytrvá jak se říká do důchodu a proto by bylo vhodné zabývat se výchovou a převýchovou především v dělnických profesích. Vyučeni už dnes neznamená nic, ale momentálně ve výrobě chybí soustružníci, frézaři a jiné odbornosti, tak co dál? Stejně tak jak neustále studují absolventi VŠ, stejně tak budou muset učit se i dělníci a to by měla být práce podniků. Malé podniky také zaniknou, už dnes mají mnoho nedostatků po stránce dodržování zákonů, opomíjení odborů a o vzdělávání svých zaměstnanců ani nemluvím. Je nutno vytvořit mamutí podniky, které zajistí všechny nutné podmínky. Podniky s celostátní a snad i mezinárodní působností, která které zavedou vše na jednotlivých oborech jako je zemědělství, strojírenství, textilní průmysl, dřevozpracující průmysl a podobně. Dojde k minimalizaci odpadu, protože bude využit na jiných provozech a podobně. Tato problematika není řešitelná bez odborníků a bez celkové spolupráce všech občanů.
V diskuzi je celkem příspěvků.